Knižní předlohy nečtu
thriller Domino s americkým režisérem Brianem De Palmou. Je to hollywoodský spektákl, nebo evropský artový film?
Ještě jsem ho neviděla, ale myslím, že jde o mix přístupů. Točilo se hlavně v Evropě, i když s hollywoodským rozpočtem.
LN Jak jste vycházela s ostatními herci, kteří pocházejí z různých koutů Evropy?
Velmi jsem se sblížila s Hannou Alströmovou, která hraje druhou hlavní postavu – Liesel. Padly jsme si do oka hned na začátku natáčení. I Claes Bang a Roland Möller byli fajn. Udělala na mě dojem pokora českých herců – vím, že jsou tu hodně slavní, ale přitom neměli problém s tím, že postavy z české historie hrají cizinci. Musí to být divné, jako kdyby Ariana Grandová hrála Annu Frankovou.
LN V jednu chvíli se natáčení Skleněného pokoje proťalo s výrobou Hry o trůny. To muselo být dost náročné...
Ano, musela jsem z Česka přelétávat do Belfastu, nechápu, jak jsem to zvládla. Ale naštěstí nemám problém dostávat se do role. Nikdy si práci nenosím domů, stávám se postavou jen na tu chvíli mezi tím, kdy režisér řekne „akce“a „stop“. Tedy musím se na role samozřejmě i připravovat a emoce ve mně někdy doznívají – tělo je vnímá, i když už kamera nejede. LN Vy i vaše sestra Jelka jste obě herečky. Jak jste se k herectví dostaly?
Vyrůstaly jsme na němých filmech, Laurelovi a Hardym, Chaplinovi... Náš otec uváděl němé filmy v kině, míval před nimi přednášky. Už jako malá jsem získala spoustu zkušeností s kiny, filmy a filmovou hudbou, kterou miluju.
LN Vedle hraní také zpíváte. Jak velkou roli má ve vašem životě hudba?
Přináší mi obrovskou radost, ale bohužel se jí nemůžu věnovat natolik, že bych třeba nahrála desku nebo s ní jela na turné. Zrovna se učím hrát na kytaru, mám úplně rozbolavělá bříška prstů. Ale nedovedu si sama sebe představit s kytarou na pódiu, je to spíš koníček.
LN Proslavila jste se vážnými rolemi ve filmech jako Černá kniha nebo v seriálu Hra o trůny. Když máte tak ráda klasické komiky, stála byste i o komickou roli?
Ano, velmi! Hrála jsem pár komických postav v nizozemských snímcích nebo na divadle, jenže jakmile se etablujete ve filmech o druhé světové válce nebo o středověkém světě s draky, zaškatulkujete se a lidé už od vás legraci nechtějí. Já mám drama ráda, ale je příjemné si od všeho toho brečení někdy odpočinout. I když smát se na povel je těžší než plakat.