Česko pomůže Jordáncům s uranem
AMMÁN Družné vztahy mezi českými končinami a Jordánci se datují už do 50. let, kdy místní komunistická strana čile poskytovala stranická stipendia tamním studentům. Kvůli tomu není nic tak mimořádného narazit v ammánských ulicích na češtinu. Republika se teď snaží nezaspat příležitost a na vazby navázat, protože blízkovýchodní království představuje ideální prostor, odkud budou moci firmy slušně vydělávat, až začne poválečná obnova Sýrie. Na sklonku předminulého týdne proto vyrazila do Jordánska podnikatelská mise vedená ministryní průmyslu Martou Novákovou (za ANO).
LN Patří Jordánsko mezi státy, kde je nutné dodat vysokou politickou záštitu, aby se otevřely dveře podnikatelům?
V každém případě. Situaci si uvědomuje celá řada zemí, nejenom my, mnohé jsou připravené pomáhat Jordánsku i finančně. Jednali jsme mimo jiné s jordánskou státní železniční firmou, která nás informovala o svých projektech, u některých přímo uváděli, že mají založený fond se Saúdskou Arábií. My jim financování zatím nenabízíme, ale chceme našim podnikům umožnit cestu k zakázkám na jordánském trhu. Navíc se ukazuje, že Jordánsko má všechny předpoklady, aby se stalo byznysovým rozcestníkem v regionu. Naše mise přišla v pravou chvíli, abychom pro naše podnikatele otevřeli v Jordánsku příležitosti pro spolupráci, protože řekněme si otevřeně, že ta bude v tomto regionu ještě nějakou dobu vázaná na politickou podporu, především na jordánské straně, klíčové zakázky budou státní. Proto, i když budou dodávat soukromé firmy, je zapotřebí, aby je stát nějakou formou – alespoň morálně – podpořil.
LN Tamní trh je sám o sobě dost malý – bude sloužit jako odrazová plocha do okolních zemí? Zvláště až začne obnova Sýrie a Iráku, budou tam příležitosti mnohonásobně větší.
Očekáváme, že to tak bude. Jordánsko bude ekonomickým hubem, obchodním a administrativním centrem pro export do zemí, jako je Irák nebo Sýrie. Musíme brát v potaz, jak to tam bude po válce vypadat, a proto je tam důležitý stabilní, válkou nepostižený partner, který je připraven ke spolupráci. Zároveň Jordánsko potřebuje projekty i u sebe a my se na nich chceme podílet.
LN Takže západní partneři budou mít v Jordánsku klidné, ozkoušené zázemí a současně Jordánci mohou fungovat jako prostředník, protože znají mentalitu svého regionu.
Jordánsko je z pohledu národnostního z velké části složeno z národností okolních zemí, samotných Jordánců je zhruba 40 procent. Zbytek tvoří Palestinci, Iráčané, Syřané, sunnité a šíité. I z tohoto úhlu pohledu je tam předpoklad pro to, co jste řekla.
LN Pro Jordánce je klíčové snížit svoji energetickou závislost, omezuje to jejich možnost vlastní zahraniční politiky. Jak se bude Česká republika podílet na tomhle?
Oni si velmi dobře uvědomují, že potřebují být energeticky soběstační. Jedna oblast je solární energie. V Jordánsku je více než 300 slunečných dní v roce a velká část území je poušť, takže je tam absolutně jednoznačný předpoklad pro využití solární, možná i větrné energie. Máme s nimi dohodnuto, že podnikatelé z oblasti dodávek do solárních elektráren přijedou do Jordánska ještě letos, uspořádají ryze pracovní seminář s tamními firmami a zástupci státu, aby se už bavili o konkrétních technologiích.
LN Co to například je? Protože panely pravděpodobně dovážet nebudeme, ty vycházejí z Číny levněji.
Ty my ani primárně vyvážet nechceme, jde nám o oblast s vyšší přidanou hodnotou. Řídicí systémy pro elektrárny, veškerá infrastruktura včetně napojení na přenosovou soustavu, její digitalizace a optimalizace využití energie z malých solárních elektráren za použití baterií. Naše know-how není v panelech, ale v jejich efektivním využití a propojení na přenosovou síť.
LN Stejně jako my chtějí mít Jordánci ve svém energetickém mixu vyšší podíl jádra. Bude se na jejich plánech podílet český státní podnik Diamo?
