Jsme na prahu nové epochy energetiky

Martin Durčák

LN Co přinášíte do společnosti ČEPS nového?

Historicky platilo, že členové představenstva ČEPS měli vysokou odbornost z hlediska přenosu elektrické energie, byla mezi nimi v tomto ohledu naprostá zastupitelnost. Často ale v představenstvu chyběly zkušenosti z jiných oblastí, jako jsou finance, IT nebo project management.

V tuto chvíli má ČEPS nově sestavené představenstvo, které má naopak plné předpoklady k tomu, aby bylo správně vyvážené. Máme tři členy představenstva, kteří se zabývají energetikou a velice detailně znají procesy spojené s provozováním přenosové soustavy. Představenstvo doplnil také pan Radek Hartman, který je expertem na IT, což je oblast v přenosu elektřiny velice důležitá.

Za sebe pak nabízím zkušenosti z financí, řízení projektů, performance controllingu, nastavování procesů ve společnosti, mám zkušenosti z organizací strategií nákupu. Přicházím z tvrdého byznysu, chemie je možná jeden z těch nejtvrdších byznysů vůbec. Přináším tedy i dotek s realitou byznysu.

LN Objevil jste v ČEPS něco, u čeho jste si řekl, že to musíte změnit?

ČEPS je hodně robustní organizace s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci – 70 procent našich zaměstnanců má vysokou školu. V těch lidech máme velké interní know-how a jejich fluktuace je minimální. ČEPS je pro ně bezpečný a atraktivní zaměstnavatel, poskytuje příjemné pracovní prostředí a máme zde dokonce již generace zaměstnanců ze stejných rodin. Je třeba si uvědomit, že stabilita společnosti není dána jen jejím technickým vybavením, ale především jejím lidským potenciálem. Abyste tuto stabilitu zachoval, tak se musíte starat o lidi, kteří tento potenciál představují, a nemůžete v takové společnosti dělat revoluce.

Nechystám tedy žádnou revoluci, ale vyladění společnosti skrze procesy řízení projektů a performance controllingu.

LN Jaké máte priority?

Vnitřní procesy je nutné nastavit tak, že budou nadále zajišťovat nejen bezpečný přenos elektřiny a stabilitu celé soustavy, ale zároveň i tak, že pro spotřebitele bude zaručen optimální poměr cena/výkon. Chci se zaměřit na to, že cena, kterou ČEPS zatíží složenky lidí, bude co nejnižší při zajištění všech parametrů bezpečného provozu soustavy. Druhým bodem, který bych zdůraznil, je další aktivní prosazování českých zájmů směrem k Evropě.

LN Chcete tedy snižovat poplatek za přenos elektrické energie, který dopadá na konečné spotřebitele?

Snižovat jsem neřekl. Metodika pro stanovování poplatků je určována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Je spousta procesů, které musíme v souvislosti se změnami v energetickém prostředí implementovat a které přinášejí nové náklady. Bylo by laciné, kdybych nyní říkal, že se bude cena snižovat, když jsme zatím nevyčíslili dopady všech změn, které přicházejí z Evropské unie a jejichž výši přesně neznáme. Budu ale tvrdě usilovat o to, aby poměr cena/výkon byl pro spotřebitele co nejvýhodnější i se zahrnutím nových služeb, které budou poskytovány.

LN Co myslíte těmi procesy, které musíte implementovat?

Primárně nová dekarbonizace a s ní související decentralizace zdrojů, dále implementace nové evropské legislativy směřující k tvorbě jednotného evropského vnitřního trhu s elektřinou, který nebude kopírovat státní hranice. Jsme na prahu nové epochy energetiky a variant, jak se nakonec sestaví energetický mix, je mnoho. Tomu všemu se budeme muset v rámci přenosové soustavy přizpůsobit. Evropa se prostě nyní hodně mění a nikdo není schopen přesně určit, jak bude evropská energetika vypadat za deset let.

LN Má ČEPS vyčísleno, co ta decentralizace zdrojů pro něj bude investičně znamenat? Podle nedávného článku z německých novin Frankfurter Allgemeine Zeitung přijde Německo adaptace přenosových soustav na novou energetiku na závratných 130 miliard eur, tedy na více než tři biliony korun, což nakonec v účtech za elektřinu zaplatí koncový spotřebitel. Kolik to bude v Česku?

Je třeba si uvědomit, že struktura a problémy německé a české soustavy jsou neporovnatelné. Dnešní problém Německa souvisí s tím, že opouští jaderné zdroje, které mělo vystavěné na jihu země, kde je i velká část průmyslu, tedy odběratelů. Zároveň dochází k odstavování uhelných elektráren, které jsou v Porúří, tedy ve středu Německa, a k připojování větrných elektráren převážně na severu země. Německo tedy potřebuje dostat elektřinu z větrných parků v Baltském moři na jih země a k tomu mu chybí dostavět ještě velký kus přenosové soustavy.

Naproti tomu Česko má přenosovou soustavu velice robustní a strukturou v podstatě připravenou na nejrůznější změny. Ta je nadále v exponovaných místech rozvíjena a posilována. Naše soustava byla primárně orientována po linii západ–východ a vedeme tímto směrem pět koridorů, takže když jeden vypadne, můžeme přenos elektřiny přesměrovat. Uhelné elektrárny máme na severu země a jaderné na jihu a oba tyto typy nadále jsou významnou částí českého energetického mixu.

LN Nicméně i v Česku nyní je a zřejmě stále více bude energetická soustava decentralizovaná. Byť v menším rozsahu, ale i u nás vznikají nové větrné a fotovoltaické elektrárny. Je česká přenosová soustava na jejich připojení a řízení tak nového mixu připravená?

ČEPS má desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy, který je předkládán k posouzení a vydání závazného stanoviska ministerstvu průmyslu a obchodu a schvalován ERÚ. Podle tohoto plánu postupujeme a ročně do ní investujeme čtyři až 4,5 miliardy korun. Připravujeme se na různé varianty vývoje elektroenergetiky.

Plán zohledňuje jak budoucí další decentralizaci, tak možné posílení jaderných zdrojů. Zároveň se musíme připravovat na posilování přeshraničních vedení v rámci Evropy. V Česku je však dlouhodobým problémem časová náročnost liniových staveb. Na to ČEPS opakovaně naráží. Plány a jejich realizace závisejí také na tom, jak rychle se podaří změnit zákony, které schvalování liniových staveb upravují.

LN Problém s liniovými stavbami ale zjevně nemáme jen u nás. Loni v létě německý regulátor Bundesnetzagentur varoval, že z potřebných 7700 kilometrů tras nových přenosových linek bylo zatím realizováno jen 950 kilometrů a že po odpojení posledních jaderných bloků na konci roku 2022 hrozí, že kapacita rozvodné sítě nebude stačit novým nárokům. Před sedmi lety mi v rozhovoru jeden z vašich předchůdců Vladimír Tošovský říkal, že německá soustava představuje pro své sousedy, tedy i pro nás, riziko, a že proto je nutné na hranicích postavit transformátory s fázovým posuvem, aby v případě rizika black-outu daného německými přetoky šlo tento přenos zmírnit nebo i zcela vypnout. Je situace s německou přenosovou soustavou pro nás stále rizikem?

Podle informací, které nyní z Německa máme, budou liniová vedení ze severu na jih dokončena zhruba za pět let, tedy o dva roky později, než se původně plánovalo. Výraznou změnou ve srovnání s dobou před sedmi roky však je, že dnes již umíme s velmi vysokou přesností předpovědět,

Vystudoval VŠ báňskou

■ v Ostravě. Kariéru začal ve firmě Aral v Rakousku, Německu, Polsku a Česku. Odtud po prodeji společnosti Aral ČR již z pozice generálního ředitele a člena představenstva zamířil do holdingu Unipetrol, kde pod jeho vedením prošly rebrandingem čerpací stanice Benzina.

Byl také členem představenstva ■

HC Verva Litvínov a jednatelem společnosti Unipetriol RPA.

Od ledna 2019 je předsedou ■ představenstva a generálním ředitelem ČEPS, provozovatele české přenosové soustavy.

LN Několik let se píše o větším propojení přenosových soustav všech členských zemí EU. Co to znamená?

EU usiluje o co největší propojenost evropských přenosových soustav, která by dovedena do důsledků mohla znamenat zánik určitých kompetencí národních provozovatelů přenosových soustav. Nový unijní systém by měl být řízen pouze z několika regionálních center za účasti představitelů jednotlivých národních provozovatelů přenosových soustav.

LN Národní přenosové soustavy jako samostatné jednotky a jejich národní provozovatelé jako ČEPS tedy zaniknou?

Pravděpodobně ne, ale došlo by k zásadnímu omezení jejich kompetencí. ČEPS v tomto ohledu vyvíjí řadu aktivit. Chce být aktivním hráčem a nikoliv jen pasivním příjemcem rozhodnutí někoho jiného o postupném odevzdávání jednotlivých kompetencí. Nabízíme určité služby a kapacity pro řízení evropské soustavy tak, aby v budoucnu ČEPS neřídila jen přenosovou soustavu České republiky, ale byla nedílnou součástí řízení přenosových soustav v Evropě. To je náš záměr, ke kterému máme všechny potřebné lidské i technické kapacity.

LN Kdy k tomu přenosu části kompetencí z ČEPS a dalších národních přenosových soustav na nějaké evropské útvary má dojít? Jde o věc, o které se jedná, nebo která je již rozhodnuta a schválena?

Základ centralizačních procesů je součástí takzvaného Zimního balíčku. To je legislativa, která postupně vstupuje v platnost, jedná se o soubor dílčích opatření v rámci celé energetiky. V souvislosti s provozováním přenosové soustavy se jedná zejména o využití podpůrných služeb, sdílení nápravných opatření a koordinaci provozu. Smyslem je zefektivnit a zlevnit systém řízení přenosových soustav mimo jiné skrze možnost nakupovat podpůrné služby i přes hranice země.

Top manažer se zkušenostmi zejména z chemického průmyslu Martin Durčák se v lednu stal novým šéfem státní společnosti ČEPS. „Chceme být aktivním hráčem a nikoliv jen pasivním příjemcem rozhodnutí někoho jiného,“řekl Durčák LN v prvním velkém rozhovoru po nástupu do funkce. Vysvětluje v něm, jak chce firmu vyladit a aktivně prosazovat její zájmy v EU, která hodlá provozovatelům národních přenosových soustav odebírat kompetence.

LN Z EU je ale velký tlak i na změny na spotřebitelské straně, nebo třeba na dramatické zvýšení podílu elektroaut. Co by z hlediska spotřeby a přenosu elektřiny znamenal naprostý úspěch elektromobility, tedy že by všechna auta v Česku byla poháněna elektromotorem? V Česku je nyní registrováno skoro šest milionů osobních aut, baterie elektromobilů mají kapacitu aspoň 50 kWh, což by znamenalo ohromné množství elektřiny, které by muselo být navíc vyráběno a distribuováno...

Elektromobilita je jedním z trendů, které při plánování rozvoje přenosové soustavy samozřejmě zohledňujeme. Přenosovou kapacitu neustále zvyšujeme, soustava je v rámci realizace investičních akcí kontinuálně posilována. Rozvoj elektromobility však představuje výzvu zejména pro provozovatele distribučních soustav. Ti budou muset zajistit dostatečné kapacity pro jednotlivá dobíjecí místa.

Je nutné se zabývat detailně otázkou, kde nabíjecí stanice vystavět, aby to neskončilo nevyhovujícím poměrem elektroaut a nabíjecí infrastruktury jako v Norsku. Tam se elektromobilita zavedla takříkajíc živelně. Když se podíváte na fotky z norských sídlišť, tak to vypadá jak z filmu Spiderman – dráty vedou z oken bytů na parkoviště, tam se různě proplétají.

Navíc, když akumulátor elektroauta budete nabíjet z obyčejné zásuvky, bude to trvat více než osm hodin, rychlonabíječky budou potřebovat mnohem vyšší výkon pro dosažení uspokojivého času pro nabití. S rozvojem elektromobility je spojena spousta otázek. Musí být připravena také například odpovídající infrastruktura, nabídka nového portfolia služeb zákazníkům a další.

LN Vraťme se na závěr ještě k ČEPS. Týdeník Euro loni psal o smlouvě o propachtování projektantů, kterou ČEPS uzavřel se společností EGEM. Ta patří do skupiny EP Industries Daniela Křetínského a podle této pětileté smlouvy platí ČEPS za dvě desítky propachtovaných projektantů nejen jejich plat, ale společnosti EGEM i sto milionů korun ročně. Je tato smlouva pro ČEPS výhodná a proč ji vůbec uzavírala? Má končit letos, hodláte ji prodloužit?

ČEPS tuto smlouvu prodlužovat nebude. Skupina projektantů společnosti EGEM, kteří jsou nyní součástí ČEPS Invest, se tedy po 31. 12. 2019 vrátí zpátky do EGEM. ČEPS před pěti lety smlouvu podepsala s cílem mít pod kontrolou přípravu každého projektu, samostatně si každou stavbu projektovat a hlídat si vstup do zakázkového systému. V roce 2014 pro to ale firma neměla kompetenci, chyběli jí projektanti, a proto si je propachtovala od EGEM.

Touto smlouvou ČEPS získala kvalifikované projektanty a skrze ně i kontrolu nad přípravou a projektováním každé zakázky. Propachtovaný tým odborníků měl totiž kromě vlastního projektování ještě další, a sice edukativní úkol – vyškolit nové projektanty ČEPS. Firma tedy paralelně budovala vlastní tým, který bude mít na konci letošního roku 20 lidí, získala know-how a přístup do archivu EGEM, kde jsou uloženy naše projekty někdy od roku 1975.

Hlavní cíle, proč byla smlouva uzavřena, tedy jsou z tohoto pohledu plněny. Druhou otázkou je cena, tedy zda ČEPS za tyto služby platila adekvátní a férovou cenu, či jestli mohla na trhu dostat lepší nabídku. To ale hodnotit nechci, v té době jsem v ČEPS nepracoval, byly by to pouhé spekulace a do nich se pouštět nebudu.

Evropa se nyní hodně mění a nikdo není schopen přesně určit, jak bude evropská energetika vypadat za deset let