O tetování otevřeně

Už je to přes dvacet let, co jsem se jako student etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začal zajímat o fenomén tetování, zvláště toho „domorodého“. Koncem devadesátých let nebylo shánění původních článků a knížek tak snadné, jako je tomu dnes v době knižních serverů Amazonu, AbeBooks, databází JSTOR či Archive.org, kde si v minutě stáhnete i „pédeefka“knížek z dob 19. století, stisknete Ctrl+F a dohledáte vše s výskytem slov „tattoo“či „tätowierung“.

Dodnes si při psaní čehokoliv z dějin tatuáží, o nichž jsem vydal dvě knížky (v letech 2005 a 2014), vzpomenu, kdo, kdy a odkud mi dovezl antikvární knížku, kde mi oxeroxoval stařičkou studii anebo na zahraniční stáži – tehdy výjimečné – dokonce i stáhl elektronický soubor...

Vzpomněl jsem si na to i tentokrát; poté, co mi kamarád poslal nový link. Populárně-vědecký server Phys.org publikoval v poslední únorový den zprávu o nálezu nejstaršího tetovacího nářadíčka na západě Severní Ameriky. Antropologové ovšem násadku se dvěma kaktusovými trny neobjevili v zemi či v hrobu, nýbrž v muzejním depozitáři! Tetovací náčiní našel doktorand Andrew Gillreath-Brown ve čtyřicet let nezpracovaných nálezech, načež tetovací „pérko“s kolegy řádně proklepl.

A díky všem těm elektronovým mikroskopům (SEM), vylepšeným radiokarbonovým metodám, spektroskopii (EDX) anebo fyzikálně-chemickým rozborům užívaných hrotů (pXRF) vědci zjistili, že ono indiánské píchátko z Utahu je staré skoro 2000 let, pochází z kultury Prapueblanů a ze druhé vrstvy tzv. košíkářů (II). Sečteno podtrženo: posouvá přímý doklad tetováže na západě USA až o tisíc let zpátky.

To může zajímat asi tak mne a pár nadšenců, ale proč to píši vám? Inu proto, že vy, stejně jako kdokoliv další ze Rwandy, Číny či Íránu, si dnes můžete výslednou studii bez okolků přečíst v časopise Journal of Archaeological Science: Reports, dokonce si ji stáhnout v PDF (včetně hi-res obrázků i čtyřicetistránkové přílohy, která popisuje též experimentální výrobu tetovacích sad z různých druhů kaktusových trnů). Studie, již vydal magazín vydavatelství Elsevier, je totiž otevřeně přístupná – je v módu Open Access.

Ale spousta jiných magazínů již zdarma není. Tentýž den, co vyšla studie o tetování indiánů, otiskla v témže regionu mamutí University of California závažné sdělení. Přestane platit Elsevieru – tedy největšímu vědeckému vydavateli na světě – poplatky za přístup k „jeho“článkům. Jak již upozornil časopis Science, jde o výsledek jednání, při nichž škola o deseti kampusech vyžadovala, aby komerční Elsevier otevřel veškeré studie, na kterých se podíleli autoři z této univerzity.

Bojkot vydavatele ze strany jedné z nejsilnějších institucí (asi desetina všech publikací v USA!) může mít kolosální důsledky na proměnu celé branže vědeckého publikování i plateb za vědění, jež za paywall zasílají – paradoxně – právě samotní vědci.

Server Phys.org publikoval zprávu o nálezu nejstaršího tetovacího nářadíčka na západě Severní Ameriky. Antropologové násadku se dvěma kaktusovými trny neobjevili v zemi či v hrobu, nýbrž v muzejním depozitáři!