Z pohádky do pohádky
kovь, které znamenalo zlé rozhodnutí, úklady, spiknutí (viz spojení kout pikle). Původ slova kouzlo tedy odkazuje k něčemu spíše špatnému – na rozdíl od dnešního významu, srovnejte například přenesené okouzlit někoho úsměvem. hanba dieti, tedy hanba mluvit.)
Zatímco výraz čaroděj (čarodějka) nevyvolává vyhraněně negativní či pozitivní konotace, slovo čarodějnice už příznak má. Čarodějnice bývá v pohádkách zásadně zlá, což podporuje též přenesené označení pro nepříjemnou, zpravidla starou osobu ženského pohlaví. Mužský protějšek čarodějník není ani zdaleka tak frekventovaný jako čarodějnice:
v Českém národním korpusu bychom našli desítky tisíc čarodějnic, zato pouhých pár stovek čarodějníků.
Opačný případ představuje černokněžník a černokněžnice, ženská podoba je spíše vzácná. U černokněžníka už je zlá povaha dána přímo slovníkovou definicí (pohádková bytost provozující zlá kouzla). Zajímavé je, že původ slova nesouvisí s „černým knězem“, jak by člověk intuitivně hádal, nýbrž s „černou knihou“. Starší slovo černokniha, které zachycuje i Jungmannův slovník, odpovídá německému Schwarzkunst (černé umění) a latinskému nigromantia, které vzniklo lidovou etymologií z necromantia
(věštění z mrtvol).
S knězem naopak souvisí – ač na pohled to není zjevné – přejaté slovo mág, které má původ ve staré perštině: výraz mág (mágus)
označoval staroíránského kněze.
Do sbírky nám už schází jen ježibaba, případně její varianty jedubaba, jedibaba. Slovník spisovného jazyka českého uvádí i mužský protějšek ježidědek. ČES zmiňuje možnou spojitost se slovesem ježiti se (zlobit se), zároveň však poukazuje na souvislost s ruskou babou jagou a naší jezinkou. Zatímco slovo ježibaba je v češtině poměrně nové (19. století), jezinka podle všeho pochází už z 15. století, konkrétně ze staročeského jězě ve významu čarodějnice, jezinka. Příbuzné výrazy bychom našli v mnoha slovanských jazycích: polské jędza (zlá baba), ruské (bába)jagá, slovinské jéza
(hněv); srbochorvatské jéza
(hrůza) nebo staroslověnské ję(d)za (nemoc).
Autorka pracuje v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR