Německu hrozí sankce kvůli plynu
Projekt plynovodu Nord Stream 2 čelí útokům z různých stran, Německo ho ale hodlá dokončit bez ohledu na protesty a hrozby sankcemi.
ŠTRASBURK/MOSKVA/PRAHA Lotyšská europoslankyně Sandra Kalniete se narodila roku 1952 v Tomské oblasti na Sibiři, kde se její rodiče dali dohromady poté, co je oba deportovaly z vlasti sovětské úřady. Povolení vrátit se do Lotyšska dostala rodina, když bylo Sandře pět let. V úterý europoslankyně s minulostí sovětského vyhnance předkládala ve Štrasburku rezoluci, která varuje Evropu před budováním vazeb se současným Ruskem. Evropský parlament ji přijal většinou 402 hlasů, proti bylo 163 zákonodárců. Jako jedno z největších nebezpečí přílišné závislosti pak zmiňuje rezoluce energii, konkrétně plynovod Nord Stream 2, který má už od příštího roku dodávat do Evropy 55 miliard krychlových metrů plynu ročně, zhruba desetinu její celkové spotřeby.
„Projekt plynovodu Nord Stream 2 není v souladu s energetickou politikou EU ani s jejími strategickými zájmy, a měl by být tudíž zastaven,“říká rezoluce, která je k Rusku neobvykle ostrá. Mimo to i kritizuje Moskvu za dezinformační kampaně, narušování vzdušného prostoru a destabilizaci situace v kandidátských zemích. Viní taky Rusko z praní špinavých peněz v EU v řádech miliard eur a požaduje, aby evropské země zastavily udělování „zlatých víz či pasů“výměnou za investice, z čehož prý profitují zejména oligarchové.
Ukrajinské obavy
Nord Stream 2 budovaný po dně Baltského moře souběžně se stávajícím plynovodem Nord Stream spojí Rusko rovnou s terminály v Německu. Stejně tak v listopadu propojil Rusko s evropským kontinentem projekt TurkStream, který ústí v terminálu Kiyiköy v centrální části Turecka, má kapacitu 30 miliard krychlových metrů za rok a Bulharsko už oznámilo začátek stavby větve vedoucí přes jeho území do Srbska.
To mimořádně znepokojuje Ukrajinu, která si spočítala, že může zcela přijít o tranzit plynu do Evropy. To by znamenalo ztrátu miliard dolarů z tranzitních poplatků a podle Andreje Koboleva, šéfa ukrajinské společnosti Naftogaz, která má plynovody na starosti, je tu i bezpečnostní aspekt: „Výrazně vzroste nebezpečí ruské vojenské agrese proti nám,“prohlásil Kobolev.
Kyjev nijak neuklidňují opakovaná prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové či ruského premiéra Dmitrije Medveděva, že plynový tranzit přes Ukrajinu zůstane zachován. Ruský Gazprom totiž dává najevo, že po roce 2020 počítá se symbolickým tranzitem 15 miliard metrů krychlových ročně. Ukrajina je tak odhodlána Rusko žalovat v arbitráži FINSKO
o 10 miliard dolarů a pro případ uzavření kohoutů vyjednává s Američany dovoz jejich zkapalněného plynu.
USA: nekrmte bestii
Další námitky proti Nord Streamu 2 přicházejí z druhé strany Atlantiku. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dává svoje antipatie k Nord Streamu velmi hlasitě a podle listu The Wall Street Journal (WSJ) chystá sankce proti firmám, které se na jeho stavbě podílejí. WSJ upozorňuje, že jde o nezvyklou situaci, kdy si hrozí sankcemi navzájem země NATO. Trump to ale odůvodňuje bezpečnostními hledisky: „Pokud chcete, abychom vás chránili před bestií, proč ji potom krmíte?“prohlásil podle jednoho ze zdrojů WSJ americký prezident. Druhá věc je o něco prozaičtější, USA se totiž snaží Evropě prodat svůj vlastní zkapalněný plyn. Na americkou nabídku už přistoupilo Polsko, které patří k největším oponentům Nord Streamu v Evropě.
Trump podle WSJ dokonce vnutil Merkelové téma Nord Stream během její návštěvy v USA, ačkoli se kancléřka zařekla, že o tomto tématu mluvit nebude. „Hned jak si kancléřka sedla v Oválné pracovně, prezident Trump jí nedal šanci. Podle lidí přítomných v místnosti spustil: ,Angelo, kdy přestanete kupovat plyn od Putina?‘“referuje list.
Berlínu se ale daří všechny útoky na Nord Stream 2 úspěšně odrážet. Před měsícem zvrátil situaci, kdy se proti plynovodu postavil dosud spolehlivý francouzský spojenec a hrozilo, že Nord Stream bude muset mít odlišného majitele a provozovatele. Opatření dané změnou evropské směrnice mířilo na ruský Gazprom, nakonec se ale podařilo vyjednat kompromis.
Plyn je totiž pro Německo, které je jeho největším světovým importérem a využívá ho hlavně pro svůj průmysl, mimořádně důležitý. A od roku 2038 se země navíc hodlá vzdát spotřeby uhlí. „Budeme potřebovat více plynu,“předpověděla kancléřka Merkelová.