Vláda chystá daň pro internetové giganty
Co Google či Facebook vydělají v Česku na reklamě, daní jinde. ANO i ČSSD na ně chtějí zvláštní odvod
PRAHA Na výdajovou stránku rozpočtu doplňuje vláda Andreje Babiše (ANO) jednu položku za druhou, až tak pilně, že v rámci únorové bilance se dostala do minusu, jaký tu nebyl osm let. Premiér se zatím zdráhal, aby přibývala políčka i u příjmů, ale teď se našla cesta, kterou se demokraté i hnutí ANO chtějí svorně vydat. Více peněz do rozpočtu má přijít ze speciální digitální daně pro obří internetové firmy, jako jsou Facebook, Google nebo Amazon.
Původně se mělo daňové tažení odehrát na celoevropské úrovni, což se nepodařilo prosadit přes nevoli daňových rájů, jako je Irsko nebo Lucembursko. Jako první došla trpělivost sousednímu Rakousku; nasadí svoji vlastní, národní daň a na těžkopádné unijní soukolí nečeká. Česko se zachová stejně.
„Chceme se inspirovat v Rakousku; jejich model jsou tři procenta z reklamy, respektive obratu uskutečněného v dané zemi. Giganti jako Facebook nebo Google realizují na reklamě obrovské peníze a neplatí tady vůbec nic,“sdělil LN předseda ČSSD Jan Hamáček.
Se zavedením této nové daně, jakkoli se jiným taxám brání, souzní i premiér. „Jde o návrh Rakouska, který převzala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Má to naši jednoznačnou podporu,“řekl LN premiér.
Ministerstvo financí v návrhu pracuje se třemi procenty z obratu, jako to mají v Rakousku, ale podle Babiše by cíle mohly být ambicióznější. „Podle mě je to málo, ministryně Schillerová má za úkol spočítat, jestli a o kolik by mohla sazba být vyšší,“dodal předseda vlády.
Jde o vůbec první záměr, který do erární kasy peníze přináší, nikoli odčerpává, na němž se nynější menšinová vláda sociální demokracie a hnutí ANO shodne. Politici se dokonce škorpí, čí je to nápad. Zatímco Hamáček říká, že na této dani se s ANO domluví, protože tam vidí vůli, premiér namítá, že to byl on, kdo se záměrem přišel. Pro výsledek je každopádně klíčové, že oba vládní partneři chtějí speciální odvod pro internetové firemní velmoci zavést.
Kolik by to mohlo být peněz, lze jen tušit; hrubý celoevropský odhad činí 5 miliard eur ročně (přes 128 miliard korun). Nedá se říci, kolik z toho vychází na Česko. Nadnárodní korporace ze světa jedniček a nul usazují svoje velíny ve státech, které je lákají právě na nízké až nijaké zdanění. V jednotlivých zemích vydělají obrovské sumy na reklamě, ale k odvodům se přihlásí tam, kde po nich nikdo (skoro) nic nechce. To vytváří konkurenční nevýhodu nejenom pro státní kasu, ale i domácí firmy.