Rusko a USA závodí, kdo zahřeje Evropu

PRAHA Trubky, které se potáhnou po dně Baltského moře, vedou daleko od českých hranic, ale ovlivňují ceny pro zdejší zákazníky. Plynovod Nord Stream 2 ve spojení se stejnojmenným bratrem zdvojnásobí objem dopravovaného paliva, jež se pohrne na jih Evropy i přes Česko. Tím se dostane krmení tuzemskému robustnímu systému potrubí i kase na tranzitních poplatcích.

„Nord Stream 2 stabilizuje ceny energie v České republice. V případě, že by plynovod nevznikl, tuzemská energie by výrazně zdražila,“shrnul na nedávné konferenci René Neděla, náměstek ministryně průmyslu.

Stavba, která má být letos dokončená, se těší obzvláštní mezinárodní pozornosti. Jako je to u energetických projektů pokaždé – součástí rovnice je geopolitika a spousta peněz.

Poláci dlouho zkoušeli zdvojení plynové trasy zabránit. Chtějí se etablovat coby středoevropský rezervoár, odkud se komodita rozlije dál. Na to by potřebovali postavit Baltic pipeline – plynovod, který by vedl z Norska na pevninu. Naopak Čechům Nord Stream 2 vyhovuje. Ruská surovina půjde z Německa do Itálie přes české území, stočí se na Slovensko a k moři doputuje přes Rakousko.

Společný projekt s Gazpromem pomohla prohnat přes úskalí a nesouhlas některých zemí německá urputnost. Když Spolková republika hodlá dát sbohem jádru a kvůli emisím i uhlí, je plyn vlastně jediná varianta, aby tamní domácnosti nezůstaly studené.

Ke konci února se nejmocnější unijní zemi povedlo uhádat s ostatními členskými státy kompromis, díky němuž půjde Nord Stream 2 dokončit podle plánu – časového i finančního. Vedle Němců se radují Rusové. Trubky posilují jejich pozici v přetahované se Spojenými státy o to, kdo opanuje unijní trh s čistším palivem.

Američanům se zdvojnásobení evropské závislosti na Rusku protiví, nejen kvůli diplomatickým aspektům – ze zámoří může na starý kontinent proudit zkapalněný zemní plyn. Terminál na jeho skladování mají Poláci ve Svinoústí, Němci oznámili, že na svém severním cípu postaví dva. Tím se i s Nord Streamem 2 naředí zdrojový mix a evropská nejistota, jestli Rusové nevypnou dodávku, klesne.

Zpravidla, když se velcí perou, odskáčou si to malí, ale z tohoto střetu by měly evropské země těžit. Mezi ruskými a americkými dodávkami vznikne konkurence. Vydělají všichni – jedni na tržbách, druzí na spotřebitelských podmínkách.

Unie je navíc přichystaná přísun amerického produktu usnadnit. Předseda Komise Jean-Claude Juncker loni Donaldu Trumpovi nabídl, že když USA neuvalí cla na evropská auta, vzroste zdejší poptávka po zámořském plynu. Už nyní je na kontinentu třicítka terminálů na zkapalněné palivo, vedle Polska třeba v Nizozemsku a Francii, a chystají se další.

Evropská spotřeba plynu už pár let roste, především proto, že je to ekologická energetická alternativa, což unijní společenství potřebuje, chce-li dosáhnout svých ambiciózních klimatických cílů.

Debata o nutnosti stavby nových plynovodů se zrodila před pár lety kvůli vyhrocení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou, přes niž plyne velká část dodávek do Evropy. Odříznutí Ukrajiny od zdroje by odnesla i Unie.

Dokončovaný plynovod Nord Stream 2 na trase Rusko–Německo a nové terminály na americký stlačený plyn oblaží unijní trh vyšší konkurencí a lepšími cenami. Nord Stream 2 stabilizuje ceny energie v České republice. V případě, že by plynovod nevznikl, tuzemská energie by zdražila.