Banky klidně zvládnou platit víc
Jan Hamáček vyšel ze sjezdu ČSSD jako jednoznačně potvrzený a posílený předseda, navíc o to, že dosáhl smíření s prezidentem Milošem Zemanem. Energii míní napřít na 4,5 milionu zaměstnanců, kteří tvoří důležitou skupinu voličů.
LN Sjezd navštívil Miloš Zeman. Vyzval stranu, aby se vrátila k tradičním voličům, „lidem práce“, a víc využívala svých úspěšných komunálních politiků. Vzal jste si jeho slova k srdci?
Jsem rád, že pan prezident vystoupil tak, jak vystoupil. Před sjezdem se to míhalo spekulacemi, co všechno Miloš Zeman řekne a neřekne. Různí lidé mínili, že jsme šílenci, že ho zveme na sjezd. Viděli jste však, že prezidentovo vystoupení bylo státnické, dodal sjezdu ještě jiný rozměr. Z mého pohledu jde o završení roční snahy nastavit s Milošem Zemanem korektní komunikaci.
LN Považujete to za historický obrat vztahů? Minimálně od roku 2003 a zmařené nepřímé volby Zemana za Hrad?
Nechci být patetický. Sociální demokracie je ve vládě, kde nás čekají programové střety s hnutím ANO. Není důvod oslabovat se a vyčerpávat se jinými konflikty. Když jsem viděl, že je šance nastavit korektní vztah s prezidentem, snažil jsem se ji využít.
LN Jak naložíte s jeho doporučením zaměřit se na voliče z řad zaměstnanců a neopakovat chybu Bohuslava Sobotky, který se zajímal o oslovení liberálních městských voličů?
Sociální demokracie se nemůže vrhat ode zdi ke zdi. V minulosti, když jsme byli úspěšní, se nám dařilo oslovovat obě tyto skupiny. V uplynulých letech jsme však našeho tradičního voliče znejistili, prezentovali jsme priority, které se těmto voličům příliš nezdály. Takovou námitku tedy budeme brát v potaz. Zároveň se musíme zaměřit na to, co potenciálním voličům na ČSSD vadí. Z průzkumů, které jsme si nechali zpracovat, vyplývá, že osmdesáti procentům respondentů, kteří zvažují volbu ČSSD, nejvíce vadí nejednotnost strany. My se prostě nesmíme hádat jako koně.
LN Emoce v posledním roce jitřila platforma Zachraňme ČSSD kolem Michala Haška a Jiřího Zimoly. Z kuloárů zní, že Hašek se snaží od Zimoly odstřihnout a být loajální vám. Je to součást zklidnění ve straně?
Před sjezdem jsem s platformou diskutoval o programu. Pohybují se kolem ní lidé se zkušenostmi s komunální a regionální politikou. Budou-li chtít něco říct k programu, jsou vítáni. Namítal jsem pouze, když to vypadalo, že se z platformy stává mocenský nástroj.
LN Na sjezdu jste prezentovali své úspěchy ve vládě, všechno jsou to výdaje. Kdy prosadíte nějaké body na straně příjmů?
Říkal jsem to hnutí ANO už před rokem. Tehdy jsme se shodli nad ambiciózním programovým prohlášením. Upozorňoval jsem, že je potřeba řešit příjmy, protože ekonomicky to vůbec nevycházelo. ANO tvrdilo, že daně zvyšovat nehodlá a že má vše spočítané. O rok později dochází na má slova. Pokud chceme udržet státní služby v dané kvalitě, musíme na to sehnat peníze. Nedokážu si představit, že ministři za ANO budou souhlasit s návrhy k rozpočtu na příští rok, které představila ministryně financí Alena Schillerová. To jsou tak velké škrty, že v některých resortech dosahují objemu celé investiční výstavby. LN Jak se k návrhům škrtů postaví ČSSD? Budete trvat na tom, aby se příjmy našly jinde?
Samozřejmě. Pokud mám mluvit za ministerstvo vnitra: běžte se zeptat policistů a hasičů, jak vypadají jejich služebny a v jakém stavu je jejich technika. To mám teď za nimi jít a říct jim, že jim škrtáme další tři miliardy? Nelze na veřejnosti říkat, že stát zajistí vysokou úroveň služeb, ale pak na to nebude mít peníze a bude to různě flikovat. To není možné.
LN Poslední statistika ukazuje, že vyšší výběr daní se daří hlavně u zaměstnanců.
Otázkou je, jak dlouho je to bude ještě bavit. ČSSD na to upozorňuje dlouho: hlavní zátěž prostě nemůže táhnout zaměstnanec. Je potřeba podívat se na férové sdílení nákladů. Banky slavnostně prohlašují, že mají o sedm miliard vyšší zisky. Zjevně by úplně v pohodě zvládly, kdyby se jim sazba daně zvýšila z 19 na 25 procent. Nevidím v tom žádné riziko. Že by odešly z českého trhu? Těžko. Že by zvýšily poplatky? Těžko, konkurenční boj je obrovský. Bohužel takový návrh má politický rozměr, hnutí ANO se k tomu zatím nestaví kladně, takže si musíme projít diskusí. LN Bankovní daní budete chtít u posílení státních příjmů začít?
