Další průnik do Azovského moře? Záleží prý na NATO
ODĚSA/SEVASTOPOL Americká velvyslankyně při NATO Kay Baileyová Hutchisonová se postarala o rozruch na mezinárodní scéně výrokem, že alianční loďstvo pomůže Ukrajině zajistit plavbu v citlivé zóně pod krymským mostem. „Půjde tu o zintenzivnění dohledu, včetně vzdušného, s cílem zajistit bezpečnou plavbu ukrajinských lodí skrze Kerčský průliv do Azovského moře,“řekla velvyslankyně. Napětí kolem Krymu v poslední době totiž opět tiše narůstá s tím, jak se blíží závěr kampaně před ukrajinskými prezidentskými volbami. A není vyloučeno, že se loďstvo Kyjeva znovu pokusí proplout Kerčským průlivem stejně jako loni 25. listopadu, kdy ruská pobřežní stráž zadržela tři ukrajinské lodě a zajala 23 námořníků.
V Černém moři příští týden začíná společné cvičení Rumunska, Bulharska, Ukrajiny, Gruzie a NATO, kvůli němuž připlulo pět lodí aliančního námořnictva. Program cvičení je podle Hutchisonové zaměřený především na společnou obranu států NATO sdílejících vody Černého moře. Jak se NATO zapojí do krymské krize, zatím úplně jasné není.
O druhém pokusu prorazit s konvojem vojenských námořních lodí do Azovského moře se v Kyjevě mluví už nějakou dobu. To by před druhým kolem voleb (21. dubna) jednoznačně nahrálo nynějšímu prezidentovi Petru Porošenkovi, který z prvního kola postoupil s 15,95 procenta hlasů a má o polovinu méně než jeho soupeř Volodymyr Zelenskij (30,24 procenta). Porošenko v kampani zdůrazňuje obranu země a ví, že aby získal hlasy, musí něco radikálního udělat. Další konvoj pod krymským mostem takovou akcí je. A pokud by skončil nezdarem jako minule, může prezident opět vyhlásit výjimečný stav, při němž se žádné volby konat nemohou.
„Všechno závisí na pozici partnerů v NATO, bez jejich účasti žádný pokus nebude,“řekl LN kyjevský novinář televize Hromadske.TV Konstantin Reuckij. Celá věc je podle něj ošemetná právě kvůli volbám. „Pokud souhlas z NATO ještě před druhým kolem přijde, bude to znamenat podporu Porošenka jako kandidáta na prezidentský post, takže to tu sledujeme s velkým zájmem,“dodává Reuckij.
Válečné lodě cizích států se podle více než 80 let staré konvence ze švýcarského Montreux mohou pohybovat v Černém moři jen v omezeném počtu, pro vplutí do moře Azovského pak potřebují podle další úmluvy souhlas Ruska. Navíc jde o oblast plnou mělčin. Mezinárodní účast v krymské krizi proto bude mít zcela jistě své meze.
Před volbami přituhuje
I tak je ale jasné, že napětí kolem Krymu s blížícím se druhým kolem voleb narůstá. Koncem března uskutečnila ruská tajná služba FSB jednu z největších razií proti Krymským Tatarům, kteří se vymezují proti ruské správě na poloostrově. Tajní policisté zadrželi dvacet lidí a obvinili je z šíření islamismu. Ve středu pak sevastopolský soud poslal na 14 let do vězení Vladimira Dudku a Alexeje Bessarabova, které FSB označila jako ukrajinské agenty plánující útoky na strategicky důležité objekty.
V ruské Státní dumě vznikla pracovní skupina, která má jednat o kompenzaci za škody vzniklé během ukrajinské správy Krymu. Zhruba 1,5 bilionu rublů (asi 530 miliard korun) prý hodlá Moskva vymáhat před mezinárodním soudem. A naopak předseda branného výboru dumy generál Vladimir Šamanov dementoval zprávy o rozmístění bombardérů Tu-22M3 a raket Iskander-M na poloostrově. „Na Krymu máme dostatečné mezidruhové uskupení sil schopné odrazit jakékoli pokusy o napadení,“prohlásil generál.