Ať video taky slyšíme

Video má fotbalovým sudím pomáhat a ne za ně rozhodovat. Tuto vizi razí průkopníci zavádění systému VAR (videoasistent rozhodčího) a souhlasí s ní také jeho zastánci. Ani oni nechtějí, aby se z fotbalu stal videostop, v němž se bude každou chvíli něco zkoumat. Jenže kde je ta míra vhodnosti zásahu do zápasu?

Systém má potvrzovat nebo vyvracet zásadní verdikty či odhalovat a napravovat zjevná pochybení sudích, která oni z různých důvodů neviděli nebo nemohli postřehnout. V tom případě to ale musí být jasný prohřešek, nikoliv situace, kterou měl rozhodčí před sebou a prostě ji „jen“v rámci svého nastaveného metru posoudí jinak. A pokud z několika metrů správně neposoudí do očí bijící přestupek, pak by neměl vůbec pískat.

O tom, jak to při inkriminovaných momentech vůbec je, jestli se rozhodčí chce jen ujistit, nebo ho videoasistent instruuje a nachází kontroly hodné situace za něj, by hodně napovědělo, pokud by komunikaci mezi sudím a videem mohl slyšet i fanoušek sledující přenos v televizi.

Video má nakročeno, aby se stalo součástí fotbalu, ukázalo, že mu dokáže hodně pomoct. Rozhodně ale potřebuje vyladit. A být k dispozici v celé soutěži.