H milujeme u“korunu
St jménem koruna? Kdy a proč y? Byl Rašín génius, nebo naivní ničitel rnér ČNB volat Kalouskovi o půlnoci?
puštěn. Zároveň zhodnocení měny ale napomohlo k posílení českých pozic v domácím průmyslu, rakouští akcionáři v té době ochotně prodávali akcie podniků v Československu československým zájemcům, jelikož za ně získávaly tvrdou měnu. Mělo to i některé anekdotické dopady. Kdysi jsem se zabýval prostitucí za první republiky a rok 1923 byl snad jediným, kdy německé prostitutky jezdily vydělávat do Československa, jelikož se jim to kvůli silné koruně vyplatilo.
LN Jak se česká elita připravovala z hospodářského hlediska na vznik samostatného státu a jaké byly plány ohledně jeho měny?
Drahomír Jančík: Již v létě roku 1918 začíná česká průmyslová a finanční elita připravovat něco jako hospodářský program. Když se budeme bavit o měnových otázkách, ty řešil například ředitel Městské spořitelny pražské Vilém Pospíšil, budoucí první guvernér Národní banky Československé. Ten spolu s Jaroslavem Preissem a dalšími koncipoval tři přístupy. Ten první byl zrušit rakouské bankovky a okamžitě je nahradit novými bankovkami československými, což by ale bylo samozřejmě spojeno s technickými problémy. Pak tu byl druhý plán inspirovaný historií, konkrétně rokem 1811, kdy Rakousko zažilo krach. Jinak řečeno tu byla tedy možnost při vzniku samostatné měny tu rakouskou měnu devalvovat. Jenže to by zároveň znamenalo, že československá měna by okamžitě ztratila důvěru. Pak tu byl plán třetí, po mém soudu politicky nejuvážlivější, totiž bankovky
Pavel Kysilka: Jak jste sám řekl, ten závazek neměl žádné časové upřesnění. Hlavně je ale dobré si říci, že závazek přijmout euro se podepisoval v okamžiku, kdy měnová unie a euro samotné byly úplně jiným modelem, než do jakého se dnes vyvinuly. Stalo se tak přirozeně zejména v důsledku krize, jež byla odstartována pádem banky Lehman Brothers. Vznikla tedy obrovská otázka, do jaké míry má ten závazek vlastně legitimitu. Je přece logické se ptát, do jaké míry závazek platí, změní-li se dramaticky podmínky.
Je otázka, jestli tu za sto let budou ještě vůbec existovat peníze. Ale těžko si dovedu představit, co by Čechy donutilo vzdát se své měny. Musel by nastat nějaký průšvih.
Miroslav Singer: Já jsem do ČNB přišel v roce 2005 a v té době nás dokumenty zavazovaly vstoupit do eurozóny v roce 2009 nebo 2010. Myslím, že ten základní šok a zlom skutečně přinesla finanční krize. Eurozóna se nám najednou před očima LN Je pravda, že vzhledem k minimální podpoře takového kroku mezi českými voliči podpora přijetí eura znamená v podstatě politickou sebevraždu.
Miroslav Singer: Ona nám má eurozóna především strašně málo co nabídnout. Máme stabilní měnu, nízkou inflaci, vlastní měnovou instituci, která umožňuje dělat proticyklickou měnovou politiku. Mimochodem, jsme na tom ohledně vztahu k euru vlastně trochu podobně jako kdysi Němci. Vzpomeňte si, že když vznikla eurozóna, tak do ní nechtěli
Miroslav Singer: Já bych ale neřekl, že skutečnost, že časem možná vymizí bankovky, automaticky znamená, že se lidé snáze vzdají vlastní měny a přijmou jinou. Podívejte se na Švédsko, které je z velké části skutečně bezhotovostní společností, vždyť vzhledem k velikosti ekonomiky mají asi třikrát nebo čtyřikrát méně bankovek než my. A přesto se Švédové v referendu navzdory vůli všech tamních autorit rozhodli, že euro nechtějí. Podobně je na tom Dánsko, kde je také hotovost na ústupu. Ostatně v nedávné krizi tam na ostrovech zavřely banky své pobočky, takže lidé jsou vlastně nuceni přejít na bezhotovostní platby, protože si ani nemají kde peníze vybrat. No a stejně vidíme, že přijetí eura je tam také vzhledem k postoji voličů naprosto vyloučeno.
LN Skutečně si myslíte, že budoucností je bezhotovostní společnost?
Radek Soběhart: Když se podíváte na mladé lidi, tak to tak vypadá, bezhotovostní platba je pro ně něco naprosto přirozeného.