Zisky bank bychom regulací omezovat neměli

Komentátor LN Jan Macháček se ptá ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních tématech ze světa ekonomiky a financí.

Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl opakovaně vyzývá banky, aby více úročily vklady občanů. Vyřešily by se tím dvě věci najednou – lidé by byli motivováni více spořit a zisky bank, kvůli nimž někteří volají po sektorové bankovní dani, by klesly. Má to člen bankovní rady říkat, nemůže-li s tím nic dělat? A neexistuje přece jen nějaký regulatorní nástroj, kterým by mohla centrální banka v tomto směru na komerční banky a spořitelny působit?

Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost

Martin Pánek:

Není to etické. A to platí i pro členy bankovní rady ČNB. Banky mají zákonný úkol maximalizovat zisk, ne dělat radost centrálním bankéřům či politikům...

Ale vraťme se úplně na začátek: skutečně nám nepřipadá absurdní, že jednu z nejdůležitějších cen v ekonomice, tj. cenu za půjčení peněz, určuje centrální úřad, a ne trh?

Edvard Outrata: Soutěžení s matracemi

PMARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu ředstava, že by lepší úročení vkladů vedlo k většímu spoření obyvatelstva, se nezdá reálná. Lidé spoří tolik, kolik si předsevzali (nebo kolik jsou schopni) a pak případně hledají nástroj, jak úspory zhodnocovat. Nechávají-li peníze na obyčejných účtech, dělají to buď proto, že potřebují mít po ruce hotovost, nebo proto, že jsou líní jiné nástroje hledat. Obyčejné účty tak soutěží s domácími trezory nebo s matracemi...

Domníváme-li se, že je nutno omezit ziskovost bank, bude asi nutno tak učinit skutečně sektorovou daní. Regulace, která by vynucovala úročení účtů tam, kde si to trh nevyžaduje sám, mi totiž připadá absurdní.

Nejlepší by ale asi bylo neřešit tuto situaci regulací, nechat členy bankovní rady, ať se pokoušejí o slovní intervenci, mají-li to za rozumné, a soustředit se na vytváření co nejpříznivějšího podnikatelského prostředí, aby se tyto zisky k nám samy vracely jako investice. EDVARD OUTRATA

státní úředník ve výslužbě

Pavel Kohout: Příliš silná ČNB

Obecně nemám nic proti svobodě projevu, což se vztahuje i na centrální bankéře. Druhá věc je, zda by centrální banky měly mít více regulatorních nástrojů. Zde je odpověď kategorické „Ne“. Již dnes mají centrální banky (zejména ČNB) více moci, než je zdrávo a než by bylo přiměřené okolnostem.

Obchodní politika komerčních bank a jiných subjektů na finančním trhu je jejich věc a mělo by to tak zůstat. Minulá finanční krize ostatně vznikla v důsledku přeregulovanosti odvětví, nikoli deregulace, jak tvrdí finanční analfabeti.

PAVEL KOHOUT Robot Asset Management SICAV

Debata je redakčně krácena, přispěl do ní i Dominik Stroukal. Celé texty jsou na www.ceskapozice.lidovky.cz