Trump nabízí plyn i jádro
Babiš se bránil tomu, aby se jeho zámořská pouť spojovala s přípravami na nové reaktory v Temelíně. Ale jaderné zakázky jsou natolik lukrativním byznysem, v řeči peněz i vlivu, že vždycky stojí v popředí zájmu světových mocností. Když Nečasův kabinet chystal tendr, dostávalo se mu vytrvalého a vřelého ujištění od domácích vlád všech tří zájemců – Ruska, USA a Francie, že politické reprezentace jsou připraveny k maximální podpoře.
Tentokrát Česká republika ještě není v přípravách nákupu nových reaktorů tak daleko, teprve se ladí investorský model, tedy kolik závazků ponese stát a kolik energetická firma ČEZ.
„Chápu, že všechny zajímá, kdo to vyhraje, ale nejdřív musíme připravit podmínky, abychom ten tendr vůbec vypsali a spustili. Jsme ve stadiu, kdy řešíme, jak se to celé uskuteční. Musí se připravit investorský model, smlouvy, které jasně definují role všech aktérů, a pak se můžeme bavit o koncepci tendru,“dodal Hamáček.
Zájemci už se však stejně houfují, před pár týdny se šestice možných dodavatelů představila na speciální konferenci ve sněmovně, od ruského Rosatomu přes Westinghouse a čínské CGN až po francouzskou Arevu. Ve hře je i varianta, že Česká republika nasytí víc firem: nemusela by pořizovat celou stavbu na klíč, dá se i rozdělit na technologické celky a soutěžit je zvlášť.
Hýčkaný dodavatel Westinghouse, za který se svého času přijela do Prahy přimluvit z USA i Madeleine Albrightová, si prošel těžkým obdobím. Spadl do dluhů a přerušil dva rozestavěné projekty v Americe. Loni v lednu svízele pominuly, když firmu koupila kanadská investiční společnost Brookfield Business Partners.
Přestože je Westinghouse soukromý podnik se zahraničními majiteli, mateřský vztah americké vlády vůči němu se uchoval. Udržení praxe a pozice na atomovém trhu vydefinovala aktuální koncepce národní bezpečnosti jako výsostně strategickou a národněbezpečnostní otázku Spojených států. Tamní vláda například pomáhala Westinghousu sehnat nového investora, když spadl do potíží, a usnadnila podniku život i uzákoněním velkých daňových odpočtů u nově budovaných reaktorů.
Cizelování českého jaderného nákupu se odehrává v geopoliticky a bezpečnostně choulostivé době. Bezpečnostní informační služba (BIS) na konci minulého roku varovala před ruskými a čínskými špiony a východním kapitálem, který se schovává za bílé koně a uchází se o důležité státní zakázky. Tuzemská dostavba se také odehrává v konstelaci, kdy jsou dodavatelé jaderných zařízení lační po zakázkách, protože mnohé země ustupují od rozdělaných projektů nebo od atomové energie jako takové. Jednoznačně nepřátelskou pozici v tomto ohledu zastává Německo.
Druhý pokus o tendr
Výběrové řízení na dostavbu dvou bloků v Temelíně ČEZ prvně vypsal už v roce 2009. Podle plánu mělo být hotovo do roku 2020. Nečasova vláda ale výběr dodavatele odložila, protože ministři se začali různit v názoru, jestli má vystavit veřejné účty závazku, který se může ukázat jako ztrátový.
Od té doby zdejší politické reprezentace poněkud přešlapují na místě. Ta nynější Babišova zatím rozhodla, že stavět chce a bude, protože český energetický mix se bez vyššího podílu atomu neobejde, má-li se tlumit výroba z uhlí. Představitelé státu mají za to, že na obnovitelných zdrojích se bezpečné zajištění elektřiny s teplem stavět nedá, protože tu na to není dost větru a slunce.
Na popud a doporučení vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla vznikne smlouva mezi státem a polostátní firmou ČEZ. Hlavní princip je následující: rizika, že se stavba prodraží na neplánovaných vícepracích, zůstanou na bedrech ČEZ, ale vláda bude připravená projekt převzít, kdyby se ekonomicky hroutil. Ustanovení kontraktu mají ochránit i minoritní akcionáře před vysoce rizikovou investicí, jakou atomový reaktor představuje.