Evropský úřední zákaz metafor
Ve výkladovém slovníku, například ve Slovníku spisovného jazyka českého, se dočteme, že „metafora“je „přenesení pojmenování jedné věci na druhou na základě shodnosti někt. znaků“. Ta shodnost může být velmi rozmanitého rázu, někdy je nápadná a jindy skrytá, může se týkat znaků zcela základních, ale může být založena i na rysech velmi podružných nebo až uměle vykonstruovaných, což je typické pro lyrické básnictví.
My ale zůstaňme pěkně přízemně u jídla. Jídelními metaforami jsou například názvy těstovin. Třeba „kolínka“se podobají kolenům vodovodního potrubí, jejichž název je odvozen od zahnutosti kolen lidských, takže je to vlastně metafora na druhou. „Špagety“, v italštině „spaghetti“, se podobají provázkům, které se italsky řeknou úplně
stejně (tuto skutečnost nám připomíná i přes němčinu z italštiny převzatý obecněčeský výraz „špagát“). A tak dále.
Nebo takovými metaforami byly názvy jako „sójové mléko, sójový jogurt, máslo z tofu“nebo „rostlinný sýr“. Proč byly a už nejsou? Inu proto, že Evropský soudní dvůr takové názvy výrobků zakázal: tisková zpráva tohoto orgánu ze dne 14. června 2017 praví zcela jasně, že výrazy „mléko, smetana, šlehačka, máslo, sýr a jogurt“mohou být na evropském trhu používány výhradně pro příslušné mléčné výrobky, což je zdůvodněno tím, že „popisné nebo vysvětlující dodatky (zřejmě tedy přívlastky jako „sójový, ze sóji, rostlinný“apod. – KO) nemohou zcela vyloučit pravděpodobnost omylu na straně spotřebitele“. K tomu dodávám, že takové sdělení neumím vnímat jinak, než že Evropský soudní dvůr prostě kulatými slovy vyjadřuje názor, že evropský spotřebitel je debil.
A takovými zakázanými potravinovými metaforami se možná brzy stanou i názvy jako „vegetariánský burger, sójové párky, seitanový stejk“a další. Na návrhu právě takového opatření se totiž v minulých dnech usnesl zemědělský výbor Evropského parlamentu, a pokud jej plenární zasedání schválí, bude výrobcům takových potravin zakázáno oficiálně používat výrazy, jež jsou ve svém základním významu názvy masných výrobků.
Inu, v době brexitu, poklesu výkonnosti ekonomiky, stupňujících se konfliktů s Ruskem a čeho všeho ještě je potřeba se na nejvyšší úrovni EU – jistě v zájmu blaha mdloduchých Evropanů – zabývat potíráním nesprávného užívání metafor. Očekávejme, že brzy budou zakázána i slovní spojení „kamenné uhlí, betonová výdřeva, tekutá drátěnka“a dlouhá řada dalších. Právě toto jsou přece ty nejpalčivější problémy dnešní Evropy.
Ale vážně: jsem zastáncem vnitřně jednotné a propojené Evropy a ČR jako její pevné součásti. A aby taková mohla být a byla, je potřeba z jejích struktur vyhnat kašpary, kteří jí škodí víc než všechny antievropské strany celého kontinentu dohromady. Volby do Evropského parlamentu už se blíží, tak se ptejme kandidátů, jaké stanovisko budou také v tomto bodě při jednání zastávat. KAREL OLIVA