Britové chtějí odklad brexitu

Britští poslanci včera výraznou většinou přijali návrh na odložení termínu odchodu země z Evropské unie do 30. června. Klíčovou roli sehrálo, že vládu podpořili opoziční labouristé.

BRUSEL/LONDÝN Již potřetí za sebou upírali včera představitelé Evropské unie oči směrem k britskému parlamentu.

Jeho poslanci rozhodli, že termín pro odchod Spojeného království z Unie bude posunut na 30. června 2019 namísto původního 29. března. Pro posunutí termínu hlasovalo 412 poslanců, proti jich bylo 202.

Tento krok se ukázal být jako nevyhnutelný, neboť britští zákonodárci v úterý již podruhé za poslední dva měsíce odmítli dohodu o vystoupení své země z EU, kterou loni v listopadu vyjednala premiérka Theresa Mayová se zástupci Evropské unie. Ve středu zákonodárci vyloučili svým hlasováním možnost, že by Británie opustila společenství bez jakékoli dohody.

Britská premiérka včera předložila poslancům dvě varianty. První počítala s prodloužením termínu pro odchod z EU do 30. června, přičemž v takovém případě by museli poslanci do 20. března schválit její dohodu. Druhá varianta předpokládala ještě delší odklad.

K tomu ale bude Londýn potřebovat souhlas vlád ostatních 27 členských států Unie. Předseda Evropské rady Donald Tusk proto včera vyzval jejich premiéry, aby byli otevřeni možnosti dlouhého odložení brexitu. Podle zákulisních informací, jež se včera objevily v některých evropských médiích, by to mohlo dle Tuska znamenat posun o „minimálně rok“. Rovněž irský ministr zahraničí Simon Coveney podpořil prodloužení lhůty pro brexit, neboť by to prý dalo britské straně „dostatečný čas na rozmyšlenou“.

Právě budoucí režim na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království, je hlavní příčinou, proč se zatím vládě premiérky Mayové nepodařilo prosadit v parlamentu brexitovou dohodu.

Odchod Britů z Unie bude hlavním tématem nejbližšího summitu lídrů EU, který se koná příští čtvrtek a pátek v Bruselu. Řada z nich se přitom v minulosti k možnosti odložení brexitu stavěla hodně kriticky. Poukazovali na to, že by byli připraveni s něčím takovým souhlasit, pokud by pro to britská strana uvedla závažné důvody.

Komplikace s eurovolbami Evropské unii jde ale i o to, vyhnout se možným zmatkům, které by s sebou prodlužování termínu pro brexit přineslo.

Hlavní kolize by totiž mohla nastat v souvislosti s květnovými volbami do Evropského parlamentu, které byly v minulých letech již plánovány za předpokladu, že v době jejich konání už nebude Británie součástí Unie.

Za tímto účelem byl například snížen počet členů parlamentu z původních 751 na 705. Volby se uskuteční koncem května, nové unijní zastupitelstvo se poprvé sejde začátkem července.

Jestliže by byla Británie i poté stále ještě v Unii, musela by své europoslance zvolit dodatečně. Právě na tuto povinnost upozorňovala britská vláda, když v důvodové zprávě uvedla, že „delší odklad brexitu povede nutně k povinnosti uspořádat volby do Evropského parlamentu“.

Včerejšímu rozhodnutí poslanců předcházela několikahodinová rozprava ve sněmovně. Již na jejím začátku se jevilo jako pravděpodobné, že poslanci posunutí termínu brexitu schválí. Důležitým předpokladem pro to bylo hlavně oznámení opozičních labouristů podpořit návrh na posunutí termínu. Chtěli ovšem podpořit pouze krátkodobý odklad.

Podobně jako při minulých hlasováních bylo i včera připuštěno několik pozměňovacích návrhů. Jeden z nich požadoval odložení termínu pro odchod z EU, a to kvůli vypsání druhého referenda o brexitu. Všechny návrhy ale byly odmítnuty.

Monitor k tématu čtěte na straně 13