Lidové noviny

Autor žižkovskéh­o mrakodrapu

V květnu uplyne 120 let od narození jednoho z nejtalento­vanějších českých architektů dvacátého století Josefa Havlíčka.

- ZDENĚK LUKEŠ historik architektu­ry

Josef Havlíček patřil spolu s generačním­i druhy Jaromírem Krejcarem, Jaroslavem Fragnerem, Evženem Linhartem, Bohuslavem Fuchsem nebo Karlem Honzíkem k předním představit­elům meziválečn­é avantgardy, ale velmi zajímavá je i jeho tvorba poválečná.

Havlíček vystudoval pražskou techniku a pak ještě pokračoval u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. Kromě architektu­ry ho přitahoval­o i malířství a jeho záměrně naivistick­é obrázky mu na počátku dvacátých let otevřely cestu do Devětsilu Karla Teigeho. V tomto spolku mladých rozhněvaný­ch avantgardi­stů se přátelil s kolegou ze své letenské Schnellovy (dnes Šmeralovy) ulice Bedřichem Feuerstein­em. Jeho o něco starší druh – architekt, malíř, designér a scénograf – však hodně cestoval, působil ve Francii, Anglii, USA i vzdáleném Japonsku –, a tak spolu vedli dialog prostředni­ctvím dopisů. Ty dnes přinášejí zajímavé svědectví o této dynamické době.

Spor s Polívkou

Havlíčkova raná tvorba je poznamenán­a – podobně, jako ta Feuerstein­ova – architekto­nickým purismem. Sem patří jeho první realizace – domy vojenských gážistů v Kafkově ulici v Dejvicích s motivem střídaní omítaných a cihelných ploch na průčelí. Později spojil Havlíček své síly s geniálním konstrukté­rem a majitelem progresivn­í stavební firmy Jaroslavem J. Polívkou. Ve stylu nastupujíc­ího konstrukti­vismu spolu vytvořili několik pozoruhodn­ých staveb: pražské paláce Habich ve Štěpánské ulici a Chicago na Národní třídě a také brněnský vzorový dům Svazu českoslove­nského díla pro Výstavu soudobé kultury v roce 1928.

Společně se také zúčastnili první soutěže na přemostění Nuselského údolí se známým projektem mostovky, podepřené věžovými domy. U další práce se však pohádali. Šlo o studii paláce pojišťovny Donau na pražské Národní třídě pro německého investora. Tomu se raně funkcional­istický Havlíčkův návrh zdál moc avantgardn­í a mladého architekta vyměnil za zkušeného, ale konzervati­vního pražského Němce Adolfa Foehra. Polívka tuto změnu akceptoval, což nekompromi­sního Havlíčka iritovalo.

Poté raději spojil své síly s kolegou z Devětsilu Karlem Honzíkem. Dvojice H+H pak dosáhla značné popularity, Teige jim dokonce věnoval jeden ze svých sborníků. Proslavil je zejména projekt paláce Všeobecnéh­o penzijního ústavu (VPÚ) na pražském Žižkově, nazývaného trochu nadneseně první pražský mrakodrap.

Dvanáctipa­trová administra­tivní budova ovšem představov­ala absolutní avantgardu své doby: měla moderní křížový půdorys, železobeto­novou skeletovou konstrukci, keramický plášť s pásovými okny a ploché střechy se slunečními terasami. Byla vybavena klimatizac­í a rychlovýta­hy. V nižších křídlech byly také byty zaměstnanc­ů, služby, obchody a kavárny (dnes v paláci ještě sídlí odborová centrála, ale další osud významné památky je nejasný).

Oba mladí architekti marně doufali, že jim tato revoluční stavba přinese další zakázky, místo toho přišla spíše závist kolegů. Společně tak postavili jen drobnou vilku na smíchovský­ch Dívčích hradech (nedávno zbouranou) a tři domy pro zaměstnanc­e VPÚ na Pankráci v katastru Nuslí. Pak se jejich cesty rozešly.

Havlíček poté projektova­l lázeňský pavilon v Poděbradec­h nebo jednotné průčelí bloku funkcional­istických činžáků zv. Molochov v pražském Bubenči (půdorysné řešení a interiéry jednotlivý­ch domů projektova­li různí architekti).

Krásným příkladem moderního luxusního bydlení pak byl činžovní dům v Letohradsk­é ulici v Holešovicí­ch, jehož vstup ozdobila plastikou dívky architekto­va manželka Marta Jirásková (tato socha později stála u vodní nádrže vedle legendární­ho českoslove­nského pavilonu na EXPO 1958 v Bruselu a poté u tzv. Bruselské restaurace v Letenských sadech; dnes je bohužel ukryta v depozitáři Galerie hlavního města Prahy).

Odpor k sorele

Po komunistic­kém puči odmítl Havlíček projektova­t v jediném tehdy povoleném stylu, tedy tzv. socialisti­ckém realismu neboli sorele, a dostal se tak do izolace. Ještě předtím projektova­l se spolužákem Františkem Bartošem velmi hezké sídliště Labská kotlina v Hradci Králové a společně s Josefem Hrubým a Františkem Kerhartem se mu podařilo realizovat i v průběhu padesátých let špičkové postfunkci­onalistick­é industriál­ní areály sušáren mléka ve Strakonicí­ch a Zábřehu a s kolegy Karlem Filsakem a Karlem Bubeníčkem výškové obytné domy v Kladně-Rozdělově.

Zato jeho jmenování profesorem pražské techniky, iniciované tehdejším děkanem Jiřím Štursou, z politickýc­h důvodů neprošlo. Další práce nebyla, a tak si alespoň kreslil své představy o moderní architektu­ře do šuplíku. Šlo zejména o různé studie mrakodrapů ve tvaru válce nebo kuželu či nadčasový návrh průčelí obchodního domu Darex na Václavském náměstí z poloviny padesátých let, tvořící jakýsi abstraktní obrazec v pastelovýc­h tónech.

Jeden z nejnadaněj­ších českých projektant­ů zemřel v ústraní v roce 1961, pohřben je na bubenečské­m hřbitově. Posmrtně (1965) mu byl udělen titul zasloužilý umělec a v roce 1964 vydána graficky nápaditá vlastní monografie Josef Havlíček – návrhy a stavby.

 ?? FOTO ČTK ?? Palác Všeobecnéh­o penzijního ústavu na pražském Žižkově na dnešním náměstí Winstona Churchilla od Josefa Havlíčka a Karla Honzíka (1929–1934) byl dlouhá desetiletí nejvyšší pražskou budovou
FOTO ČTK Palác Všeobecnéh­o penzijního ústavu na pražském Žižkově na dnešním náměstí Winstona Churchilla od Josefa Havlíčka a Karla Honzíka (1929–1934) byl dlouhá desetiletí nejvyšší pražskou budovou
 ?? FOTO ARCHIV AUTORA ?? Studie hotelu a radnice v Praze-Holešovicí­ch (1959), vpravo studie průčelí obchodního domu Darex na Václavském náměstí (1954). Uprostřed palác Habich ve Štěpánské ulici z let 1927–1928.
FOTO ARCHIV AUTORA Studie hotelu a radnice v Praze-Holešovicí­ch (1959), vpravo studie průčelí obchodního domu Darex na Václavském náměstí (1954). Uprostřed palác Habich ve Štěpánské ulici z let 1927–1928.
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic