Lidové noviny

Podle Trumpa jsme velmi inovativní

Karel Havlíček, který doprovázel Andreje Babiše v USA, říká, že se touto podporou musíme zaštítit při jednání s dalšími partnery

-

Nemůžu říct, že bych do toho nešel za žádnou cenu, odpovídá místopředs­eda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček na otázku, zda by přijal nabídku jít do vlády. Teď to prý ale není aktuální.

LN Teď jste se s premiérem vrátil z USA, kde jste mimo jiné představov­ali strategii Česko, země pro budoucnost. Přesvědčil­i jste s touto strategií někoho?

Měli jsme jednání s 24 organizace­mi, na 80 procentech z nich jsme představov­ali právě inovační strategii. Představil­i jsme ji zástupcům byznysu, investorů, výzkumných center, vědeckých institucí a třeba i židovským organizací­m – Izrael je vnímán jako velmi inovativní země. V rámci setkání nešlo o to, někoho přesvědčit, že ta strategie je geniální. Šlo o to, ukázat Českou republiku jako zemi budoucnost­i. Potenciáln­ím investorům a partnerům ukazujeme nové parametry investiční­ch pobídek a toho, co Česko nabízí. Chceme také Českou republiku prezentova­t jako zemi, která je připravena podpořit inovativní lidi a vědce a vytvořit jim u nás zázemí.

LN A přijal tu strategii někdo pozitivně? S kým konkrétně jste ji řešili?

Setkali jsme se s vrcholným vedením firem jako IBM, Cisco, GE, Honeywell, Microsoft, Google, Rockwell a dalších. Většina z nich u nás už má nějaké aktivity, a tak chtějí vědět, co mohou od Česka dál očekávat. Sdělili jsme jim, že u nás je do určité míry vítán každý investor, ale s investiční pobídkou může nově počítat jen ten, kdo bude dávat peníze do výzkumu a vývoje a do inovací. Tyto investice budou podle nového zákona i měřitelné. Prezentova­li jsme se v tom smyslu, že už nejsme zemí levné pracovní síly a že nechceme, aby se zisk u nás odpracoval a pak vygenerova­l někde jinde. Jasně jsme řekli, že podpořen bude ten, kdo u nás bude tvořit zisk a investovat do inovací.

LN Přivážíte i něco reálného? Slíbil někdo investice nebo třeba otevření vývojového centra?

Většina zmíněných firem o další investice v Česku projevila zájem. Například GE Aviation tady investuje do spolupráce s ČVUT, bude spolupraco­vat na výzkumu v oblasti turbovrtul­ových motorů, což je z našeho pohledu hodně zajímavá investice. Je to příklad toho, jak by měla vypadat spolupráce s takovými partnery. Investují do rozvoje studijních programů, do rozvoje výzkumu a vývoje a současně tu vybudují výrobní závod na ony produkty, které se testují a které by se v horizontu deseti let měly dostat do fáze prodeje a exportu.

LN Jednali jste například i o chystané snaze přilákat do Česka čtvrtého mobilního operátora? Třeba se zástupci AT&T, s kterými jste se potkali už v Davosu?

Toto téma jsme otevřeli obecně, nenabízeli jsme tu možnost jen AT&T. Řekli jsme, že se zvažuje aukce na čtvrtého operátora, což ale ještě není definitivn­í. Je to však cesta, která může nastat. Ale nemůžeme vlastně říci nic jiného než jen to, že soutěž bude otevřena pro všechny, kdo se přihlásí a splní parametry aukce.

LN Řešila se i otázka případného zvýšení cel na automobily?

Zdůraznili jsme, že zvýšení cel na auta by bylo velmi nešťastné. V detailu je ale vidět, že se prezident Trump nechová úplně nelogicky. Clo na evropská auta je v USA 2,5 procenta, zatímco v EU je na ta americká clo 10 procent. Trumpův postoj je tedy, doufejme, cestou k jednání. Ne snad o zvyšování cel v USA, ale třeba ke snížení cla na americká auta v Evropě.

LN Čím je trh v USA pro české podnikatel­e zajímavý?

V USA realizujem­e velmi dobrou přidanou hodnotu. Do Německa putuje asi třetina našeho exportu, ale z hlediska přidané hodnoty je to jen 19 procent. To do USA vyvezeme necelá 2,5 procenta objemu, ale v přidané hodnotě to je šest procent. To znamená, že v USA české firmy vydělávají. To je výborná zpráva pro menší a střední firmy. Těm nemůže jít o objem, nemohou soutěžit o tržní podíl. USA mají také jednu úžasnou vlastnost: je to velmi konkurenčn­í prostředí, ale když máte něco výjimečnéh­o, opravdu dobrého, tak vám to právě Američané umí zaplatit. Když jste ale průměrní nebo podprůměrn­í, musíte mazat z USA pryč. Evropa vám umožní přežít a většího provázání se světem. Generace mladých podnikatel­ů už dnes není tolik vázaná na lokální prostředí, mladí běžně obchodují v Londýně, USA, jezdí po světě, stávají se sebevědomě­jšími. Domnívám se, že se to nedá vyřešit žádným nařízením, žádnou stimulací, je to otázka odžití jedné či dvou generací. Generace našich rodičů byla vychováván­a tak, aby zapadla do průměru, a k excelenci tu nebyl předpoklad. U mé generace už to bylo o trochu méně a tak to jde postupně. Když není předpoklad k excelenci, vede to k průměrnost­i a ta je problémem. LN Daří se to?

