Asie končí s dovozem plastů
PEKING/PRAHA Od doby, kdy OSN začala v roce 1992 shromažďovat podrobnější údaje o odpadech, se jen do Číny dovezlo na 106 milionů tun plastů k následnému zpracování. To znamená, že 45 až 55 procent světového plastického odpadu prošlo přes Čínu.
Poté co se Čína v roce 2017 rozhodla tento odpad dále nepřijímat, rozvinuté země se pokoušely najít nové lokality, kam by mohly dál odvážet svůj odpad. Na první místo v hledáčku se dostaly země v jihovýchodní Asii. Čínské podniky, které dříve zpracovávaly recyklovatelné plasty, přemístily své kapacity do zemí, jako je Malajsie či Thajsko. Ty se tak staly celosvětově nejdůležitějším místem pro zpracování plastů. Jen samotná Malajsie od ledna do července 2018 dovezla skoro půl milionu tun plastového odpadu.
Ochota přijímat tento materiál však postupem času poklesla i v této části světa. Začátkem srpna 2018 Vietnam oznámil přísná omezení dovozu plastového odpadu a přiblížil se tak k jeho úplnému zákazu. O několik týdnů později Thajsko, které v prvních šesti měsících roku 2018 zaznamenalo téměř 2000procentní nárůst importu plastového odpadu z USA, zakázalo dovoz celkem 432 druhů odpadu.
Další země v regionu jihovýchodní Asie začaly selektovat zásilky, které pustí do země. Začátkem ledna tak Filipíny odmítly přijmout 1200 tun odpadu z Jižní Koreje.
Materiál, který byl považován za nerecyklovatelný, byl následně odeslán zpět v 51 kontejnerech. Filipíny zajistily dalších 5100 tun nezákonně dovezeného jihokorejského odpadu a obě země nyní řeší, jak a kdy bude nežádoucí zásilka odvezena zpátky. Jihokorejská vláda už údajně vynaložila na řešení této chaotické situace téměř 900 000 dolarů (přes 20 milionů korun).
Na tom, že dosud nečinné vlády začaly o odpadech jednat, mají zásluhu i tamější environmentální organizace, které na politiky vyvinuly tlak, aby se situací začali vážně zabývat.
Neomezený dovoz odpadu končí
Uvedené příklady jsou známkou rostoucí nespokojenosti v regionu, který už nadále nechce plnit roli světové popelnice. Po nárůstu dovozu v prvních šesti měsících roku 2018 putovala téměř polovina plastového odpadu ze Spojených států do Malajsie, Thajska a Vietnamu. V roce 2017 to přitom bylo pouhých deset procent.
V červenci 2018 pak Vietnam zakázal vydávání nových licencí na dovoz odpadu a snažil se zastavit nelegální dodávky. Lodní společnost APL byla pak nucena dočasně přestat posílat plastový odpad z USA a Kanady do Vietnamu kvůli čekajícím kontejnerům v přístavech. Zákaz byl posléze rozšířen i na Malajsii a Thajsko.
Čínský zákaz má ovšem dopad i na další země a regiony. Vlády některých států už přehodnocují využití plastů a systémy jejich recyklace.
Britská vláda například oznámila, že uvažuje o zavedení zvláštního poplatku pro firmy, který by pokryl náklady na recyklaci plastových obalů. Tyto náklady v současnosti nepřímo platí britští daňoví poplatníci. Nařízení by mělo vstoupit v platnost v roce 2023.
Spojené království přitom meziročně více než ztrojnásobilo export plastů do Malajsie, z 16 000 tun v prvních čtyřech měsících roku 2017 na více než 50 000 tun ve stejném období loňského roku.
Změny v globálním systému recyklace odpadů upozorňují na obrovské množství plastového odpadu, s jehož větší částí se nakládá velmi nehospodárně.
Studie z roku 2017, kterou provedly společně Bren School of Environmental Science v Kalifornii a University of Georgia, odhaduje, že bylo zatím celosvětově zrecyklováno pouze devět procent plastových odpadů, které byly kdy vyrobeny. Více než 80 procent odpadů skončilo na skládkách a v oceánech.
V jihovýchodní Asii již plastový odpad působí negativně na místní ekosystémy. Zpráva o ochraně oceánů z roku 2017 informovala, že Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam mají v přilehlých vodách více plastového odpadu než celý zbytek světa dohromady.
Země východní Asie platily dlouho za světové smetiště. Nejen plastový odpad se tam svážel z celého světa, především z vyspělých zemí. Tomu je nyní konec: kvůli rostoucím problémům už i tato část světa řekla plastům dost.