Z návrhů, co jsou na stole, jde o největší objem peněz, který lze získat. Samozřejmě příjmy rozpočtu lze navýšit mnohem víc, to je ale půda, na niž ANO nebude chtít vkročit. Jde obecně o míru daňového zatížení, ať už formou progresivní daně, či zdaněním firem. LN Jak razantně budete postupovat v momentě, kdy se v otázce příjmů v koalici neshodnete?
Je třeba si uvědomit, že ekonomicky nám to nevychází. Otázkou tedy je, kdy to dojde ANO. Do podzimu, kdy se rozpočet schvaluje, musíme najít shodu.
LN Zvedli jste téma možného zkrácení pracovní doby při zachování mezd. Mělo by to platit pro všechny, nebo to má být zaměřeno sektorově?
Pracovní dobu máme stanovenou zákonem a v rámci kolektivního vyjednávání je vždy možné zaměstnancům nabídnout něco lepšího. Jde o to, abychom stanovili maximum. Je na debatě, jak to udělat. Jestli nastavit 37,5 hodiny týdně, což by bylo každý den o půl hodiny méně a bylo by to asi logické kvůli směnným provozům, nebo ubrat půl hodinu z celého týdne. Je to k diskusi a analýzám, ale určitě je to cesta. Protože Češi skutečně pracují nejvíc a nejdéle na světě a ještě jsou za to mizerně placení.
LN Pokud Němec odpracuje za život o devět let méně než Čech, z čeho plyne tak velký rozdíl? Je to o produktivitě práce?
Určitě to s ní má co do činění, ale pokud se podíváte, jak tady produktivita práce roste a jak rostou mzdy a platy, nůžky se zjevně otevírají.
LN Jak to bude s platbami za státní pojištěnce, u nichž ANO pracuje s návrhem, že by se finanční břemeno přeneslo na firmy a zaměstnance? Bude to pro vás nepřekonatelné téma?
Mě fascinuje, že vedeme zásadní politickou debatu o něčem, co nikdo neviděl. Já jsem od ministryně Schillerové dostal neformální informaci, že na něčem takovém pracuje. Řekl jsem: Dobře, až to budete mít, přijďte, provedeme analýzy a můžeme diskutovat. To se nestalo, do mediálního prostoru se vypálil granát, jak už to tak hnutí ANO dělá, že se zruší platby za státní pojištěnce, a vy ode mě chcete slyšet, co je naše nepodkročitelné minimum u něčeho, co jsem v životě neviděl.
Mohu vám říci jen obecně, že je znepokojivé chtít přenášet zátěž ze státu na zaměstnavatele a zaměstnance. To je cesta, která určitě zaměstnancům a živnostníkům neuleví, i když před deseti dny byl jiný granát hnutí ANO, jak budou vycházet vstříc živnostníkům, a teď přijde takováto rána. Já bych opravdu uvítal, kdyby někdo ty věci přinesl na stůl, řekl, co chce, kolik to bude stát, co to udělá s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů. Ale jestli se to spojuje se snahou o snižování daní, pak už tomu nerozumím vůbec. Státu chybí peníze, bavíme se o příjmové stránce rozpočtu, a někdo začne snižovat daně. To už nebezpečně zavání populismem.
Chceme-li udržet státní služby v dané kvalitě, musíme na to sehnat peníze. Nedokážu si představit, že ministři za ANO budou souhlasit s návrhy k rozpočtu na příští rok z díly ministryně financí Schillerové.
LN Když se bavíme o nových zdrojích příjmů, máte konkrétnější recept na odliv zisků?
Daň z dividend, samozřejmě, ale to už je hodně tvrdé opatření. Nejdřív je to o zvýšení motivace nadnárodních firem, aby investovaly tady. To se dostáváme na pole korporátní společenské odpovědnosti. Pak je i možnost jít cestou daňových asignací: kdybychom navýšili třeba korporátní daň, pak s garancí, že část navýšení firma investuje podle svého rozhodnutí do okolí, kde působí. Jsou firmy, které to dělají o své vůli, například mladoboleslavská Škodovka je v tom průkopníkem, ale pak jsou firmy, které tu nemilosrdně realizují zisky a tváří se, že co je za branami závodu, už je vůbec nezajímá.
LN Nejdřív tedy radši měkčeji, třeba přes asignace, a vyšší daň z dividend, až kdyby nebylo vyhnutí?
Přes korporátní sociální odpovědnost určitě, ale podle mě nebude fungovat recept, který před pár měsíci představil premiér Andrej Babiš, že půjdeme za těmi firmami a poprosíme je.