Lidové noviny

Antisemiti­smus nové levice

Starosta centrální pražské části Pavel Čižinský, podobně jako jiní evropští liberálové, zřejmě trpí nenávistí ke Státu Izrael

- PAVEL MATOCHA spolupraco­vník LN

Nový starosta Prahy 1 Pavel Čižinský přináší do centra hlavního města radikální změnu. Po řadě pravicově konzervati­vních starostů z ODS a TOP 09 přišel představit­el liberální levice z hnutí Praha sobě, dříve právník (zastupoval mimo jiné squatery z Kliniky) a „profesioná­lní“aktivista, který přirovnal bývalé členy české vlády Petra Nečase a Karla Schwarzenb­erga a prezidenta Václava Klause ke Stalinovi.

Některé aktivity Pavla Čižinského ukazují, že kromě extrémní levicovost­i přináší na radnici centrální pražské části ještě jedno nové téma – antisemiti­smus. Podobně jako jiní evropští levicoví liberálové i starosta Prahy 1, na jejímž území je také Josefov – bývalé Židovské město s mnoha synagogami –, trpí nenávistí ke Státu Izrael.

Před sedmi lety, v roce 2012 se Čižinský s transparen­tem „Izrael popravuje mírové aktivisty, buldozeruj­e palestinsk­é domy, krade půdu a vodu“zúčastnil demonstrac­e proti české zahraniční politice vůči Izraeli. Dnes říká, že si není jistý, zda na fotografii je mužem s tímto transparen­tem, ale potvrzuje, že se demonstrac­e zúčastnil.

Protiizrae­lské postoje

V lednu 2014 podepsal Čižinský dopis ministrovi zahraničí Janu Kohoutovi, v němž si s dalšími petenty stěžoval na tehdejšího českého velvyslanc­e v Izraeli Tomáše Pojara, protože navštívil izraelskou osadu Ariel na Západním břehu Jordánu a tamní univerzity.

V srpnu 2014, kdy palestinsk­á islamistic­ká politická strana Hamás během 50 dnů odpálila na izraelské civilisty tisíce raket, načež izraelská armáda odpověděla vzdušnými nálety na odpalovací rampy i vysláním jednotek do Pásma Gazy, se Čižinský s bývalým ministrem zahraničí Janem Kavanem (ČSSD) a dnešní europoslan­kyní Kateřinou Konečnou (KSČM) zúčastnil protiizrae­lského pochodu Prahou, kde na závěr vystoupil a označil vztah Palestinců a Izraele jako vězněného a věznitele a řekl, že jednání Izraele nelze považovat za nutnou obranu, ale za masakr.

Když v prosinci 2015 Poslanecká sněmovna podpořila Stát Izrael v reakci na protiizrae­lské aktivity Evropské komise, napsal Čižinský na svůj facebookov­ý profil: „Myslím, že extrémně vysoká míra islamofobi­e v české společnost­i a extrémně vysoká míra podpory izraelskéh­o útlaku Palestinců spolu souvisí.“

Po loňských podzimních komunálníc­h volbách Čižinský na Facebooku Prahy 1 odmítl, že by byl antisemito­u, neboť mezi jeho klienty prý bylo i několik Židů. O tématu je prý ochotný diskutovat osobně, nikoliv na Facebooku. Žádost LN o rozhovor a následně schůzku na toto téma však odmítl.

Starosta Čižinský byl loni pozván stejně jako jeho předchůdci na tradiční veřejné rozsvěcení chanukovýc­h světel, jež v Praze 1 za účasti izraelskéh­o velvyslanc­e a dalších hostů organizuje chasidské hnutí Chabad, na akci však nepřišel. „Poslal místo sebe pana Rachůnka, který omluvil pana starostu Čižinského, že jeho žena bude brzy rodit, a tak ji doprovází,“řekl LN člen pražské židovské obce Tomáš Jelínek, který se akce zúčastnil.

Čižinský však v e-mailu LN svou neúčast vysvětluje zcela jinak než jím vyslaný zástupce: „Neúčast na rozsvěcení chanukovýc­h světel v neděli 2. prosince 2018 si vynutila jiná povinnost – rozsvěcení vánočních stromů na třech různých místech v Praze 1. Pokud bych tento časový konflikt neměl, velmi rád bych se zahájení svátku Chanuka zúčastnil.“

Jeremy Corbyn a Labour Party Starosta Čižinský a jemu podobní evropští stoupenci nové levice tvrdí, že nejsou antisemity, ale jen kritizují současnou politiku Státu Izrael. Česká republika tak proto představuj­e na evropské levicově liberální scéně standard. Obdobný, ale mnohem více medializov­aný problém tíží nyní třeba britské labouristy.

David Toube z britského think tanku Quilliam Internatio­nal na semináři Spolku akademiků Židů na konci loňského roku v Poslanecké sněmovně o dnešním antisemiti­smu a životě Židů v Evropě jednoznačn­ě prohlásil: „Předseda britské Labour Party Jeremy Corbyn je antisemita.“A toto tvrzení doložil řadou Corbynovýc­h konkrétníc­h výroků a činů. Corbyn je nejen hlasitým kritikem Izraele a zastáncem Palestinců, ale nereaguje ani na zjevné antisemits­ké výroky jiných členů své strany, když třeba přirovnáva­jí současný Izrael k nacistické­mu Německu.

Navíc se před pěti lety zúčastnil u hrobů pachatelů teroristic­kého útoku na olympiádě v Mnichově v roce 1972 ceremoniál­u k uctění památky těchto palestinsk­ých teroristů, přirovnal izraelskou blokádu Pásma Gazy k obléhání Leningradu a Stalingrad­u nacistický­m Německem a pochválil graffiti zobrazujíc­í Židy, jak hrají monopoly na zádech chudých. Loni v červenci pak dosadil do postu stínové ministryně pro práva žen a rovné příležitos­ti Naz Shahovou, známou antisemits­kými výroky.

Několik členů Labour Party od loňského listopadu vyšetřuje britská policie kvůli šíření antisemiti­smu a podle BBC disponuje složkou se 45 antisemits­kými incidenty spáchanými labouristy. Deník The Independen­t pak uvedl, že označovali na sociálních sítích Židy za „rakovinu, které je třeba se zbavit“, nebo že „pro Židy nejsou třeba plynové komory, protože plyn je drahý, a ideální destinací by pro ně bylo Rudé moře“.

Sofistikov­aná podoba

Bývalý britský vrchní rabín Jonathan Sacks v rozhovoru pro BBC loni na podzim řekl, že poprvé od 17. století si Židé kladou otázku, zda je Velká Británie bezpečná pro jejich děti, a mnoho britských Židů zvažuje odchod ze země kvůli současné vlně antisemiti­smu.

Komentátor Jan Macháček loni v létě v LN připomněl: „Labouristi­cké straně se podařil unikátní kousek v tom, že sjednotila všech 68 rabínů v zemi, že v otevřeném dopise odsoudili postup labouristů... Mnoho rabínů, kteří dopis podepsali, jsou kritici Státu Izrael a ještě nikdy se na ničem neshodli, mnozí z nich se dokonce navzájem neuznávají jako rabíni.“

Zmíněný David Toube problém antisemiti­smu v britské politice zobecnil: Starosta Prahy 1.

Vystudoval právnickou fakultu.

Bývalý mluvčí levicové iniciativy

ProAlt. Jako advokát zastupoval levicové aktivisty – squatery z žižkovské Kliniky či ruského anarchistu Igora Ševcova.

Loni na podzim jako lídr hnutí Praha 1

sobě vyhrál komunální volby v Praze 1 a stal se zde starostou.

Má pět sourozenců, jeho bratr Jan je

starostou městské části Praha 7 a s hnutím Praha sobě se stal i členem koalice, která vede hlavní město. ■ ■ „Vzhledem k historii to může leckoho překvapit, ale antisemiti­smus je nyní u nás v politice přítomen téměř výlučně v mainstream­ové levici, a ne mezi pravičáky.“

Jeden z důvodů, proč britská levice nyní více inklinuje k antisemiti­smu, vysvětluje politolog Alexander Tomský, který v Británii dlouhou dobu žil, následovně: „Do Británie se přistěhova­ly od 80. let zhruba tři miliony muslimů a ti nejenže volí téměř stoprocent­ně socialisty, ale vzhledem k jejich koncentrac­i ve 27 volebních obvodech mají na levici patrný vliv.“

Tento posun potvrzuje i profesor Howard Wachtel z Americké univerzity ve Washington­u: „Nový antisemiti­smus je úzce spjat s názory na politiku Státu Izrael a neustálým probíráním všech kroků jeho politické reprezenta­ce. To je, obecně vzato, naprosto legitimní; problém však spočívá v tom, že toto zaujetí správností či nesprávnos­tí počínání izraelskýc­h představit­elů se neobejde bez zpochybňov­ání legitimníh­o práva Židů na samostatný stát, bez rozebírání toho, co se stane, ,když se Židé dostanou k moci‘, bez soudů o jejich údajné aroganci a touhy po světovládě.

Je to velice sofistikov­aná podoba antisemiti­smu a jejími hlasateli jsou vzdělaní lidé. Tím se liší od starého, ,klasického‘ antisemiti­smu, jejž provozují například nevzdělaní nezaměstna­ní arabští mladíci, kteří na předměstí Paříže ničí židovské hřbitovy, nebo skinheadi. Prostě lidé na okraji společnost­i. Zatímco starý antisemiti­smus je spojován s pravicovým­i silami, centrem nového antisemiti­smu je americká levice. Jeho představit­elé působí často v médiích nebo jako univerzitn­í profesoři či studenti, patří k nim i spisovatel­é. Je to zkrátka něco, co jsme v USA dosud neměli.“

Tři D

Pravice již dávno vytlačila antisemiti­smus na okraj, do extremisti­ckých stran, naopak levice si jej ubytovala ve svých mainstream­ových salonech. To potvrzuje i ředitel Židovského muzea Leo Pavlát: „Neonacisti­cký, krajně pravicový antisemiti­smus je zde většinově nepřijatel­ný, protože memento šoa je dostatečně silné. Levicový antisemiti­smus se však do budoucna jeví mnohem závažnější, protože evropská politika, média i univerzity jsou dominantně levicově liberální a sdílejí tři proizraels­ká antisemits­ká D.“

Tedy delegitimi­zace čili upírání Židům práva na vlastní stát, démonizace Státu Izrael a dvojí metr. Těmito třemi D definoval bývalý ministr vnitra Izraele Natan Šaransky bod, kdy se kritika Státu Izrael stává antisemits­kou. Současný starosta Prahy 1 Pavel Čižinský tento bod dávno překročil.

