Vajíčkologie

Ani v takzvaných obohacených klecích, které slibují větší prostor, hnízdo pro snášku vajec, místo pro popelení i hřadování a obrušovač drápů, si podle ochranářů slepice nežijí nijak výrazně lépe. „Klece bývají tak přeplněné, že si slepice mohou jen stěží roztáhnout a protřepat křídla. Hnízdo je bez podestýlky. Místo pro popelení a hrabání bývá prázdné, protože poskytnutí vhodného materiálu by způsobovalo v halách prašnost. Hřady jsou příliš nízko a jsou kluzké, tudíž neposkytují slepicím klidné místo k odpočinku a slepice na nich mohou být oklovávány jinými zespoda. Obrušovač drápů, pokud vůbec v kleci je, neslouží dostatečně svému účelu, a tak mohou mít slepice přerostlé drápy,“zlobí se Šonková.

Petr Vorlíček ze Státní veterinární správy i Gabriela Dlouhá z drůbežářské unie podobná vyjádření na vrub jednoho konkrétního chovu považují za neobjektivní a účelová a naopak řada skutečností je zamlčena. „Například to, že některá kritéria i z pohledu welfare – například nižší míra vzájemného napadání, kanibalismu a úhynů v chovech – hovoří ve prospěch obohacených klecí oproti volným velkochovům,“říká Vorlíček.

Dlouhá připomíná, že z hlediska bezpečnosti vychází podle řady studií nejlépe chov nosnic v obohacených klecích. Bakteriální kontaminace vajec je nejnižší. Stejně se vyjádřila i profesorka Jana Dostálová, odbornice na analýzu potravin a zbožíznalství z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Pokud slepice snese vejce v kleci, putuje hned dopravníkem pryč. Ve volném výběhu se vejce povalují, a jsou tak daleko více mikrobiálně znečištěna,“řekla.

Volná a stresovaná

Chov na podestýlce, ve voliérách nebo ve výběhu spadá pod podlahové chovy. Ty sice podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie umožňují přirozený repertoár chování, ale stresová zátěž je větší. „Jde zejména o sociální stres, protože nosnice jsou chovány ve velkých skupinách, což je pro ně nepřirozené. Především je tu ale problém s horší bezpečností produkce, která je způsobena vyšší kontaminací,“vysvětluje Dlouhá.

Bio vejce pocházejí od nosnic z ekologického chovu – volného výběhu. „Z hlediska složení se nijak významněji neliší. Mají ale vyšší podíl vnitřních vad, krevních a masových skvrn a špinavější skořápky. To představuje vyšší riziko mikrobiální kontaminace. Na druhou stranu jsou bio vejce bezpečnější z pohledu chemické kontaminace, neboť nosnice dostávají krmivo z ekologického zemědělství,“dodává.

Vejce jsou výborným zdrojem kvalitních bílkovin a řady vitaminů a minerálů. Odpůrci klecových chovů argumentují tím, že způsob chovu se podepisuje také na chuti a barvě vajec. Nic se údajně nevyrovná těm z domácího nebo volného výběhu. To vyvracejí odborníci na výživu. „Z nutričního hlediska, tedy obsahem živin nejsou rozdíly mezi vejci bio kvality, od slepic z klecových chovů, volných výběhů či od slepic na podestýlce,“uvádí Klára Coufalová, výživová poradkyně při Biomedicínské laboratoři UK FTVS.

Zvláštním případem jsou vejce

Vejce musejí být označována typem chovu, zemí původu a číslem hospodářství. Vše lze vyčíst ze speciálního kódu – např. 1 CZ 6789. První číslice označuje způsob chovu nosnic: 0 – z ekologického chovu (BIO) 1 – z volného výběhu 2 – z hal (na podestýlce) 3 – z klecového chovu Další dvě písmena značí kód státu, z kterého vejce pochází: CZ – Česko AT – Rakousko DE – Německo PL – Polsko SK – Slovensko Poslední číslicí je registrační číslo hospodářství. Hmotnostní třídy vajec: S – do 53 gramů M – od 53 do 63 gramů L – od 63 do 73 gramů XL – nad 73 gramů

(Zdroj: Wikipedie)