Země mezi pouští a válkou
AMMÁN „Jednou bych chtěl vzít rodinu do Prahy a udělat to stejně jako náš král v devadesátých letech. Odletěl tehdy normálně do Vídně, ale tam nasedl na běžný vlak do Prahy a cestou chodil po vagonech, aby si mohl povídat s cestujícími,“popisuje Husajn al-Labún, generální ředitel státního podniku JUMCO, který se zaobírá těžbou uranu. Jordánští králové rádi sem tam zajdou mezi prostý lid, naposled tak před šesti lety vyvolalo rozruch, když současná hlava blízkovýchodního státu Abdalláh II. pomáhal na ulici vyprostit auto ze sněhu.
Královský rod odvozuje svůj původ rovnou od islámského proroka Mohameda, pročež nepřichází v úvahu zpochybňovat postavení panovníka, ale v posledních letech jsou výlety mezi poddané skoro nezbytné, aby sílící sociální napětí neolízlo i královský palác. Jordánsko potřebuje přeměnit příliv zahraničních peněz v investice a investice v pracovní místa a jedna z pomocných rukou, které se mu k tomu nabízejí, je ta česká.
Proto se předminulý týden minutu po sobotní půlnoci odlepil od země kbelského letiště Challenger s podnikatelskou misí pořádanou Svazem průmyslu a dopravy a ministryní průmyslu Martou Novákovou (za ANO) v čele. Jordánsko patří k zemím, kde je vysoká politická přímluva nezbytná, mají-li se dát do pohybu obchodní vztahy. Vzhledem k jordánským potřebám byl jedním z důležitých pasažérů na palubě Jiří Mužák, který ve státním podniku Diamo zodpovídá za mezinárodní spolupráci. Průzkumy ukázaly, že Jordánci ve střední části svého království disponují podobně velkými zásobami uranu jako my, tedy zhruba 60 tisíc tun, a spouštějí pilotní projekt na jeho těžbu a zpracování. Rádi by u toho využili unikátně komplexní české zkušenosti: republika si jako jedna z mála zemí prošla celým cyklem od otevření dolu až po zahlazování následků těžby.
Háček nabídky
„Spolupráce začne velmi záhy výměnnými pobyty našich expertů. O naše služby mají velký zájem, my zase máme pracovníky, kteří to umí, a bude jedině dobře, když si své schopnosti utuží v praxi,“říká Mužák. V první řadě bude tedy česká společnost předávat znalosti a školit blízkovýchodní kolegy o celém životním cyklu dobývání uranu, ale nemusí zůstat jen u toho. Jordánci během podnikatelské mise prvně nadhodili, že by stáli dokonce o to, aby s nimi Diamo vstoupilo do společného podniku na těžbu a zpracování. Nejde o malý projekt, jenom na úpravnu vytěžené rudy má plynout deset milionů jordánských dinárů, tedy zhruba 318 milionů korun. Háček nabídky spočívá v tom, že jordánská strana potřebuje u každého projektu zajistit financování, a český vstup by tak znamenal i české peníze. S tím ovšem zatím česká vláda nepočítá.
Prahu a Ammán dělí skoro tři tisíce kilometrů a odlišné kulturní kořeny, ale zároveň je spojují dvě velká aktuální témata, s nimiž se obě země potýkají. Jordánci stejně jako Češi směřují ke stavbě nových jaderných elektráren. Jordánci mají v plánu vybudovat si dvě menší, přičemž jedna z nich bude sloužit výhradně k odsolování mořské vody – přestože naši republiku poslední čtyři roky trápí sucho, v Jordánsku je zřejmé, jak to vypadá, když je situace opravdu vážná. Jde o třetí nejsušší zemi na světě – devadesát procent dešťové vody se bez užitku odpaří do nebe – a zemědělství, které se na HDP podílí mizivým tříprocentním podílem, spolyká padesát procent vodních zásob. Jordánci jsou u dvou strategických, nezbytných položek závislí na dovozu: platí to o pitné vodě a platí to o energiích. Nové modulární reaktory by jim měly pomoci vyřešit obojí.
Rub a líc pomoci z ciziny
S odbouráním energetické závislosti na cizích velmocích, což je faktor, který Jordáncům brání ve svébytné, sebevědomé zahraniční politice, protože si nemohou dovolit být bez proudu, mají pomoci i solární panely. Z valné části pouštní země na to má ideální podmínky: více než 320 dnů v roce je slunečných a v poušti panely nezabírají žádnou ornou půdu, nikomu nevadí. V tomto segmentu chtějí Češi dodávat chytré systémy, které solární elektrárny napojí na přenosovou síť nebo uloží přebytky do baterií.
Do Jordánska přitékají už několik let obrovské sumy od zahraničních spojenců, miliardy tam posílají Spojené státy, Saúdská Arábie, Japonsko nebo Evropská unie. U donorů se však projevuje únava z „průtokáče“, protože skoro všechny finance se okamžitě rozpustí ve spotřebě a do investic se dostane minimum. To, co Jordánsku zahraniční peníze přinášejí, je o ně z velké části i připravuje – důvod dotování spočívá v tom, že království zůstalo relativně klidné, stabilní a nedotčené válkou v regionu, kde opak je normou. Proto také absorbuje příval migrantů z okolních států, třetinu populace tvoří lidé nejordánského původu, a jestli je někde v Ammánu k vidění opravdu mohutná fronta, je to před syrskou ambasádou, nových uprchlíků je v zemi 1,5 milionu. Kvůli přijímání běženců, do táborů i mezi občany, západní spojenci posílají peníze, ale zároveň to vytváří enormní nároky na tamní sociální systém a ekonomiku. Jedním z důsledků je i to, že nepočetná privilegovaná vrstva je čím dál bohatší, chudší jsou čím dál nuznější a střední střída se vypařuje rychleji než dešťová voda. Například, co se nedávno znovu otevřela hranice se Sýrií, jezdí si místní pro zeleninu a maso tam, protože to vyjde mnohem levněji. A průměrný měsíční výdělek je nižší než průměrné měsíční náklady na teplo.
Strategická poloha
Před ministerstvy a úřadem vlády jsou kvůli neblahé hospodářské situaci každý týden demonstrace, král nepokoje vesměs řeší tím, že obětuje vládu. Průměrná životnost jordánských ministerských sborů je rok a půl. Zásadnější hospodářské reformy zatím brzdí dost vysoká míra korupce: to je faktor, který v rozhovoru zmíní úplně každý jako danou věc. Ti, kdo v zemi drží moc a peníze, si zatím vždycky uměli prosadit, aby na ně nutné posílení příjmové stránky rozpočtu nedopadlo. Dostat víc daní ze zaměstnanců už skoro nejde, protože je to nepočetná vrstva. Mezi mladými lidmi se míra nezaměstnanosti odhaduje dokonce na 30 procent. Mimochodem i jordánská vláda si naplánovala, že provozní výdaje státního aparátu oseká o deset procent, podobně jako to chce ta česká: rozdíl ale spočívá v tom, že míra českého zadlužení je pod 35 procenty, ta jordánská přesahuje 96 procent.
Přes všechny výhrady a překážky ale mají podnikatelé a jejich domovské státy zájem s Jordánskem spolupracovat, což je dáno především jeho strategickým umístěním. Tento trh je sám o sobě malý a chudý, ale představuje ideální odraziště, až se začne s poválečnou obnovou Sýrie a Iráku. Tam budou příležitosti k výdělku násobně vyšší a Česká republika zdaleka není jediná, kdo si to uvědomuje. 10 milionů obyvatel až 96 procent energie 96,2 procenta 18,6 procenta 90 procent dešťové vody Středozem ní oře m Členové podnikatelské mise do Jordánska