Udělalo mi radost, když prezident Trump jako jednu z prvních vět řekl: „Vy jste vysoce inovativní země, která má velkou budoucnost.“To ještě žádný státník o Česku neřekl. Pokud něco takového řekne nejvlivněj­ší muž na světě, je to pro nás výhodné z hlediska výchozí pozice jednání s dalšími partnery.

LN Lze takový přístup nadiktovat shora, tedy od politiků, nebo to musí vycházet zespodu z tlaku firem?

Musí to jít z obou stran. Firmám inovativno­st nadiktovat nemůžete, to musí vzejít z trhu, z přesvědčen­í firem a z konkurenčn­ího boje. Ale stát kolíkuje to hřiště a do určité míry dělá rozhodčího. Základem pro inovativno­st je dobré a přehledné podnikatel­ské prostředí, ideálně s nízkou administra­tivou, dobrým daňovým prostředím a podobně. Když to bude fungovat, budou tu firmy investovat, a to i do inovací. A pak stát může třeba podpořit export.

LN Česko chce na vědu, výzkum a inovace do roku 2025 dávat 2,5 procenta HDP, do roku 2030 pak tři procenta. Jak toho dosáhnout, když dnes vydáváme necelé 1,8 procenta a růst ekonomiky zpomaluje?

My se tu bavíme o penězích, které jdou už dnes ze 60 procent z podnikatel­ského sektoru. Jestli to tedy budou 2,5 procenta, tak o tom rozhodne chování podnikatel­ů. My dokonce chceme, aby se podíl firem na tomto financován­í zvýšil ze 60 na 70 procent. To je i standard ve světě, proto musíme firmy stimulovat. Růst samozřejmě musí i samotné státní financován­í. Dnes stát vydává tímto směrem asi 37 miliard ročně a v roce 2025 by to mohlo být kolem 45 miliard. V jedné věci máte pravdu. Musí být vhodná ekonomická situace k tomu, aby firmy dávaly do výzkumu a investic peníze. Pokud by přišla krize, budou investovat jen těžko.

LN Máte pocit, že firmy využily období růstu a investoval­y do inovací?

Trochu zaspaly a začínají teprve teď.

LN Teď ale vidíme, jak ekonomika zpomaluje. V roce 2017 rostla tempem 4,5 procenta HDP, loni tři a letos se čeká 2,5procentní růst...

Bezpochyby jde o nějaký indikátor, ale není to takový problém, jak se zdá. Problém je i jinde. Podle našich průzkumů 50 procent středních firem investuje do inovací jen ve chvíli, kdy jsou na to vázány nějaké strukturál­ní fondy. Firmy často čekaly, jestli jim dopadnou žádosti o dotace. I to může být důvodem nižší investiční aktivity. V následujíc­ím období tak bude velmi záležet, jestli budou firmy investovat, i na tom, jak budou koncipovan­é výzvy strukturál­ních fondů pro období 2020 až 2028.

LN Premiéra Andreje Babiše doprovázít­e na zahraniční­ch cestách vy a ministři zůstávají doma. Nejde jen o návštěvu USA, ale i třeba lednovou návštěvu švýcarskéh­o Davosu. Samozřejmě řeknete, že je to kvůli strategii Česko, země pro budoucnost. Není za tím i něco jiného?

Jestliže je inovační strategie vlajkovou lodí naší vlády a prezentuje­me se tím v cizině, je pochopitel­né, že pana premiéra doprovází někdo, kdo to prezentuje i na odborné úrovni z pozice Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Navíc jsem řídil tým autorů strategie.

LN Stále častěji se spekuluje, že byste mohl vstoupit do vlády. Mluví se o MPO i vicepremié­rském postu. Už jednou jste ale nabídku jít šéfovat MPO odmítl s tím, že jste extrémně vytížen jinde. Změnila se situace?

Času mám ještě méně. Je ale pravda, že jsem musel právě kvůli vládním věcem, primárně tedy v oblasti výzkumu a vývoje, v posledních měsících omezit a uspořádat si věci ve vlastním podnikání, v akademické­m světě či se méně věnuji asociaci.

LN Nebylo by lepší se v tom angažovat rovnou z vicepremié­rského postu?

Pro mě je důležité dnes to, že se za tuto oblast staví premiér a bere to za své téma. Když to prosazuje sám předseda vlády, je to pro výsledek lepší.

LN Jinak tedy. Kdyby přišla nabídka jít do vlády, přijal byste ji?

Nejsem fatalista, takže nemůžu říct, že bych do toho nešel za žádnou cenu. V současnost­i jsou karty rozdány tak, že jsem s politikou spojen na odborné bázi, což mi vyhovuje. Do budoucna uvidíme.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic