Jsem imigrant. A chci změnit svět
Podnikatel Arne Springorum je člověk pozoruhodný v mnoha ohledech. V Praze chová pár slepic, zachráněných z klecových chovů, z blahobytného Německa emigroval do Čech a teď zdejším firmám pomáhá šetřit miliony korun na energiích. Zastává se i stávkujících studentů: „Copak se dospělí nechovají také jako stádo?“
LN Vidím tu housle, loutnu, kontrabas... Nejste brémští muzikanti?
Nejsem z Brém. Já jsem z vesnice padesát kilometrů od Brém. Ale ta pohádka o muzikantech z Brém je hezká – a ano, hrajeme spolu, občas i na svatbách.
LN Jak vítr zavane muzikanta z okolí Brém do Prahy?
Já se na jaře 1991 dostal na výměnný pobyt do východního Polska. Najednou jsem objevil, že tady jsou země, o kterých vůbec nic nevím. Byl to šok. Všichni Poláci znají polsko-německou historii, ale většina Němců ne. My se soustředíme na německo-židovskou historii. Pak jsem byl jen nakrátko jako dobrovolník v uprchlických táborech v Chorvatsku, tam jsem potkal jednu úžasnou Češku… dál si to domyslíte.
LN I dnes je česká průměrná mzda nižší než německá minimální a v devadesátých letech byl rozdíl ještě větší. Život v Německu je výrazně pohodlnější.
Ano, mohl bych i žít v Německu, ale pohodlí přece není konečný životní cíl. Myslím, že věci, které jsou špatné, se mají změnit. A já chci změnit svět, klidně to takhle naveliko řeknu. (směje se)
LN Teď asi někteří naši čtenáři roztrhají noviny, když slyší Němce, jak chce změnit svět.
Ano, vím, že tady v Česku je spousta lidí přesvědčená, že nemůže nic změnit. Ale já jsem naopak přesvědčený, že se dá změnit celý svět. Svět se přece neustále mění, mění ho mobilní telefony. Svět nemění politici, ale lidi.
LN Vy se teď snažíte změnit svět byznysem. Jak?
Děláme úspory energie v průmyslu.
LN Frantovi v dílně vyměníte žárovky za úsporné?
Ne sousedovi v garáži, ale velkým firmám. Třeba Škoda Auto šetří díky našim přístupům ročně cca padesát milionů.
LN Výměnou žárovek?
Všichni si myslí, že úspory v průmyslu znamenají za obrovské peníze nakoupit úspornější technologii. Ale to je trochu omyl, protože to by vyžadovalo pokaždé investovat veliké peníze. My učíme lidi o energii přemýšlet.
LN Pod tím si toho moc nepředstavím.
Když teď vstanu a pustím tady vodu, vydržíte to tak deset vteřin. Pak začnete být nervózní a po chvíli se mne zeptáte, jestli ji nemůžu zavřít. Všichni jsme naučení šetřit vodou, není nám příjemné, když teče do kanálu. Voda je přitom strašně levná oproti energii. Ale že se zbytečně svítí, klimatizuje, stroje běží naprázdno, to vnímá málokdo.
My lidem neříkáme „Právě jste uspořili tisíce kilowatthodin“, ale „Právě vám odletěly do atmosféry dva tisíce korun“. Můžete si koupit úsporné auto, ale pojedete-li jako prase, neuspoříte vůbec nic. Skoro všude se dá ušetřit bez velkých investic a úsilí deset procent energie, což znamená často miliony korun.
LN Vy můžete říct, že jste někomu ušetřili desetinu nákladů za proud?
Běžně. Tam, kde jsou velké haly, je návratnost našich služeb tři měsíce – a to včetně technologických investic, protože samozřejmě měníme jako součást spolupráce i frekvenční měniče, čidla a tak.
LN Mimochodem, ve Škodovce jednáte v němčině, nebo v češtině?
Všechno v češtině. Samozřejmě že někdy s nějakým spíše vyšším managementem mluvím německy a že je to výhoda, ale jinak všechno probíhá v češtině.
LN Musím uznat, že na to, že jste Němec, který se učil napřed anglicky, polsky a francouzsky, je vaše čeština obdivuhodná.
Aby ne, když jsem teď Čech.
LN Čech?
Ano, už mám české občanství. Při testech z češtiny mi to zejména uchazeči z Ukrajiny nechtěli věřit, že migruji z Německa do Česka. Za posledních několik let je nás jen pár, jestli jsem statistiky přečetl správně. Zvláštní je, že od té doby se mnohem víc snažím. Dřív jsem se tolik netrápil třeba s vidy sloves, věděl jsem, že mi lidé rozumí. Ale co jsem Čech, chyby mi mnohem více vadí.
LN Tak jste šťastný a spokojený, ne?
No, já jsem samozřejmě spokojený, že nějaké firmě ušetříme ročně dva miliony eur. Ale když se podíváte, kolik celkově dají firmy za energie, tak si říkám, že nemůžu být spokojený. Já bych chtěl naučit šetřit energií ne pár hal v Mladé Boleslavi, ale celý český průmysl.
LN Největším zdrojem emisí CO2 je člověk; přibývá lidí, kteří říkají „budu bezdětný, zachráním planetu“. Kolik vy máte dětí?
Čtyři.
LN A nelitujete?
Z hlediska rodiny samozřejmě ne, velká rodina je úžasná, jsem za to šťastný. Ale z perspektivy planety nějakou výčitku cítím. Jsem součást růstu populace, která v tomto momentě ničí planetu.
LN Já tomu vlastně nerozumím. 96 procent všech emisí CO2 vzniká přirozeně, doslova z přírody. Tak proč máme najednou přestat jezdit auty a využívat elektrárny a nevím co ještě?
Příroda umí fantasticky pracovat s emisemi. Ano, každý rok příroda vypouští 96 procent všech emisí a stejných 96, dokonce 98 procent všech emisí uklízí. Polovinu toho, co vyprodukujeme, příroda zvládne. Ale ta fatální potíž je v tom, že ona dvě procenta už přebývají – a hromadí se. A to už 200 let a polovina z toho za můj dospělý život. Zatím jsme sami nic z toho neuklidili. Je to, jako když máte vanu, v níž je přítok stejný jako odtok. Ale pokud každou chvilku přilejete skleničku, nakonec i ta veliká vana přeteče, i když celkový průtok je mnohonásobně větší než ta malá sklenička. LN Mluvíte o katastrofě. Ale když čtu poslední zprávu IPCC, vidím tam „extrémní počasí, nárůst hladiny moře a zmenšování ledové pokrývky Arktického moře“. To ale přece zas tak žádná zásadní katastrofa není.
To je právě strašně nebezpečná bagatelizace. Ano, růst hladiny oceánů nás nejbližších sto let v Česku nemusí trápit, bude to cca jeden metr. Tání grónského ledu potrvá ještě desítky nebo stovky let, ale jak to zastavit? V Benátkách to teď už řeší, má to ekonomický dopad. Stejně tak třeba v Bangladéši. V Česku je pro nás naopak velmi relevantní vyšší teplota a sucho. Viděli jsme to třeba loni.
Stačí pár stupňů a mnohé oblasti světa se stanou neúrodné a neobyvatelné. A lidé z Blízkého východu, Afriky či z částí Asie se vydají na pochod na sever. Až budou na evropské brány bušit stamiliony uprchlíků, budeme si vyčítat, že jsme v roce 2019 nebyli ochotni omezit uhelné elektrárny.
LN To všechno je těžké si představit.
Samozřejmě, protože emise jsou neviditelné. Kdyby byly emise CO2 fialový prach, kdyby k tomu ještě bzučely a páchly, velmi rychle bychom se postarali, aby podél dálnic ani elektráren žádné nebyly. Ale ony nejsou vidět, slyšet ani cítit, proto je tak těžké reagovat. A zničí nás.
LN Jak nás koncentrace CO2 zničí?
To je právě ten vtip. Samozřejmě že budeme i nadále moci dýchat. Akorát mnohá místa, kde dnes lidé žijí, přestanou být obyvatelná nebo schopná plodit potraviny. A ti lidé vyrazí hledat přijatelné podmínky k životu. A to se stane ještě za našeho života.
LN Většina studentů, kteří včera po celém světě demonstrovali, asi nečetla zprávu IPCC…
Většina studentů demonstruje, protože „je to hustý“. Protože se to dělá po celém světě. Do určité míry jsou určitě zmanipulovaní, chovají se stádně. Ale copak se my dospělí nechováme stejně? Třeba konzumujeme jako šílenci, nejsme my také zmanipulovaní? Navíc pro demokracii je každá aktivita lepší než nezájem a lhostejnost. Ale – a to vím z první ruky – někteří studenti toho vědí o klimatické změně víc než 99 procent dospělých. Hodně jim, těm mladým, fandím.
LN Opravdu věříte, že pokud do roku 2030 nestihneme něco udělat, přijde zkáza?
Jedenáct let je taková mediální zkratka. Za jedenáct let neskončí svět. Ale bude už mnohem, mnohem těžší, ne-li nemožné snížit množství skleníkových plynů, protože se dají do pohybu další, nejspíše nevratné procesy. Třeba roztávání permafrostu na Sibiři. Je to jako míč na vrcholu kopce: napřed se kutálí pomalu a pak čím dál rychleji, až ho už nemůžete dohonit vůbec.
LN Vy té vědecké debatě rozumíte?
Já mám trochu výhodu, že jsem vystudoval přírodní vědy, geologii. Takže některé věci o planetě vím, není pro mne tak složité klimatologické studie přečíst a pochopit. Například neumřeme v Česku žízní, protože vody je pod zemí dost, tedy budeme-li ji lépe zadržovat v krajině a vyhloubíme-li hlubší studně.
LN Vy nepochybujete o tom, že zpráva IPCC není nějak cinknutá?
V Česku si lidé myslí, že „vědci ještě nejsou zajedno“. Ale to prostě není pravda. Vědecký konsenzus je dávno jednoznačný: planeta se otepluje a na tom oteplování má zásadní podíl činnost člověka.
Za jedenáct let se samozřejmě nic konkrétního nestane. Všechny ty procesy začaly dávno, zhruba před dvěma sty lety s průmyslovou revolucí, a poslední roky to neuvěřitelně zrychluje. Planeta to samozřejmě přežije. Už vypadala jako sněhová koule a život zůstal jen v mořských hlubinách. Akorát při takových změnách masově vymíráme.
Stalo se to v dějinách Země už pětkrát. Tomu, co prožíváme, se říká šesté vymírání druhů. Všichni známe z učebnic to poslední, kdy vymřeli třeba i dinosauři. Potíž je, že naše oči a uši to nevnímají. I když vlastně trochu jo – o tom, že z krajiny dramaticky mizí brouci a ptáci, psaly opakovaně i vaše noviny.
Jsem rád, pokud třeba Škodovce ušetříme ročně dva miliony eur. Ale nejraději bych naučil šetřit energií ne jen několik hal v Mladé Boleslavi, ale celý český průmysl.
LN Když sleduji debatu o změně klimatu, nejsložitější zůstává leninská otázka „Co dělat?“. Mnoho vědců podpořilo středoškoláky, ale jiní zas varují před chybami typu biopaliva.
Ale není pravda, že nevíme co dělat! Třeba Česká republika, většinový akcionář firmy ČEZ, provozuje hromadu hnědouhelných elektráren. Není žádný problém zastavit dvě hnědouhelné elektrárny – stejně jejich energii nepotřebujeme, jen ji vyvážíme (zejména do Německa). Ano, zmizí nějaká pracovní místa, ale pokud Svaz průmyslu říká, že shání 300 tisíc lidí, tak se o lidi z elektráren popere.
Stejně tak můžeme mohutně zvýšit dotace na zateplení soukromých domů a lepší kotle. Domácnosti spotřebují ohromné množství energie, nejen průmyslové podniky. Stejně tak jsme jako firma i soukromě přestoupili na elektromobilitu.
LN Jaké to je?
Ze začátku strašné. Nevíte, kdy nabijete, nevíte, zda můžete topit, první dny jsem ve strachu jezdil v kabátu a čepici. První dva dny jsou hrůza. Změna pokaždé bolí. Ale po pár dnech si to začnete užívat a je to skvělé. Můžeme toho dělat strašně moc. Jen začít.
LN S čím jste tedy ještě začal?
Můj hlavní projekt mimo pracovní dobu teď je Extinction rebellion, česky Rebelie proti vyhynutí. Jsme lidé, kteří si řekli dost a jednáme podle toho, nenásilně, ale rozhodnutě. Kolegové v práci, ale take už i ve Svazu průmyslu vědí, co tím myslím. Vedeme spoustu náročných a nepříliš komfortních rozhovorů. Doma používáme jen energii z obnovitelných zdrojů. A divil byste se, ono se dá dnes i v Praze žít skoro bez obalů, skoro vše můžete koupit bez obalu a vyhnout se plastu.
LN Skoro všechno?
Skoro všechno. Ale třeba zubní pastu i my stále nakupujeme v těch malých plastových tubách. Je to proces.