EU nutí výrobce k chytrým autům

Moderní auta mají řadu bezpečnostních prvků, mnohé z nich se dnes ovšem dodávají jen za příplatek. Návrh Evropské komise počítá s tím, že od roku 2022 bude řada z nich povinná.

PRAHA Návrh celkem patnácti bezpečnostních opatření, z nichž většina patří mezi takzvané aktivní prvky, teď musí ještě schválit Evropský parlament. Je proto možné, že se budou detaily návrhu ještě měnit. Dramatické změny ovšem čekat nejspíš nemůžeme, jisté je, že automobily dostanou nové vybavení, které je opět o něco prodraží. Měla by se ale zvýšit bezpečnost na přeplněných evropských silnicích.

Komplikace pro automobilky EU volí v podstatě další cestu komplikace odvětví automobilového průmyslu, které je už tak pod silným tlakem kvůli snižování emisí. I proto auta zdražují, a tak se ozývají kritiky, které tvrdí, že další povinné bezpečnostní prvky v kombinaci s emisní regulací budou znamenat nedostupnost vozů pro mnohé spotřebitele. EU tím zároveň volí cestu, kdy za bezpečnost provozu ve velkém přebírají zodpovědnost automobilky, zatímco na samotné řidiče větší nároky kladeny nejsou.

Povinné prvky také ubírají možnosti, kdy si zákazník dobrovolně připlatí za bezpečnější vůz. Už dnes v podstatě platí, že třeba známé hodnocení organizace EuroNCAP, která testuje bezpečnost vozů, už není závislé jen na výsledcích ve známých crash testech. Pět hvězd v EuroNCAP dnes nemohou získat auta, která nemají sadu různých „elektronických strážných“. Dokládá to i nedávný výsledek malého Fiatu Panda, „lidového“vozu, který se vyrábí už od roku 2011.

Tehdy, v roce svého uvedení, Vnitřek auta

Systém automatického nouzového brzdění Příprava pro alkoholtestery Detekce únavy Rozpoznání nepozornosti Černá skříňka Signalizace nouzového brzdění Nový čelní crashtest a vylepšené bezpečnostní pásy a připomínače pásů i pro zadní sedadla Asistent rychlostních limitů získalo auto v testu EuroNCAP čtyři hvězdičky z pěti a patřilo k nejbezpečnějším malým vozům. V závěru roku 2018 podrobila organizace Pandu testu znovu a výsledkem je hodnocení nula hvězd. Ano, za tu dobu se zpřísnila i kritéria ohledně ochrany posádky a chodců, ale nejvíce Panda ztratila v oblasti bezpečnostních asistentů, kde nabízí dnes jen povinný připomínač zapnutí bezpečnostních pásů v základní verzi. EuroNCAP ale přiděluje body třeba za pokročilé připomínání (a to i na zadních sedadlech), za omezovač rychlosti, systém udržování v jízdním pruhu nebo systém nouzového brzdění před překážkou. Nic z toho testovaná Panda neměla.

Rok 2022 má přinést změny Od roku 2022 ale nejspíš i malý fiat bude muset takové prvky dostat. Zatím není jasné, jakou podobu nařízení schválí Evropský parlament a jak například bude probíhat náběh prvků do praxe: ne všechny musí být povinné od roku 2022, některé budou povinné jen pro určité typy vozů a již vyráběná auta mohou, jak je obvyklé, dostat odklad o pár let, aby Vnějšek auta

Pro chodce a cyklisty bezpečnější čelní sklo. Systém udržování v jízdním pruhu. Nový test bočního nárazu do sloupu. Zadní parkovací senzory či kamera. Sledování tlaku pneumatik. Lepší výhled z vozu. Detekce chodců a cyklistů před a po stranách vozů. je mohli výrobci včas upravit.

Součástí navrhovaného balíčku jsou již zmíněné prvky, které teď nejen Fiatu Panda v základním provedení chybí a která jsou v řadě případů dostupná jen za příplatek. To proto, že vyžadují dodatečný hardware, který k fungování auta dnes není nutný. Třeba systém udržování v jízdním pruhu pracuje díky kamerám a navíc vyžaduje kvalitně provedené značení vozovky. Na řadě silnic tak bude i v budoucnu povinný prvek stále k ničemu. Systém nouzového brzdění před překážkou zase využívá radar, někdy kameru a další senzory. V nízkých rychlostech dnes tyto systémy fungují vcelku dobře a dovedou snížit následky nehod především v městském prostředí.

Auta dostanou povinně i další prvky, které dnes v některých vozech už najdeme. Povinné například budou parkovací senzory či zadní kamera, což jsou prvky, které už dnes mnoha řidičům usnadňují manévrování s vozem. Cílem tu je ale především zabránit přejetí chodců, zejména dětí, při couvání. Kamery jsou z tohoto důvodu povinné třeba v USA. Některá auta už dnes umí rozpoznat únavu řidiče nebo to, že se nevěnuje řízení. I tohle má být v budoucnu v EU povinné. Dodávky, nákladní auta i autobusy budou nově muset sledovat tlak pneumatik, což je u osobních aut už nyní povinně. Záleží na způsobu provedení (jednodušší detekce funguje na základě údajů ze senzorů ABS, složitější, ale přesnější, za pomoci bezdrátových senzorů ve ventilku), ale taková věc komplikuje a prodražuje výměnu pneumatik. Všechna auta také budou muset mít signalizaci nouzového brzdění, což je vlastně jen drobná technikálie.

Technické novinky

Zato velké diskuse budí asistent rychlostních limitů. Zatím totiž není jasné, jak přesně má fungovat, zda bude vyžadovat GPS nebo jen rozpoznávání značek kamerami, ale EU tím chce zamezit překračování povolené rychlosti.

Potíž je v tom, že mapové podklady s rychlostními limity nejsou dnes spolehlivé a rozpoznávání kamerou se nechá ošálit třeba terčíkem na návěsu kamionu. Proto by měl nadále mít řidič možnost jet tak rychle, jak uzná za vhodné, systém ho jen varuje nebo částečně omezí „v rozletu“. V některých zemích funguje povinné akustické varování při překročení určité rychlosti.

Některé prvky budou u aut ale zcela nové. Auta by třeba měla dostat zapisovač dat, podobný známé „černé skříňce“z letadel. Zatím ale nevíme, jaká data bude přesně zapisovat a především, jak budou vyhodnocována a jak ovlivní třeba rozhodování o viníkovi nehody. Novinkou bude i povinná příprava pro alkoholtestery, což by mělo umožnit lépe kontrolovat hříšníky, kteří již v minulosti řídili pod vlivem alkoholu. Takoví řidiči mohou do auta dostat tester a vůz nepůjde bez „fouknutí“nastartovat. I to ale vyvolává řadu otázek: třeba to, že hříšníci budou systém obcházet a nechají fouknout někoho jiného.

Specifickým technickým detailem má být nová konstrukce čelního skla u aut a dodávek. Sklo má být měkčí, aby chodcova hlava při případném střetu tolik netrpěla. Dnes už jsou povinné „měkké“kapoty vozu.