Ukrajinská pojistka zavaří firmám
České firmy lepí akutní nedostatek zaměstnanců pomocí ukrajinských pracovníků. Jenže jak přilákat ty kvalifikované?
PRAHA Odborníci nedostatkových profesí, které není možné obsadit lidmi z republiky, potažmo Evropské unie, přicházejí z Ukrajiny do Česka v rámci speciálního režimu. Takové fachmany je zapotřebí nějak přivábit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) žádá, aby se to udělalo zaručenou výší výdělku.
Pro kvalifikované Ukrajince je to skvělý bonus, ale pro ostatní – Čechy i jiné cizince – je to odsunutí do druhé kategorie. Zákoník práce ani právo obecně neumožňují negativní ani pozitivní diskriminaci na základě národnosti. Zjednodušeně řečeno by se zavedlo pravidlo: „Když dva dělají totéž, nedostanou za to totéž.“Jednání tripartity na toto téma dopadlo fiaskem a nakonec bude muset rozhodnout politická vůle vlády.
„Vedle zákoníku práce a antidiskriminačního zákona je to samozřejmě v rozporu také s Listinou základních práv a při širším výkladu i s právem Evropské unie. Ve výsledku pak zaměstnavatel bude nucený dorovnávat mzdu ostatním zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty tak, aby nikoho neznevýhodnil,“vysvětluje úskalí nápadu Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupnýadvokát.cz.
Efekt může být dvojí: buď bude jedna úzká skupina zaměstnanců privilegovaná, nebo sociálnědemokratická ministryně přišla na rafinovaný způsob, jak firmy přinutit, aby přikrmovaly mzdy.
Podle Maláčové mají mít kvalifikovaní pracovníci z režimu Ukrajina zajištěný výdělek dvěma možnostmi: buďto jim bude náležet medián dané profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Problém je v tom, že by si takhle s absolutní jistotou nakonec přišli na lepší peníze než čeští kolegové na stejném postu. Zaručená mzda má osm úrovní podle druhů práce a určuje ji vláda stejně jako minimální mzdu. Nejnižší třída, ve které se režim Ukrajina pohybuje, je čtvrtá. Ta zaručuje zaměstnanci 17 970 korun za měsíc.
Medián se počítá z hrubé mzdy, jež obsahuje i nenárokové části mzdy, a jde o hodnotu očištěnou o krajnosti – nejvyšší i nejnižší.
„Češi i tak berou víc“Ministryně svůj nápad brání s tím, že vyjádřeno v absolutních číslech, Češi pobírají lepší platy než Ukrajinci, tudíž nejsou tlačení do pracovníků druhé kategorie. „Nechceme, aby dovezení lidé našim lidem konkurovali levnou prací, ale ani aby vydělávali lépe,“říká Maláčová s tím, že preferuje spíše variantu mediánu. Jenže problém je právě v té záruce: až se ekonomika propadne a byznys začne šetřit, na české platy bude moci sáhnout, na ukrajinské ne.
Maláčová má na své straně Svaz průmyslu a dopravy, který k souhlasu žene hlavně aktuální nedostatek pracovních sil. „Když pomáháme firmám zprostředkovat Ukrajince, hlídáme, aby jim firma platila
inzerce medián na dané pozici v daném regionu,“uvádí mluvčí svazu Eva Veličková. Svazu je jedno, jestli to bude medián, nebo násobek zaručené mzdy, souhlasí s obojím.
Zaměstnavatelský svaz je ve vzácné shodě s odbory, předseda největší centrály Josef Středula míní, že se tak podaří zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků. „Zaměstnancům z Ukrajiny jsou nabízeny mzdy, které jsou hluboko pod tím, co je akceptovatelné pro české zaměstnance. Taky z tohoto důvodu je správné, aby když požaduje zaměstnavatel zařazení do zrychleného režimu, aby nabídl mzdu vyšší, než je ta minimální,“říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
O mizerných mzdových podmínkách se ale dá hovořit jen u „řadových“ ukrajinských zájemců o místo, jde často o pomocné a dělnické práce. V rámci režimu Ukrajina přicházejí odborníci a těm nikdo ani nezkouší nabízet minimální mzdu.
Tábor odpůrců nápadu představují Hospodářská komora a Asociace malých a středních podniků. Komora má jednoznačně za to, že záměr odporuje principu rovných podmínek a ukrajinské síly zvýhodňuje. Upozorňuje, že zaměstnanci v režimu Ukrajina mají již teď zaručené stejné pracovní a mzdové podmínky jako jejich čeští kolegové.
Asociace malých podniků říká, že pro drobnější byznysmeny by tak režim Ukrajina přestal dávat jakýkoli smysl a zrychlený nábor nedostatkových expertů by byl přístupný toliko velkým firmám, které si mohou nadlepšování dovolit.