„Bibi“v úzkých. Přežije?
TEL AVIV / PRAHA Reálnou šanci získat poslanecké mandáty v Knesetu (izraelském parlamentu) má v nadcházejících volbách více než deset stran a volebních koalic. Jednokomorový parlament má přitom jen 120 křesel. Matematicky jedinou jistotou tedy zůstává fakt, že politická scéna bude i nadále mimořádně roztříštěná a sestavování vlády nadmíru obtížné. Přispívá k tomu i nízký práh nutný pro vstup do parlamentu – 3,25 procenta. Hlasování proběhne již 9. dubna.
Izraelské volby jsou událostí, jejíž výsledek má potenciál ovlivnit dění v celé oblasti Blízkého východu. V zemi jsou od roku 2009 nepřetržitě u moci pravicové vlády pod vedením premiéra Benjamina „Bibiho“Netanjahua, který zastává tvrdé pozice vůči Palestincům, podporuje výstavbu židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a nařizuje preventivní vojenské údery mimo izraelské území proti domnělým nepřátelům Židů. Netanjahu také zcela opustil dříve široce sdílenou představu o tom, že „finálním řešením“židovsko-palestinských rozepří by měla být existence dvou států, Izraele a Palestiny.
Předvolební odhady však ukazují, že další pokračování Netanjahua jako premiéra nebude po dubnovém hlasování vůbec jisté. V průzkumech totiž aktuálně se ziskem až 40 mandátů vede volební koalice Modrá a bílá (Kahol Lavan), tvořená nově založenou stranou Nezlomný Izrael (Chosen le-Jisra’el) a dalšími dvěma menšími centristickými stranami. Právě Nezlomný Izrael, partaj založená teprve v posledních dnech loňského roku Benjaminem Gantzem, někdejším šéfem generálního štábu izraelské armády, vnesla na izraelskou politickou scénu nový vítr a raketově získala vysokou voličskou podporu.
Netanjahuově straně Likud průzkumy aktuálně přisuzují kolem 30 poslaneckých mandátů, a pokud by po volbách pokračovalo dosavadní spojenectví Likudu s dalšími menšími stranami, získala by taková koalice 58 až 61 křesel. K parlamentní většině je přitom potřeba právě 61 poslanců. Obnovení stávající koalice je však spíše nepravděpodobné, zejména s ohledem na ortodoxní stranu Židovský domov, jejíž šéf, Naftali Benet, má s Netanjahuem dlouhodobé neshody.
Momentem, který vnáší do izraelských předvolebních počtů ještě více nejistoty, je bobtnající korupční skandál dotýkající se samotného premiéra. Izraelský generální prokurátor Avichaj Mandelblit minulý týden oznámil, že Netanjahua obviní z korupce a podvodu. Premiérova strana Likud toto prokurátorovo prohlášení označila za „politickou perzekuci“a její advokáti se snažili zabránit již samotnému oznámení s tím, že věc ovlivní volby; soud ovšem jejich stížnost zamítl.
Měsíc před předčasnými parlamentními volbami v Izraeli zůstává politický terén mimořádně nepřehledný. Situaci komplikuje korupční skandál úřadujícího premiéra Benjamina Netanjahua i tajemný „blízkovýchodní plán“USA.
Měl ovlivňovat média
Izraelská média spekulují, že k formálnímu obvinění Netanjahua před dubnovými volbami ale stejně nedojde a prokurátor premiéra, v souladu s obvyklou právní praxí, před obviněním ještě vyslechne. Netanjahu všechna obvinění znovu odmítl a opět je označil za politicky motivovaná.
Generální prokurátor chce Netanjahua obvinit z úplatkářství, podvodu a zneužití důvěry. Podle policie, která zakládá své tvrzení na výpovědích šesti desítek lidí, existují důkazy, že Netanjahu přijal úplatky a několik let ovlivňoval zprávy o sobě na serveru Walla! i v jiných médiích.
Další neznámou, která podle serveru CNN může ovlivnit přinejmenším dění bezprostředně po volbách, je dosud neznámý „blízkovýchodní plán“, jejž chtějí předložit Spojené státy jako podklad pro vyřešení dlouholetých izraelsko-palestinských sporů. Američané ústy Jareda Kushnera, zetě a poradce prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ, totiž chtějí tento plán zveřejnit až po volbách. Jeho kontury zatím odmítli dát k dispozici byť i americkým spojencům, a tak zůstávají jen spekulace: například o tom, že plán sice neobsahuje existenci dvou států, ale dává Palestincům „jiné možnosti sebeurčení“.
Obrysy Trumpova blízkovýchodního plánu byly projednávány s řadou zainteresovaných arabských zemí. Sami Palestinci – kterých se týká nejvíce – ovšem odmítli v jednáních pokračovat poté, co Trump v prosinci 2017 oznámil úmysl přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma a tím uznat toto město, posvátné jak pro Židy, tak Araby, za oficiální metropoli židovského státu. K tomu v loňském roce také došlo.
Podle některých amerických politických komentátorů je možné, že Trumpův blízkovýchodní plán bude zveřejněn záhy po vyhlášení výsledků izraelských voleb, ale ještě před rozhovory o sestavování možných koalic. Cílem by mělo být vyvinout nátlak na takovou konstelaci budoucí izraelské vlády, která by byla schopná najít dohodu s Palestinci – lépe než ta stávající.