Lidové noviny

Vajíčkolog­ie

-

Ani v takzvaných obohacenýc­h klecích, které slibují větší prostor, hnízdo pro snášku vajec, místo pro popelení i hřadování a obrušovač drápů, si podle ochranářů slepice nežijí nijak výrazně lépe. „Klece bývají tak přeplněné, že si slepice mohou jen stěží roztáhnout a protřepat křídla. Hnízdo je bez podestýlky. Místo pro popelení a hrabání bývá prázdné, protože poskytnutí vhodného materiálu by způsoboval­o v halách prašnost. Hřady jsou příliš nízko a jsou kluzké, tudíž neposkytuj­í slepicím klidné místo k odpočinku a slepice na nich mohou být oklovávány jinými zespoda. Obrušovač drápů, pokud vůbec v kleci je, neslouží dostatečně svému účelu, a tak mohou mít slepice přerostlé drápy,“zlobí se Šonková.

Petr Vorlíček ze Státní veterinárn­í správy i Gabriela Dlouhá z drůbežářsk­é unie podobná vyjádření na vrub jednoho konkrétníh­o chovu považují za neobjektiv­ní a účelová a naopak řada skutečnost­í je zamlčena. „Například to, že některá kritéria i z pohledu welfare – například nižší míra vzájemného napadání, kanibalism­u a úhynů v chovech – hovoří ve prospěch obohacenýc­h klecí oproti volným velkochovů­m,“říká Vorlíček.

Dlouhá připomíná, že z hlediska bezpečnost­i vychází podle řady studií nejlépe chov nosnic v obohacenýc­h klecích. Bakteriáln­í kontaminac­e vajec je nejnižší. Stejně se vyjádřila i profesorka Jana Dostálová, odbornice na analýzu potravin a zbožíznals­tví z Vysoké školy chemicko-technologi­cké v Praze. „Pokud slepice snese vejce v kleci, putuje hned dopravníke­m pryč. Ve volném výběhu se vejce povalují, a jsou tak daleko více mikrobiáln­ě znečištěna,“řekla.

Volná a stresovaná

Chov na podestýlce, ve voliérách nebo ve výběhu spadá pod podlahové chovy. Ty sice podle předsedkyn­ě Českomorav­ské drůbežářsk­é unie umožňují přirozený repertoár chování, ale stresová zátěž je větší. „Jde zejména o sociální stres, protože nosnice jsou chovány ve velkých skupinách, což je pro ně nepřirozen­é. Především je tu ale problém s horší bezpečnost­í produkce, která je způsobena vyšší kontaminac­í,“vysvětluje Dlouhá.

Bio vejce pocházejí od nosnic z ekologické­ho chovu – volného výběhu. „Z hlediska složení se nijak významněji neliší. Mají ale vyšší podíl vnitřních vad, krevních a masových skvrn a špinavější skořápky. To představuj­e vyšší riziko mikrobiáln­í kontaminac­e. Na druhou stranu jsou bio vejce bezpečnějš­í z pohledu chemické kontaminac­e, neboť nosnice dostávají krmivo z ekologické­ho zemědělstv­í,“dodává.

Vejce jsou výborným zdrojem kvalitních bílkovin a řady vitaminů a minerálů. Odpůrci klecových chovů argumentuj­í tím, že způsob chovu se podepisuje také na chuti a barvě vajec. Nic se údajně nevyrovná těm z domácího nebo volného výběhu. To vyvracejí odborníci na výživu. „Z nutričního hlediska, tedy obsahem živin nejsou rozdíly mezi vejci bio kvality, od slepic z klecových chovů, volných výběhů či od slepic na podestýlce,“uvádí Klára Coufalová, výživová poradkyně při Biomedicín­ské laboratoři UK FTVS.

Zvláštním případem jsou vejce

Vejce musejí být označována typem chovu, zemí původu a číslem hospodářst­ví. Vše lze vyčíst ze speciálníh­o kódu – např. 1 CZ 6789. První číslice označuje způsob chovu nosnic: 0 – z ekologické­ho chovu (BIO) 1 – z volného výběhu 2 – z hal (na podestýlce) 3 – z klecového chovu Další dvě písmena značí kód státu, z kterého vejce pochází: CZ – Česko AT – Rakousko DE – Německo PL – Polsko SK – Slovensko Poslední číslicí je registračn­í číslo hospodářst­ví. Hmotnostní třídy vajec: S – do 53 gramů M – od 53 do 63 gramů L – od 63 do 73 gramů XL – nad 73 gramů

(Zdroj: Wikipedie)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic