Prošel devíti kruhy pekla
Generál Vladimír Přikryl prožil příběh podle očistce Danta Alighieriho v podobě devíti kruhů pekla. Válečná jatka v Haliči v srpnu 1915. Boje s legiemi na Sibiři v létě roku 1918. Dramatický útěk z nacisty okupované vlasti přes Balkán do Francie v březnu 1940. Boje na hroutící se francouzské frontě v červnu 1940. Potopení lodi „Duchess of York“v Atlantiku německými bombardéry v červenci 1943. Boje na Ukrajině koncem roku 1943 i krvavé boje jeho paradesantní brigády po stokilometrovém pochodu do Karpat v září 1944. Dramatický noční let na Slovensko o několik dní později.
v Táboře, ale světová válka jeho celý další život zasvětila vojenské uniformě. Vrátil se z ní až v srpnu 1920 v hodnosti legionářského nadporučíka. Uniformu nosil až do března 1939, kdy byl se vznikem protektorátu jako „bývalý podplukovník“zařazen k Nejvyššímu úřadu cenovému. To již působil v odboji, ale když se mu dostalo gestapo na stopu, musel přes Slovensko a Maďarsko odejít tajně do zahraničního odboje. Velel praporu ve Francii i Velké Británii a po divoké plavbě Atlantikem a cestě napříč Afrikou a dále přes Damašek a Teherán se dostal do Sovětského svazu, kde se stal na frontě zástupcem velitele 1. čs. samostatné brigády. Jako zatímní velitel 2. čs. paradesantní brigády prožil zimní slovenskou kalvárii. Poté byl povýšen na brigádního generála.
Po únoru 1948 jej však čekalo zatčení, brutální výslechy a rozsudek 9 a půl roku vězení ve vykonstruovaném procesu. Z vězení se dostal sice už v srpnu 1953, ale čekala jej práce pomocného dělníka a nočního hlídače. Soudní rehabilitace a návratu hodnosti se dočkal koncem roku 1964. Zemřel však již za necelé čtyři roky v Plzni 14. června 1968.