Česko si pospíší s digitální daní

PRAHA Možná tři procenta z reklamních příjmů a miliarda ročně do státního rozpočtu. Ale možná ještě víc. Česko nechce otálet se zavedením nové digitální daně, o jejíchž parametrech se ministři členských zemí Evropské unie už rok marně dohadují. Český systém by mohl vzniknout už letos.

O tom, jak na území států Evropy zdanit reklamní příjmy internetových gigantů, jako je například Google, Apple, Facebook nebo Amazon (odtud mezinárodně používaná zkratka pro novou daň – GAFA), budou ministři jednat teď v březnu znovu. A pokud opět nedojde k dohodě, vydá se naše ministerstvo financí sólovou cestou.

Březen rozhodne?

Stejně jako to už udělalo Rakousko, Francie nebo Velká Británie, které již připravily vlastní parametry daně, kterou hodlají ve svých zemích aplikovat v případě březnového

Výběr daní (miliardy korun, bez zdravotního a sociálního pojištění) krachu jednání na úrovni EU.

„Na základě výsledku jednání bude rozhodnuto o dalším postupu a směru, kterým se Česká republika vydá, případně dalších technických detailech. Jednotné řešení pro celou EU by bylo bezesporu vhodnější než jednotlivá jednostranná opatření velkého počtu členských států,“uvedl včera mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Inspirace v Rakousku

O tom, že v případě nedohody bude Česko spěchat s vlastní verzí GAFA, ale není pochyb. V době zpomaleného tempa ekonomiky hledá vláda urychleně každou příležitost k posílení příjmů státního rozpočtu. Jak premiér a předseda ANO Andrej Babiš, tak i ministr vnitra a šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček v pondělních LN potvrdili, že považují digitální daň za jednoznačně pozitivní přínos, se kterým nelze otálet.

„Chceme se inspirovat v Rakousku. Jejich model jsou tři procenta z reklamy, respektive obratu uskutečněného v dané zemi. Giganty jako Facebook nebo Google realizují na reklamě obrovské peníze, a neplatí tady vůbec nic,“sdělil Hamáček. „Má to naši jednoznačnou podporu,“říká Babiš.

Skutečnost, že zmíněné nadnárodní korporace inkasují desítky milionů eur z reklamy v evropských zemích, ale přitom většinu odvodů platí jen do pokladny několika málo daňových rájů, jako je třeba Irsko, kritizuje však většina členských států.

Proti jednotnému evropskému systému zdanění vystupuje kromě Irska také třeba Švédsko nebo Dánsko. Jejich ministři chtějí, aby si Evropa nevytvářela „něco extra“, ale aby se jednotné parametry odvodů v členských zemích vytvářely podle globálních pravidel, která by měly nejprve zavést země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tedy například včetně Spojených států.

Vleklá jednání ale zatím k ničemu nevedla. A tak Rakousko už koncem loňska oznámilo, že si zavede vlastní digitální daň na úrovni tří procent z reklamních příjmů, které Google a další firmy v zemi inkasují. Rakousku by to mělo přinést ročně 200 milionů eur. Také Francie je připravena zavést v případě březnového krachu jednání svou daň ještě letos. Francouzi si slibují při tříprocentním zdanění reklamních příjmů těchto firem roční přilepšení rozpočtu ve výši 500 milionů eur (zhruba 12,8 miliardy korun).

Velká Británie počítá od příštího roku s daní dvou procent a se 400 miliony liber (zhruba 11,5 miliardy korun). „Pokud se objeví mezinárodní řešení, Londýn bude zvažovat jeho přijetí spíše než zavedení nové daně,“uvedl britský ministr financí Philip Hammond.

Pokud se Evropská unie v březnu nedohodne na jednotném systému zdanění firem, jako je Google nebo Facebook, připraví ministerstvo financí vlastní daň. Politici velí neotálet.