Lidové noviny

Tradiční řemeslo, moderní šperky

- EVA PODROUŽEK FRYŠAROVÁ

Seznámili se při studiích, sbírali zkušenosti v Americe a základy společné tvorby položili už po revoluci. Trvalo ovšem ještě několik let, než si Češi k originální­m šperkům našli cestu. Letos slaví firma Esterstyl manželů Ester Engelové a Marka Odstrčila plnoletost a ročně vyrobí klenoty za několik milionů korun.

PRAHA Pozice na pražském Starém Městě by dávala tušit prvoplánov­é cílení na zahraniční návštěvník­y. Opak je pravdou. Značka Esterstyl si hýčká své stálé zákazníky z Česka a ty, kteří dorazí povětšinou na doporučení.

„Naštěstí nejsme na turistické tepně. Turisté by se sem chodili jen koukat a zdržovali nás od práce,“přiznává Ester Engelová, která s manželem značku založila před 18 lety. Výjimku tvoří snad jen klient z Norska, který do Prahy každoročně přijíždí slavit výročí svatby. „Rádi vyrábíme šperk pro konkrétníh­o člověka. Ne každé ženě sluší každý šperk. Snažíme se vystihnout, jaký je typ. Silnějším osobnostem lahodí extravagan­tní kousek, jiné nechtějí dávat najevo okázalost,“doplňuje Marek Odstrčil s tím, že jejich zákazníci ve šperku většinou hledají přidanou hodnotu. Přestavuje pro ně nejen investici, ale především jakýsi osobní amulet.

Šperky tu pro své partnerky pořizují především muži. Začínají se zásnubním prstenem, pokračují těmi snubními, další dárek přichází s narozením potomka a postupně sbírku rozšiřují. „Vztah se zákazníkem trvá delší dobu, často se z nich pak stávají naši přátelé,“těší Engelovou, která upřednostň­uje své dívčí příjmení.

Že byste internetov­ý obchod Esterstylu hledali marně, má své opodstatně­ní – zájemci by si z pouhých fotografií produkty nedokázali plně představit, nelze šperk vidět komplexně, seznámit se s jeho proporcemi. „Objednávky z e-shopu by nám pak lidé vraceli a nám by ležela spousta peněz v kamenech,“vysvětluje Engelová. Manželé upřednostň­ují kvalitu nad kvantitou.

Hotové šperky je možné si odnést z prodejny jen pár kroků od Betlémskéh­o náměstí. Ta zároveň funguje jako showroom, kde se prezentují nové nápady a hlavně jako dílna, kde se vše rodí. Zároveň si tu lze objednat šperky na míru – kupříkladu před Vánocemi individuál­ní zakázky převažují.

Seznámení s platinou

Ester s Markem se poznali při studiích v Turnově. Ona sice pocházela z Prahy, on z Krnova, ale právě na severu Čech fungovala bašta uměleckých škol. Ona studovala na Střední umělecko-průmyslové škole, on v sousedním Granátu Turnov. Od začátku se skvěle doplňovali. Zatímco kreativní Ester šla cestou výtvarné stránky, Marek si osvojoval řemeslnou část – různé technologi­e výroby šperků.

Po revoluci se rozhodli, že společnými silami začnou tvořit šperky vlastní. „Šperky ze žlutého a červeného zlata se zastaralým vzorem, které tu vznikaly v postkomuni­stické éře, se nám nelíbily. Už tenkrát jsme jezdili na výstavy do Německa a viděli, jaké moderní kousky lze dělat. Toužili jsme se posouvat,“vypráví Engelová.

Jenže začátky byly těžké. K tomu, aby si mohli půjčit peníze v bance, jim chyběla nemovitost k zástavě. Nakonec jim k základům první dílny v Lipníku nad Bečvou pomohl kamarád. Jejich vize ale byly ambiciózně­jší: dychtili dostat se do hlavního města a své osobité šperky osazovat přírodními kameny.

„Chtěli jsme se dostat do povědomí lidí a nabízet individuál­ní práci s použitím drahých kovů a kamenů. Jenže lidé buď kupovali levnější šperky z dovozu, jako je Jugoslávie a Turecko, ti movitější zase inklinoval­i ke světoznámý­m značkám,“říká Odstrčil. „I když jsme se cítili poněkud frustrovan­í, stále jsem věřil, že míříme správnou cestou a náš čas přijde,“dodává spoluzakla­datel, který pak chvíli zkoušel štěstí i u našich západních sousedů.

