Jak (ne)pomůže vyšší nezabavitelná částka?

Od června zvýší částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy dlužníka srazí bez omezení. Změnu nelze chápat černobíle. Nezabavitelná částka se nezvýší každému. Nejde totiž o zvýšení nezabavitelné částky v pravém slova smyslu a už vůbec ne zdola. Posunuje se jen horní hranice, do které se uplatňuje třetinový systém. Pro dlužníky, jejichž čistý měsíční příjem je nižší než 16 072 Kč, se nemění nic.

Dlužníkům s čistým příjmem vyšším než 16 072 Kč zůstane z čisté mzdy více. Při čisté mzdě 19 tisíc je dnes pro nepřednostní

pohledávku sraženo 6143 Kč. Ze mzdy za měsíc červen bude sraženo jen 4190 Kč, což je o 1953 korun méně. Dosud totiž povinnému zůstávalo nejvýše 12 857 Kč u exekuce pro nepřednostní pohledávku nebo 9643 Kč pro přednostní pohledávky a v oddlužení. Nově mu může zůstat 19 286 Kč u exekuce pro nepřednostní pohledávku či 12 857 Kč v oddlužení.

Vratká očekávání

Vláda si od zvýšení hranice plné srážky bez omezení slibuje především posílení motivace dlužníka, aby se nechal zaměstnat a usiloval o vyšší příjem. Zvýšení mezd patrně nebude skokové, neboť s ním souvisí i zvýšení nákladů na odvody. V řadě oborů jsou mzdy obecně nízké kvůli omezeným zdrojům financování, což platí například pro oblast sociálních služeb. Tam zvýšení motivace dlužníka k vyšším příjmům očekávat nelze, neboť zaměstnavatelé platí málo všem. Dlužník si musí zvážit i to, zda při vyšší mzdě dosáhne na příspěvek na bydlení, či nikoli. Není jisté, zda jde o přínos tak významný, aby dlužník vystoupil z šedé ekonomiky a nechal se oficiálně zaměstnat.

Většina věřitelů sice v blízké době obdrží méně peněz, ale stojí za zmínku, že nezletilé děti si mohou i polepšit. Při souběhu exekuce pro přednostní pohledávku s dřívějším pořadím a exekuce pro běžné výživné může druhá třetina čistého zbytku mzdy, z níž se provádějí srážky pro běžné výživné, nově vzrůst až na dvojnásobek dnešní částky.

Otazník visí nad dopadem na probíhající oddlužení. Nemálo dlužníkům bylo povoleno oddlužení pod podmínkou, že po odečtení odměny insolvenčnímu správci musí za pět let splatit alespoň 30 procent pohledávek. Po zvýšení částky, která dlužníkovi zůstane, dojde v nemalém počtu řízení k situaci, že srážky prováděné v nově stanovené výši na třicetiprocentní hranici uspokojení věřitelů nedosáhnou. Insolvenční soudy rozhodnou, zda má být hájen zájem dlužníka, který nesplní, co mu bylo uloženo, přestože hradí maximum, co zákon dovoluje, anebo má přednost zájem věřitelů, kteří s povolením oddlužení splátkovým kalendářem souhlasili proto, že očekávali určitou výši uspokojení, jež se nově nenaplní.

Exekuce, nebo insolvence? Výjimkou nebudou ani hraniční případy takových řízení, v nichž měli věřitelé na výběr, zda navrhnou zpeněžení majetku dlužníka s vidinou uspokojení například 34 procent, nebo splátkovým kalendářem ve výši 35 procent, a najednou se ukáže, že jejich uspokojení nedosahuje ani 30 procent. Splní, nebo nesplní oddlužení?

Vyšší zůstatek pro dlužníka v exekuci pak znamená pomalejší uspokojování pohledávky věřitele. Při čisté mzdě 25 tisíc poklesnou měsíční srážky pro nepřednostní pohledávku o 51 procent, což může znamenat delší dobu trvání exekuce, ale i vyšší nárůst úroků, nebo i situace, kdy snížené srážky nebudou stačit k úhradě úroků. Povinný se tak ocitne v dluhové pasti, v níž dosud nebyl, neboť při dnešních srážkách se mu dluh umořoval. Razantní propad měsíčních srážek může vést i k potřebě realizace dalších invazivnějších způsobů exekuce na dalším majetku dlužníka.

Pro mnohé dlužníky ale padesátiprocentní rozdíl mezi maximálním zůstatkem v exekuci a oddlužení může znamenat, že se rozhodnou dosáhnout vyššího příjmu a své dluhy postupně uhradí v plné výši v řízení exekučním namísto toho, aby strádali s nižším příjmem v oddlužení.

Razantní propad měsíčních srážek může vést k realizaci dalších invazivnějších způsobů exekuce na dalším majetku dlužníka