Běločeši byli naši nepřátelé, říkají Rusové
SAMARA (Od zvláštního zpravodaje LN) V parčíku nedaleko nádraží v Samaře stojí prázdný podstavec. Když se místních zeptáte na jeho účel, vrtí nechápavě hlavou. Ostatně různé útvary, které někdo rozestavěl a pak si to rozmyslel, jsou v Rusku na každém kroku. Místní nechápou, ani když se ptáme na „legionáře“, rozsvítí se jim až při slově „Běločeši“. Jinak než slovem vymyšleným ve třicátých letech Stalinskou propagandou tu legionářům nikdo neřekne (a to platí i jinde v Rusku).
„Běločeši? Samozřejmě to byli nepřátelé, vždyť bojovali proti našim,“říká děda Vladimír v nedalekých Lipjagách, kde stojí další prázdný podstavec. Právě samarský region je v úsilí vzdorovat připomínkám československých legionářů nejhouževnatější a byl jedním z hlavních důvodů, proč česká strana ztratila trpělivost s Ruskem spolupracovat.
Vedení Samary a přilehlé oblasti pod různými záminkami oddalují dostavbu památníku už sedmým rokem. Argumentují tím, že žádné pohřebiště Čechoslováků ve městě není, a proto ani není proč stavět památník. „To je hloupost. Hromadný hrob byl v Samaře hned vedle podstavce, vedle stála kaple a hřbitov,“říká pro LN samarský historik Igor Jefimov. Za sovětských dob pohřebiště zrušili a postavili v těchto místech závod VolgaKabel. Před několika lety továrnu zbořili a vzniklo tu nákupní centrum. „Náklaďáky vozily společně se zeminou lidské kosti, které pak vyklápěly na břehu řeky Samarky,“vzpomíná Jefimov.
Socha dobrého vojáka Švejka na sudu s pivem v centru Samary přitom nikomu nevadí, stejně jako pamětní deska na budově, kde během občanské války pobýval jeho autor Jaroslav Hašek. Jenže ten byl rudým komisařem a bojoval za tu „správnou“stranu. Komunisté mají v Samaře dosud velmi silnou pozici a Běločeši jsou pro ně vděčným tématem. Komunistická strana a různá levicová hnutí čas od času uspořádají protest či „vědeckou“konferenci o českých legiích. Odpůrci legionářů pak šíří v místních novinách informace, že Čechoslováci nechali v zimě záměrně otevřené dveře v porodnici a novorozenci zmrzli. „Pátrali jsme po takovém případu, ale nic jsme nenašli,“komentoval to pro LN historik Alexandr Zavalnyj.
Místní levicoví aktivisté také pomalovali loni v říjnu před příjezdem české delegace podstavec v Lipjagách. Když čeští zástupci přijeli, postávali okolo a ochotně dávali rozhovory novinářům. „Nechápu, proč příslušné orgány nezakročily. Poškozování pomníků je podle zákonů Ruské federace trestný činem,“diví se Jefimov.
Odpůrci pomníků tlačí na místní samosprávu a mají úspěch. Místní úřady čekaly nejdříve na prezidentské volby loni na jaře, poté na letní fotbalový šampionát, pak na místní volby… „Budeme se o tom bavit s veřejností, budeme hledat varianty. Je jasné, že čas léčí, ale cítím, že pro Samaru ten okamžik ještě nenastal,“cituje samarského gubernátora Dimitrije Azarova portál Krasnaja Zvezda.
Ti, kdo vyprovokovali válku
I jinde v Rusku se však nikdo nepozastavuje nad tím, že památník legionářům je počmáraný fixou nebo sprejem, jako například ten na vrchu Sokolka u Kazaně. V bajkalském Kultuku někdo už dvakrát urazil soše hlavu, v Irkutsku se socha Čechie povaluje zničená na soukromém pozemku. „Každý pomník legionářům musí být odolný proti vandalům,“doporučuje vnučka českého legionáře Taťána Kovalevská ze sibiřské Čity.
Odkazu legionářů atmosféra v Rusku v poslední době rozhodně nepřeje. Souvisí to s tím, jak ve společnosti roste volání po hrdosti a vlastenectví. Znovu se objevují interpretace, že Běločeši vyprovokovali v roce 1918 v Rusku občanskou válku. A to navzdory faktu, že takový pohled už historici vyvrátili s tím, že začátek tohoto období se ve všech ohledech shoduje s vypuknutím bolševické revoluce.