To je velmi zajímavá oblast. Jordánci mají poměrně slušné zásoby uranové rudy, chtěli by ji začít těžit. S Diamem o tom už probíhají diskuse nějakou dobu, ale nyní i díky mezinárodněpolitické situaci v regionu nazrála vhodná doba. Jordánská strana slíbila, že bude pokračovat ve spolupráci s Diamem minimálně na úrovni výměny zkušeností. Velmi dobře si uvědomují, že Česká republika je jednou z mála zemí, která stále drží hluboké know-how v těžbě uranu, včetně sanace negativních následků těžby a prevence dopadů na životní prostředí, aby nedocházelo ke škodám, jako to známe z České republiky, respektive ještě z bývalého Československa. Chtějí využít našich zkušeností, Diamo má vybudovanou světovou univerzitu, kde už se někteří jordánští experti školili, a budou v tom pokračovat. Při nynějším podpisu záznamu z prvního zasedání smíšené komise mě jejich ministr hospodářství vyzval, aby se česká vláda zamyslela, zda by se nechtěla nějakou formou podílet na těžbě a zpracování uranu v Jordánsku. Je to zatím výstřel, zaznělo to poprvé. Určitě se tím budeme zabývat, ale nyní nechci předvídat, jaká bude odpověď. Ale už jen to, že nám to nabídli, ukazuje, jak je naše odbornost vnímána. Musíme si ale uvědomit, že Jordánci na všechno, co budou dělat, potřebují sehnat peníze. A to je klíčové, proč to nabízejí.
LN Sami by uran pak používali?
Počítají s tím, že by vytěžený uran využívali ve vlastních jaderných elektrárnách, nad jejichž stavbou velmi vážně přemýšlejí. A byť nechtějí těžit mimořádně ambiciózně, počítají s tím, že část uranu zpracovaného na palivové články by vyváželi. Co se týká samotné výstavby atomových elektráren, byli už poměrně daleko ve vyjednávání s firmou Rosatom, ale ke konkrétní dohodě nedošlo. Především proto, že podle jejich představ by šli do reaktorů menší výkonnosti, takovou variantu jim Rosatom zatím nenabízí. Poptávka po menším výkonu souvisí také s problematikou financování, protože mají za to, že když budou postupně budovat menší bloky od 200 do 600 megawattů, bylo by to výrazně levnější. Zároveň dobře vědí, že takové modulární reaktory ještě nikde nejsou ani v pilotním provozu, něco zkouší Čína a Korea, ale zatím se čeká na seriózní etalon, který bude reflektovat všechny bezpečností prvky, jak je požaduje Evropa i Amerika. Nyní si kladou otázky velmi podobné jako my v České republice – jak vůbec přistoupit k atomové výstavbě, aby to bylo ekonomicky výhodné. To je aspekt, nad kterým Jordánci musejí přemýšlet velmi intenzivně, a zároveň aby jim to dovedlo pokrývat požadovanou spotřebu. Dneska energie dovážejí, což je vyčerpává.
A ještě je tu jedna podobnost se situací v České republice: ani v jejich zájmu není, aby výstavbu atomové elektrárny financoval stát. Oni nemají takovou firmu, jako my máme ČEZ, která by se toho mohla ujmout, budou tedy hledat jinou formu koinvestování. I oni se obávají všech negativních dopadů ceny stavby samotné i promítnutí do nákladů na energie, a to nemají Evropskou unii, která by jim kontrolovala nedovolenou veřejnou podporu.
LN Zase je výhoda, že ČEZ nemají, protože se jim nikdo nezpěčuje.
Samozřejmě. Shoda je však v tom, že ani tam nechce být stát investorem.
LN Je podoba i v tom, že bychom uvažovali o vlastní těžbě uranu? Naše těžitelné zásoby jsou takřka stejné jako ty jejich.
Znovuotevření uranových dolů není otázka, která by v České republice byla dnes na stole. Palivo je možné slušně nakoupit, máme zásoby, velmi nákladně sanujeme bývalé doly. V případě Jordánska je to jiné – tam se rýsují podmínky pro povrchovou těžbu, která by významně méně zatížila životní prostředí, než tomu bylo u nás při hlubinné těžbě.
LN Ještě je tu jedna sdílená zkušenost, byť u Jordánců mnohonásobně vyšší – nedostatek vody. Nabídli jsme zkušenosti z této oblasti?
Otevřeli jsme toto téma, i když to nebylo předmětem naší mise, neměli jsme s sebou ani podnikatele z této oblasti. Dohodli jsme se, že se k tomu, co bychom mohli technologicky nabídnout, vrátíme na samostatném jednání. Jordánsko je závislé na dovozu pitné vody, je to jedna ze zemí, která má největší nedostatek pitné vody na obyvatele, pro ně je to velmi palčivý problém. Jen náš dotaz vedl k tomu, že na toto téma chtějí svolat pracovní schůzku. Když jsme je informovali o tom, že máme firmu, která dovede z pouštního vzduchu vyrábět vodu, tvářili se, že máme perpetuum mobile. Pak připustili, že by tato technologie mohla být nouzově využívaná a že by o ni měli zájem.
Jordánsko bude ekonomickým hubem, obchodním a administrativním centrem pro export do zemí, jako jsou například Irák nebo Sýrie