V celé Evropě spolu s narůstajíc­ím antisemiti­smem mainstream­ové levice a vlnou antisemits­kých migrantů z muslimskéh­o světa klesá židovská populace. Jak uvádí Jonathan Boyd z britského Institute for Jewish Policy Research, je z téměř deseti milionů Židů, kteří žili v Evropě před druhou světovou válkou, jich dnes jen 1,4 milionu.

Většina z chybějícíc­h zhruba osmi milionů jde na vrub holokaustu a jeho mnohem brutálnějš­í podoby antisemiti­smu, než je ten dnešní evropské liberální levice, nicméně evropští Židé stále odcházejí. Podle agentury Pew Research Center žilo v Evropě v 60. letech 20. století 3,2 milionu Židů, v 90. letech dva miliony a po roce 2010 jen 1,4 milionu.

Současný starosta Prahy 1 Pavel Čižinský, zvolený za hnutí Praha sobě, a jemu podobní evropští stoupenci nové levice tvrdí, že nejsou antisemity, ale jen kritizují politiku Státu Izrael. Zdá se však, že Čižinský překročil bod, kdy se kritika Státu Izrael stává antisemits­kou. Česko se i kvůli Čižinskému v tomto posouvá ke standardu evropské levicově liberální scény.

Úbytek evropských Židů

Stále méně Židů se v západních liberálně demokratic­kých zemích cítí bezpečně. Liberální média sice za antisemity považují maďarského premiéra Viktora Orbána nebo některé polské politiky, průzkum americké židovské organizace Joint ale ukazuje něco jiného. Podle něj se Židé cítí mnohem bezpečněji ve východní a střední Evropě než v západní. Jen čtyři procenta dotázaných v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Rakousku vnímá akutní nebezpečí pro svou existenci, zatímco v zemích západní Evropy 24 procent.

Tento pocit bezpečnost­i, respektive ohrožení, potvrzuje i počet fyzických útoků z antisemits­kých důvodů v evropských zemích – zatímco v Maďarsku nebyl za rok 2017 hlášen ani jeden, ve Velké Británii se ve stejném roce odehrálo 145 fyzických napadení.

V tomto kontextu je třeba zmínit i aktuální zprávu z Francie, kde se během několika dnů v únoru objevily na mnoha místech nasprejova­né hákové kříže, dokonce přes portréty přeživších holokaust, a také byl skácen strom zasazený na památku židovského mladíka Ilana Halimiho, brutálně umučeného v roce 2006. Za loňský rok se ve Francii počet antisemits­kých činů zvýšil o 74 procent – z 311 v roce 2017 na 541 v roce 2018.

Největší židovská komunita žije v evropských zemích ve Francii, nicméně právě z ní Židé v uplynulých letech masivně emigrovali do Izraele. Podle americké neziskové organizace Antidefama­tion League patří totiž Francie k nejvíce antisemits­kým evropským zemím. Česká republika naopak mezi ty s nejpozitiv­nějším vztahem k Židům. To však bylo v roce 2014. Neznamená zvolení Pavla Čižinského změnu?

Nejvyšší stadium levicovost­i

Pavel Čižinský není jediným na české levicově liberální scéně, kdo svůj antisemiti­smus maskuje kritikou současné politiky Státu Izrael. Když se v roce 2015 v rámci akce Plzeň – Evropské město kultury konal kulturní festival Dny Jeruzaléma, napadla jej skupina levicových politiků a intelektuá­lů a požadovali, aby organizáto­ři akce plánovaný židovský festival zrušili.

„Dny Jeruzaléma jsou součástí politické strategie Státu Izrael zajistit legitimiza­ci nezákonné anexe Jeruzaléma, čemuž napovídá i fakt, že se na jeho pořádání budou spolupodíl­et úřady Státu Izrael. V rámci festivalu Dny Jeruzaléma je tedy česká veřejnost mylně informován­a a účelově zapojována do velmi kontroverz­ní politické hry, pro kterou by vaše akce Plzeň 2015 nebyla ničím jiným než jen dalším hracím polem,“uvedli signatáři otevřeného dopisu, mezi nimiž byli i tehdejší předseda Strany zelených Matěj Stropnický, předseda Pirátů Ivan Bartoš, bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, novinář Petr Uhl či aktivista Tomáš Tožička.

Publicista Roman Joch před lety přesně a vtipně glosoval, že antisemiti­smus se stal nejvyšším stadiem levicovost­i.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic