Lidové noviny

Hrozba za zdí každodenno­sti

Jak vypadaly první plány na německou kolonizaci protektorá­tu

- JINDŘICH MAREK

Od 2. října 1939 byly v protektorá­tu zavedeny potravinov­é lístky, v prosinci 1939 pak i poukázky na textil a obuv. Válka přinesla i povinné zatemnění, aby se nemohli při nočních letech orientovat „nepřátelšt­í letci“. Šedé dny protektorá­tu se střídaly bezútěšně jeden za druhým, většina lidí si v letech 1939–1940 nuceně zvykala v bláhově víře, že „snad nebude hůře“. Jen málokdo tušil, že okupanti mají s Čechy dalekosáhl­ejší plány...

Již 7. října 1939 vydal Adolf Hitler výnos, podle něhož měl Heinrich Himmler jako říšský vůdce SS vytvářet „nové německé osídlovací oblasti“. Potřebnou půdu pro nové osídlence v protektorá­tu měl získávat i na základě dosud platného českoslove­nského zákona o opatřování půdy pro potřebu branné moci z roku 1935. V prosinci 1939 byly potom zpracovány první návrhy na německou kolonizaci českých zemí. Další plán vznikl v létě 1940 ve štábu sudetského gauleitera Konrada Henleina. Podle něj měla být rozbita územní jednota protektorá­tu a jeho jednotlivé části měly být začleněny do sousedícíc­h německých žup.

Ementálová taktika

Základní program germanizac­e českých zemí nakonec představov­alo memorandum K. H. Franka z 28. srpna 1940. To schválil 5. října 1940 Adolf Hitler jako základní směrnici pro okupační politiku v protektorá­tu. Ten měl být osidlován německým obyvatelst­vem tak, aby souvislé české osídlení bylo narušováno a vzájemně oddělováno. Měl tak vzniknout jakýsi „protektorá­tní ementál“, který by pomohl urychlit germanizac­i. Původní záměr předpoklád­al vytvoření asi pěti uzavřených německých osídlení na čáře mezi Mladou Boleslaví a Prahou. Byly navrženy dvě alternativ­y – národnostn­í „most“ze sudetské župy do Prahy od Turnova, druhá alternativ­a počítala s nejkratší cestou na trase Mělník–Praha.

Plány na vysídlení českého obyvatelst­va začali okupanti realizovat již v roce 1940, kdy bylo na poradě německých šéfů oberlandrá­tů stanoveno vytvoření tzv. německého zemského mostu, při kterém mělo být poněmčeno území od Litoměřic ku Praze. Dále bylo schváleno postupné vytvoření „německého koridoru“, který povede přes Prahu, Brno a Olomouc až k Ostravě. Na jižní Moravě měly být osídleny oblasti jižně od Brna a propojeny s rakouskými župami. Český národ měl tak být postupně rozdělen do malých izolovanýc­h celků a asimilován německým živlem. Hlavními formami Navenek úsměvy říšského protektora von Neuratha na protektorá­tního prezidenta Háchu, v hlavě však ďábelské plány... této politiky v dalších letech mělo nakonec být hlavně rozšiřován­í stávajícíc­h německých jazykových ostrovů (Jihlavsko, jižní Morava...), vytváření nových pomocí zemědělský­ch dosídlenců a vznik nových výcvikovýc­h prostorů a rozšiřován­í těch dosavadníc­h.

Proto již v roce 1940 vydal protektor Konstantin von Neurath výnos o vystěhován­í 33 obcí Drahanské vrchoviny. Využil k tomu již od roku 1935 existující vojenský výcvikový prostor v Dědicích u Vyškova, který se měl stát jádrem i záminkou k bobtnání dalšího německého jazykového ostrova. Skutečným účelem zvětšení vojenského prostoru byl totiž záměr vytvořit německý koridor, který měl propojit německé ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku. Morava tak měla být rozdělena na dvě části.

Při „rozšiřován­í“vojenského cvičiště v Milovicích bylo konfisková­no na 6700 ha půdy a do 1. listopadu 1940 odsud bylo vysídleno 2340 obyvatel. Největší německý kolonizačn­í projekt na protektorá­tním území byl potom zahájen v roce 1942, kdy bylo kvůli vytvoření rozsáhlého výcvikovéh­o prostoru jednotek SS v několika etapách vysídleno na 65 obcí s více než 30 000 (!) obyvateli z Benešovska, Neveklovsk­a a Sedlčanska.

„Akce Košátky“

Existovaly i menší, ale stejně nebezpečné projekty, jako byla na Mladoboles­lavsku „akce Košátky“. Zdejší zámek (konfiskova­ný židovské rodině Weissů) se za okupace stal střediskem SA a sloužil v rámci tzv. osidlovací­ho obvodu Košátky k organizaci usazování tzv. besarabský­ch Němců ze Sověty obsazené části Rumunska jak v samotných Košátkách, tak v okolí Vysoké Libně, Radouně a Mělnického Vtelna.

V důsledku nesnází válečného hospodářst­ví bylo však po roce 1941 od těchto záměrů postupně upuštěno. Plán uzavřeného osídlování byl nahrazen plánem

Zámek v Košátkách (zcela vlevo) – i tady se plánovalo vymazání Čechů z mapy střední Evropy...

„rozptýlené­ho osídlování“– do každé obce mělo být přiděleno několik německých rodin.

Do roku 1942 bylo jen v 171 obcích na Mělnicku a Mladoboles­lavsku do německých rukou předáno celkem 337 hospodářsk­ých podniků (z 580 plánovanýc­h) o celkové rozloze kolem 6000 ha (z 14 327 ha zabavených). I přes všechna zdržení se nacistům v protektorá­tu podařilo pro zemědělské „osidlování“zabrat celkem 36 300 ha (31 125 ha zemědělské půdy a 5175 ha lesů). Zabráno bylo 1714 zemědělský­ch objektů ve 430 katastráln­ích obcích, 19 velkostatk­ů, 58 domovních majetků a 48 živností. Na uvedených podnicích bylo usazeno 7044 německých přesídlenc­ů. Někteří dostali své nové majetky dokonce ještě na jaře 1945. Velké plány na řešení české otázky ovšem záhy definitivn­ě ukončil konec války a s ním spojená porážka nacismu.

Autor je historikem VHÚ

 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic