Vědci radili, proč editovat geny

Za přesnou editaci

PRAHA Lidská populace se v polovině století přehoupne přes desetimiliardovou hranici a otevírá se závažná otázka: nají se dosyta?

Už dnes na světě trpí asi 800 milionů lidí podvýživou či hladem, takže nadějí jsou především výnosnější a odolnější plodiny.

A cestou k nim jsou též nejnovější metody genového editování, jakési „nůžky“CRISPR-Cas9, o nichž LN hojně píší. Ne náhodou: v biologii a biotechnologiích se jedná o zcela revoluční objev.

„Dnes máme systém k cílené změně informace, aniž bychom zacházeli s cizí DNA,“vysvětloval profesor Jaroslav Doležel z Univerzity Palackého a Akademie věd ČR na speciálním semináři, který se ve středu konal v prostoru Poslanecké sněmovny.

S plánem na uspořádání akce, kde by Doležel – světová kapacita

Vědci v uplynulých letech získali

■

nesmírně mocný nástroj,

metodu CRISPR/Cas9, díky níž lze přesně „vystřihnout“gen, který kupříkladu činí pšenici náchylnou vůči suchu.

Jde o revoluční objev, který čeká

■

na Nobelovu cenu. Editace genomu umožňuje precizní šlechtění plodin, čehož vědci chtějí v EU co nejúplněji využít.

ve výzkumu genomu pšenice – či František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR popsali potenciál i rizika editování, přišel Jiří Nantl, ředitel střediska CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně.

Právě to je jedním ze signatářů výzvy více než 110 vědeckých institucí, které loni v listopadu vyzvaly Evropu k uvolnění striktních regulací, jež se kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU vztahují i na takto precizní úpravu genů – kladou ji naroveň geneticky modifikovaným organismům (GMO) s vloženou cizí DNA, což budívá v lidech velké emoce...

„Nové techniky genového editování nabízejí řešení pro důsledky neustálého snižování rozsahu orné půdy a její výtěžnosti nebo pro dopady klimatické změny. Současná evropská legislativa omezuje nejen praktické užití takto přizpůsobených plodin, ale i motivaci pro výzkum v tomto směru. Výsledkem může být obrovské zaostání Evropy za zbytkem světa,“řekl LN Nantl.

Akci zaštítila předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, jež zdůraznila důležitost vědeckého poznání pro politická rozhodnutí, a poslankyně Veronika Vrecionová (ODS). Ta ale byla, žel, jedinou vrcholnou političkou v sále.