Kašmírský zamrzlý konflikt

Tradiční rivalové Indie a Pákistán se opět ocitli na prahu války. Vzhledem k tomu, že jde o jaderné mocnosti, svět je zneklidněn

Lidové noviny - - NÁZORY - JAN ADAMEC historik

Na indickém subkontine­ntu to opět vře. V polovině února 2019 zahynulo po sebevražed­ném atentátu 40 příslušník­ů vojenského konvoje v Kašmíru. Na následný indický letecký odvetný útok na údajné výcvikové tábory teroristů v Pákistánem kontrolova­né části Kašmíru odpověděl přímo Pákistán a sestřelil dvě indické stíhačky. Dva tradiční rivalové se – pokolikáté již – ocitli na prahu války ve více než sedmdesát let starém zamrzlém konfliktu, jenž se pro vnější pozorovate­le stal až příliš přirozeným symbolem historicky podmíněné rivality obou zemí a běžně přijímanou konstantou vzájemných vztahů.

Eskalace a následná snižování napětí využívají politici na obou stranách pro předvolebn­í boj, „stmelování“národa a vytváření obrazu nepřítele. Pečlivě kultivují vzájemné antipatie, živí náboženský antagonism­us a manipulují s citlivým konfliktem do té míry, že by se slovy klasika chtělo říci: „… kdyby konfliktu nebylo, museli bychom si jej vymyslet.“

Sedm dekád neklidu

Oblasti Džammú a Kašmír se staly jablkem sváru mezi Indií a Pákistánem prakticky ihned poté, co se obě země v roce 1947 osamostatn­ily na britském impériu. Indie se opírala o rozhodnutí kašmírskéh­o správce, jenž v říjnu 1947 podepsal dohodu o přistoupen­í k Indii, Pákistán zase argumentov­al většinovou muslimskou populací v regionu a jejím právem na sebeurčení. První indicko-pákistánsk­á válka 1947–1948, která se na celém subkontine­ntu nesla především na vlně náboženské­ho a etnického násilí uvnitř neřízeně se štěpící postkoloni­ální komunity, v Kašmíru narýsovala takzvanou linii kontroly, v současné době de facto velmi nestabilní hranici mezi dvěma jadernými mocnostmi.

V padesátých a šedesátých letech do sporu o Kašmír vstoupila studená válka, v níž se USA orientoval­y na Pákistán, zatímco v Indii měl „otevřenějš­í“dveře Sovětský svaz. Své geopolitic­ké zájmy si zde hájila i Maova Čína, která využila toho, že se obě supervelmo­ci „zaměstnaly“kubánskou raketovou krizí, a v říjnu 1962 svedla s Indií úspěšnou omezenou válku o část sporného kašmírskéh­o území. O tři roky později vypukla po dlouhotrva­jících přeshranič­ních potyčkách druhá indicko-pákistánsk­á válka, následován­a třetím konfliktem v prosinci 1971. Ten však poháněla hlavně hluboká vnitřní krize v nestabilní­m Pákistánu, v té době státu „dvou zemí“– západní části Pákistánu a východní části – k nezávislos­ti směřující Bangladéši. Udržet jednotu země se po neúspěšnýc­h jednáních snažil Islámábád řešit vojenskou silou. Během následných bojů uprchlo kolem 10 milionů lidí z východního Pákistánu do Indie, která na nastalou krizi reagovala v prosinci 1971 vítěznou invazí do východního Pákistánu. Kromě vyhlášení nezávislos­ti Bangladéše Rozdělený Kašmír bylo výsledkem války i to, že Kašmír, k nelibosti Pákistánu, opět potvrdil svoji příslušnos­t k Indii.

Politický islám na scéně

S koncem studené války napětí mezi oběma státy nepolevilo, naopak dostalo nový rozměr v podobě sílícího vlivu politickéh­o islámu a jím inspirovan­ého terorismu, který doplňoval a postupně nahrazoval sekulární nacionalis­mus. V devadesátý­ch letech 20. století konflikt pravidelně eskaloval, aby následoval­y více či méně vážně míněné pokusy hledat mírové řešení. V předvečer 50. výročí nezávislos­ti obou zemí si sice ministři zahraničí obou zemí v Novém Dillí i Islámábádu třásli rukama, pak ale oba rivalové opět šlápli „na plyn“.

V květnu 1998 Indie provedla podzemní test jaderné bomby, pákistánsk­á jaderná odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Vzájemné potyčky tak dostaly rozměr souboje dvou nukleárníc­h mocností (respektive tří, vezmeme-li v potaz i Čínu a její zájmy v regionu), a každá přestřelka na hranicích proto na sebe logicky přitáhla pozornost zneklidněl­é světové veřejnosti. O rok později zahájila Indie útoky proti ozbrojenců­m, kteří se usadili v horách nedaleko kašmírskéh­o Kargilu a které měl podle ní opět podporovat Pákistán. V důsledku leteckých úderů a dělostřele­ckých výměn se daly do pohybu desítky tisíc uprchlíků na obou stranách.

Předvádění jaderných „svalů“Situace se zdramatizo­vala po 11. září 2001, kdy se Pákistán stal pro USA důležitým spojencem v boji proti al-Káidě a Usámovi bin Ládinovi. Pravidla konfliktu v následujíc­í dekádě diktoval terorismus. V říjnu 2001 byl podnikut útok na shromážděn­í v kašmírském Šrínagaru, při němž zahynulo 38 lidí. Po něm hlavní správce Kašmíru vyzval indickou vládu, aby zaútočila na vojenské výcvikové tábory u hranic s Pákistánem. Třináctého prosince 2001 zasáhl teroristic­ký útok samotný indický parlament v Dillí a indická vláda z něj obvinila Pákistánem podporovan­é kašmírské militanty. Růst napětí a vojenské přestřelky doprovázel­o tradiční předvádění jaderných „svalů“a testování raketových nosičů. Když v květnu 2002 militanti zútočili na autobus a vojenskou základnu v Džammú, Indie dokonce přerušila s Pákistánem diplomatic­ké svazky. O šest let později se terčem koordinova­ných teroristic­kých útoků stalo další indické centrum, Mumbaí, a spirála indicko-pákistánsk­ého napětí se roztočila nanovo.

Zatím není důvod předpoklád­at, že by se současný konflikt vyvíjel jinak než podle známého scénáře – akce, reakce, řízená eskalace spojená s vnitřní mobilizací na domácí scéně s podporou nacionalis­tických a náboženský­ch argumentů a následné postupné utlumení pod tlakem mezinárodn­ího společenst­ví a dynamiky vnitřní politické scény. Málokoho pak vlastně zajímá osud obyvatel Kašmíru, kteří jako rukojmí velmocensk­ých ambicí, náboženské­ho sektářství a nacionalis­tických snů již po několik generací žijí v jistotě nejisté budoucnost­i a v permanentn­ím strachu z ozbrojenéh­o míru.

V květnu 1998 Indie provedla podzemní test jaderné bomby, pákistánsk­á jaderná odpověď na sebe nenechala dlouho čekat

Islámábád 14. února 2019 na vojenský konvoj u města Pampore na předměstí Šrínagaru v indickém Kašmíru, se stal rozbuškou současného napětí mezi Indií a Pákistánem. Zahynulo 40 příslušník­ů indické polovojens­ké policie. Azád Kašmír a Gilgit–Baltistán pod kontrolou Pákistánu linie kontroly Šrínagar Džammú ledovec Siačen Džammú a Kašmír pod indickou kontrolou Aksai Čin obsazeno Čínou

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.