Do kauzy OKD zasáhla sněmovna
Privatizace pod cenou či možný tunel
Do soudního spisu k privatizaci OKD nedávno přibyl nový důkaz – vyjádření k vadám znaleckého posudku, který ocenil majetek státu v dolech. Jak zjistily LN, stalo se tak na popud sněmovní vyšetřovací komise.
PRAHA Městský soud v Praze dnes bude rozhodovat tom, zda při privatizaci těžební společnosti OKD nedošlo k trestnému činu a zda ho případně nespáchali soudní znalec Rudolf Doucha ze společnosti Vox Consult a dva manažeři Fondu národního majetku (FNM). Jan Škurek a Pavel Kuta totiž připravovali v roce 2004 podklady pro vládu, která tehdy o prodeji dolů rozhodovala. Podle žalobce při tom stát přišel o 5,7 miliardy korun.
Nově bude soudce brát v potaz i stanovisko k postupu soudního znalce, které se teď ve spise objevilo a podle informací LN nevyznívá pro Douchu příznivě. Jeho autorem je profesor Miloš Mařík, který už v minulosti pro detektivy jedno vyjádření k chybám znaleckého posudku Vox Consultu zpracoval a jako svědek promluvil i u Obvodního soudu pro Prahu 2.
Ten loni všechny tři muže obžaloby zprostil. Předsedkyně soudního senátu tehdy mimo jiné uvedla, že během líčení, kde vystupovalo množství expertů na oceňování, došlo k „bitvě znalců“.
„(Nové – pozn. red.) Stanovisko zpracoval poradní sbor ministra spravedlnosti pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, jehož je pan profesor Mařík předsedou,“uvedl pro LN mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Na ministerstvo se loni v srpnu obrátil předseda sněmovní vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský (Piráti). „Existuje možnost využít kolegia znalců, v rámci kterého nehodnotí posudek z pohledu ceny, ale z hlediska jeho formální správnosti. Už máme vyjádření, podle kterého posudek nedopadl zcela dobře. Předali jsme je státnímu zástupci,“řekl k tomu Černohorský.
Co všechno chybí?
Ačkoli obsah stanoviska nechtěl detailněji popsat, redakci se podařilo osmistránkový materiál získat.
Obžaloba v kauze privatizace
■
minoritního podílu OKD viní Rudolfa Douchu z Vox Consultu z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Jan Škurek a Pavel Kuta z Fondu národního majetku čelí obžalobě z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Obvodní soud pro Prahu 3 je loni v květnu osvobodil. Státní zástupce se však odvolal.
Od loňska se kauzou OKD zabývá
■
i sněmovní vyšetřovací komise.
Dokument přitěžuje znalci Douchovi, který před patnácti lety ocenil minoritní podíl státu v OKD na něco málo přes dvě miliardy korun.
Sněmovní komise zformulovala dvanáct otázek, jejichž zodpovězení požadovala po znalci Maříkovi. Poslance zajímalo, zda ke zpracování posudku k OKD s 32 dceřinými společnostmi postačoval necelý měsíc, který měl od Fondu národního majetku Doucha k dispozici.
„Je to lhůta naprosto nedostatečná,“napsal Mařík. Stejně jako žalobce vyčítá posudku fakt, že Zkoumá jak privatizaci z roku 2004, tak i okolnosti, za nichž přišel stát v dolech o majoritu. Zabývá se také rolí nového vlastníka, kterým se už v roce 2004 stal Zdeněk Bakala. Na výslechy si zvala řadu politiků včetně tří bývalých premiérů – Bohuslava Sobotky, Vladimíra Špidly a Jiřího Rusnoka. Bakala odmítl před poslance přijít.
Detektivové v Ostravě pak
■
prověřují možné tunelování dolů
po roce 2004.
nezohlednil právě desítky dceřinek. „Naprosté pominutí dceřiných společností při ocenění OKD lze skutečně považovat za hrubé porušení běžně používaných postupů i logického náhledu na celou věc,“dodal profesor.
Zkritizoval i postup při ocenění 43 tisíc hornických bytů, které dolům, a tedy i státu patřily. Podle něj nebylo správné srovnávat cenu s prodejem skupiny pouhých dvou tisíc bytů OKD v Třinci. „Rozhodně postup nelze pokládat za výsledek tržního ocenění celého bytového fondu v majetku OKD,“konstatoval Mařík.
Poslance dále zajímalo, zda byla správně použita metoda ocenění volných peněžních toků. K tomu patří dílčí Maříkův závěr, že kromě této metody měl znalec použít ještě jeden způsob, a sice takzvané tržní porovnání.
Kdy může znalec říci ne? Speciální dotaz se týkal situace, kdy je možné, či dokonce nezbytné odmítnout posudek vypracovat. Podle Maříka existují čtyři takové situace – když znalci chybí oprávnění či odbornost k danému posudku, dále je-li lhůta pro vypracování příliš krátká, případně nejsou-li k dispozici úplné podklady. Poslední možnost se týká situací, kdy je znalec vytížen znaleckými posudky, které dopracovává z minulosti.
„Znalec by měl odmítnout zpracování posudku v případě, kdy podle jeho názoru nebude za daných okolností schopen zpracovat ocenění s náležitou péčí a v takové kvalitě, za kterou by si mohl jednoznačně stát,“upozornil Mařík. Zpracování posudku v šibeničním čase sice možné je, musí v něm být ale výslovně zmíněna rizika, která z toho vyplývají.
Nepřímo se poslanci znalce Maříka doptávali i na roli manažerů z FNM, který si Vox Consult před patnácti lety na posudek najal. Chtěli vědět, zda bylo tehdy zadání fondu správné. Znalec Mařík sice konstatoval, že ho považuje za standardní, avšak nevyhnul se jednomu ale. „Pouze by bylo vhodné, kdyby znalec se zadavatelem v rámci zadání dohodl jednoznačné vymezení báze hledané hodnoty,“vyčetl Mařík.
Chyby na straně státu
Poslanci se ptali i na to, jestli existovala možnost, že by stát získal přesné informace o hodnotě, kterou by měl chtít po kupcích minoritního balíku.
Podle Maříka by bylo žádoucí, kdyby stát dodržel několik podmínek – „vybral některý z renomovaných znaleckých ústavů“, zadal úkol dvěma znalcům a v případě odlišných výsledků „zorganizoval jejich konfrontaci“, ponechal na zpracování dostatek času, zpracoval oceňovací standardy a zákonem stanovil možnost kontroly znaleckých posudků.
Poradní sbor ministra spravedlnosti dospěl k závěru, že posudek firmy Vox Consult sice nepřekročil znalecké oprávnění, nevyhovuje však současným požadavkům na řádný výkon znalecké činnosti.