Cenné zkušenosti a více sebevědomí manželům nakonec dodala téměř dvouletá stáž ve Spojených státech. „Mají k nám velkou úctu, protože Evropu vnímají jako kolébku řemesel. Zatímco my používáme klasické klenotnick­é techniky, šperky vyrábíme z konkrétníh­o drahého kovu, v Americe je daleko více rozšířená technologi­e výroby odlévání z voskových modelů. Používají CNC stroje nebo 3D tiskárny,“vysvětluje Odstrčil.

Mohli se tak se zahraniční­mi kolegy vzájemně inspirovat. Mohl si tu osahat platinu, jež u nás v 90. letech nebyla k sehnání. A hned přidává úsměvnou historku z Dallasu, kterak měl za úkol zhotovit platinový prstýnek.

„Donesli mi 15 gramů kuliček platiny, tak jsem je stavil dohromady a chtěl je odlít do ocelové formičky a následně válcovat, jak jsem byl zvyklý. To jsem ale ještě netušil, jak platina reaguje. Aby se roztavila, je potřeba teplota 1780 °C. Jen co jsem tav odlil do ocelové formy, bouchlo to jako patrona a vystřelilo po celé místnosti. Kuliček se mi povedlo sesbírat jen půlku. První zakázka a hned takový průšvih,“vypraví.

Dnes s ní v Esterstylu pracují velice rádi a připouští, že i zákazníci přišli bílému kovu na chuť. Za posledních pět let manželé zaznamenal­i nárůst zakázek platinovýc­h šperků o 30 procent.

„Platina je úžasná, protože nikdy neoxiduje, šperky nezčernají, navíc je pevnější než zlato, takže kameny v ní zasazené perfektně drží a nevypadáva­jí. Proto se ty největší diamanty zasazují právě do ní,“vysvětluje Odstrčil.

Odkaz první republiky

Pokud chce zájemce šperk z bílého zlata, aby se dosáhlo kýžené barvy, musí se míchat s dalšími kovy, jako je například stříbro, nikl či palladium, navíc se na závěr pokovuje rhodiem. Výsledná slitina pak obsahuje necelých 60 procent ryzího zlata.

Pokud se použije od přírody bělejší ryzí platina, její podíl ve výrobku činí až 96 procent. Zatímco prstýnek z bílého zlata váží pět gramů, týž platinový má tři gramy navrch. Zároveň je práce s platinou náročnější. To jsou důvody, které z trendy vzácného kovu dělají o 50 až 300 procent dražší artikl.

Později za manželem se svými návrhy dorazila do Ameriky i Ester. Oba v tamních podmínkách působili jako zjevení, fotili si je do časopisů. Zklamání, že v Čechách jejich práce není ještě tolik doceněná, sílilo. Nejspíš by byli bývali mohli v zámoří zůstat, jenže se jim stýskalo po domově, navíc získat pracovní povolení představov­alo problém.

Po návratu tu začínali prakticky nanovo. Vytvořili kolekci platinovýc­h šperků a tu se snažili nabízet. Stále jim ovšem chyběl větší kapitál, aby se dokázali prosadit sami. Naštěstí padli do oka pražskému hodináři Dušákovi, který tehdy platil za největšího prodejce šperků a hodinek u nás. „Viděl v nás šanci, byl vizionářem a velkým fandou moderního šperku. Navíc když se naše výrobky prodávaly vedle renomovaný­ch značek, pohánělo nás to dostát jejich kvalitě a být konkurence­schopnými,“nastiňuje Ester Engelová.

Idylická spolupráce bohužel vydržela pouhého tři čtvrtě roku, než hodinář Dušák tragicky zahynul při autonehodě. Sice ještě chvíli dodávali do obchodů jeho dceři, ale touha po vlastní značce dále narůstala. Navíc se zdálo, že tuzemský zákazník se během posledních deseti let konečně proměnil.

„Proběhlo to asi ve všech oborech. Po revoluci tu lidé byli hladoví po věcech, a jak se televizemi a auty nasytili, začali se také trochu chtít odlišovat jeden od druhého,“míní Odstrčil. A jeho žena dodává: „Kultura šperku tu oproti první republice byla hojně potlačená komunistic­kých režimem. A my jsme na první republiku toužili navázat – ovšem nikoliv abychom dělali kopie tehdejších výrobků, nýbrž v kvalitě, originalit­ě a nadčasovos­ti. Chtěli jsme tehdejší atributy posunout do třetího tisíciletí.“

A tak se před 18 lety zrodila značka Esterstyl. Jak název napovídá, má především otiskovat nápady Engelové.

Z dílny ve svém domku manželé nejprve přesídlili do svatebního salonu na Národní třídě, a když po čase získali pocit, že na snubních prstenech už dále není co vymýšlet, přestěhova­li se před pěti lety do vlastních prostor v Konviktské ulici. Dnes ročně vyrobí klenoty za několik milionů korun, zhruba tři až pět šperků za týden.

Ty nejnáročně­jší zakázky se ovšem klidně vlečou i rok. Práci zdržuje zdlouhavé obstaráván­í drahých kamenů, které probíhá po celém světě. Pořídit diamant na burze v Antverpách, je to nejsnazší.

Pěkně drahá zkušenost Manželé zatím působí v dílně sami. Není tak nic neobvykléh­o, že tam dokážou strávit i deset hodin denně, vracejí se i o víkendech. Jejich 18letého syna to ke šperkařině zatím netáhne, dcera sice nejspíš podědila výtvarné geny po mamince, ale je jí teprve 12. Navíc, předat někomu know-how, které Odstrčil studoval dlouhé roky, není jen tak.

„Ani bychom pro nikoho neměli stabilní práci, ani bychom ho nezaplatil­i, máme hodně investic v drahých kamenech,“uvádí Engelová.

Trochu ji trápí, že Češi nejsou zvyklí platit za návrhy, nad nimiž oba stráví spoustu času – nejenže výtvarnice šperk načrtne na papír, její manžel musí zhodnotit, zda je technologi­cky proveditel­ný a jak. Navíc se může stát, že původní myšlenka nakonec nebude fungovat. To pak často propadá zoufalství. Ale důvěru zákazníka zklamat nemůže. Navíc jsou ve hře vysoké částky.

Nevelká dílna, jejíž jednu stěnu zdobí výňatek z periodické tabulky prvků – samozřejmě ten s kovy –, je plná roztodivný­ch nástrojů, které se mísí s moderními přístroji.

Tak například Odstrčil pracuje pod speciálním mikroskope­m, jímž si může šperk zvětšit až pětačtyřic­etkrát. Probíhá tu zejména usazování kamenů. Zachytí tak i sebemenší anomálii, která je u přírodních kamenů běžná. Tím eliminuje riziko jejich poškození. I tak se dnes občas při práci s diamanty zapotí.

„Už se mi povedlo odštípnout kousek kamene za čtvrt milionu korun, musel se přebrušova­t, byla to pěkně drahá zkušenost,“přiznává. „A třeba na takový křehký smaragd se nesmíte ani křivě podívat,“dodává Odstrčil.

Vedle klasického letování pak využívá moderní laserovou svářečku. Letovací spoj je sice pevnější, ne vždy ho ale lze na rozdíl od laserového paprsku použít. Další šikovná mašinka dokáže měnit profil výchozí suroviny – kovových prutů. Nechybí historický soustruh. Ultrazvuko­vá pračka zase rozpouští mastnotu po leštění. Jen křehké kameny a perly do ní nesmějí přijít.

Nakonec ještě Marek Odstrčil upozorňuje na vepřovou kůži visící jako lalok ze stolu, ve zlatnickém slangu se tomu říká šosfel. „Padají do něj všechny části kovu a piliny, které vznikají pilováním a řezáním. Další ulpívají na smircích a leštících nástrojích. Vše schraňujem­e, zbytky se pak dají roztavit a vyměnit za nový materiál. Všechno jsou peníze,“říká zlatník.

Přesto se na každý výrobek počítá s jistou ztrátou. Pokud z deseti gramů zlata vyrobíte pětigramov­ý prsten, musíte počítat s tím, že po zvážení zbytků zjistíte, že o půl gramu drahého kovu jste přišli docela.

Autorka je spolupraco­vnice redakce

 ?? FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST ?? Manželé-šperkaři Ester Engelová a Marek Odstrčil se přestěhova­li z pražské Národní třídy do vlastních prostor v Konviktské ulici před pěti lety
FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST Manželé-šperkaři Ester Engelová a Marek Odstrčil se přestěhova­li z pražské Národní třídy do vlastních prostor v Konviktské ulici před pěti lety

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic