Bič na řidiče seniory narazil

PRAHA Novela silničního zákona předkládaná resortem dopravy počítá s tím, že motoristé nováčci by po dobu dvou let od získání řidičského průkazu měli sníženou hranici trestných bodů na polovinu. Místo standardních 12 bodů by jim tak byl řidičák odebrán již při získání šesti trestných bodů. Roční zákaz řízení a následné povinné absolvování autoškoly by tak mohly začínající motoristy stihnout již po spáchání jediného závažnějšího přestupku, třeba za řízení v opilosti. Ministerstvo vedené dosluhujícím Danem Ťokem (za ANO, na konci dubna jej nahradí Vladimír Kremlík) argumentuje tím, že začínající řidiči jsou častými účastníky dopravních nehod.

Praha by navrhovanou změnu ráda rozšířila o další skupinu šoférů. „Pokud má být nové opatření namířeno proti věkově mladým řidičům (18–20 let), je nutné si uvědomit, že řidičská oprávnění nabývají a drží i osoby staršího věku. Proto by se měla snížit bodová hranice i řidičům nad 70 let, neboť to je věk, kdy dochází k omezení motoriky,“uvedla metropole ve své námitce v rámci meziresortního připomínkového řízení.

Podle Milana Leitnara, právníka dopravního odboru pražského magistrátu a mimo jiné autora připomínky, není možné vytrhávat jedno tvrzení z celkového vyznění textu. Podle něj je potřeba o dané problematice diskutovat. „Vzhledem k tomu, že u řidičů (amatérů) je po dosažení věku 65 let stanovena povinnost podrobit se pravidelné zdravotní prohlídce, domnívám se, že je nutné přistupovat k této věkové skupině komplexně, tedy i případným snížením počtu bodů,“rozvedl pro LN Leitner.

Dopravní experti se k této myšlence staví odmítavě. Zavádění sníženého bodového systému pro seniory považují za nevhodné; argumentují, že řidičské zkušenosti sedmdesátiletých jsou již zralé. „Jedná-li se o motoriku, fyzické či psychické nedostatky, máme povinnou periodickou lékařskou kontrolu od 65 let, kterou je třeba absolvovat dále v 68 letech a pak každé dva roky,“uvedl Roman Budský, někdejší šéf BESIP a nyní šéf expertní rady Platformy Vize nula.

Nevyužívaná pravomoc

„Od ledna 2013 navíc platí, že pokud motorista onemocní chorobou omezující jeho schopnosti řídit, musí to lékař hned nahlásit příslušnému úřadu,“doplnila Lenka Rezková, mluvčí ministerstva dopravy, jež zastává podobný názor jako Budský.

Lékař navíc motoristovi, u nějž objeví zdravotní komplikace, může omezit řidičské oprávnění pomocí takzvaných harmonizovaných kódů. Pokud šofér špatně vidí nebo slyší, předepíše mu brýle, respektive naslouchátko. Může mu však také nařídit, aby nejezdil dále než 30 kilometrů od místa bydliště či mu v případě šerosleposti zakázat řízení za tmy. Harmonizovaných kódů, na něž pamatuje tuzemská a mezinárodní legislativa, je více než stovka. „Řidič díky nim může dál řídit, zůstane mu zachována kvalita jeho života, a zároveň je jistota, že neohrožuje bezpečnost silničního provozu,“uvedl expert Budský.

Praxe je však podle něj taková, že se příliš nevyužívají. Značná část doktorů a úředníků s nimi údajně neumí správně pracovat. Podle Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů, v Česku patrně neexistují žádná statistická data, která by užívání kódů mapovala. „Je to institut, který je poměrně nový a to je zřejmě důvodem, proč ještě není tak často využíván,“sdělil LN Šonka. Zároveň podotkl, že proti posudku o řízení auta je možné se odvolat a záležitostí se v krajních případech může zabývat i soud. Jakákoliv omezení, která se motoristovi předepíší, by tak lékař měl být schopný patřičně odůvodnit a nespoléhat se na subjektivní dojem. To podle Šonky není úplně jednoduché, neboť pro využívání harmonizačních kódů neexistuje jasná metodika.

Problematika řízení seniorů se dle jeho mínění přeceňuje a toto téma se objeví vždy, když řidič v pokročilém věku způsobí dopravní nehodu s tragickými následky. Současné nastavení systému pravidelných kontrol považuje za dobré. „Problém vidím v tom, že určité množství seniorů sedá za volant bez lékařského posudku, což jim usnadňuje také fakt, že policie se na kontrolu těchto posudků moc nezaměřuje,“doplnil šéf spolku praktických lékařů Šonka.

Rakouský model

Dopravní experti jsou obecně proti represivnímu přístupu vůči řidičům. Systém by měl být podle nich nastavený především tak, aby jakékoliv účastníky silničního provozu především motivoval. „Vidíme smysl v tom, že budeme řidiče, ať už mladé, či staré, především vzdělávat a ne trestat,“řekl LN Igor Sirota z Ústředního automotoklubu České republiky.

Odborníci odkazují na takzvaný „rakouský model“: tamní občané musejí po získání řidičského oprávnění ve stanovené době (v Rakousku inzerce je to jeden rok) povinně absolvovat řadu vzdělávacích kurzů a poté dopravně psychologický seminář. Cílem je zdokonalení jejich řidičských schopností a zvládání krizových situací.

Novela silničního zákona byla v meziresortním připomínkovém řízení během února. Spolu s Prahou se k ní vyjádřily tři desítky státních institucí. Ministerstvo nyní zásadní připomínky analyzuje. V dalším kroku projedná novelu vláda, pak zamíří do parlamentu, kde lze očekávat řadu pozměňovacích návrhů. Bude-li návrh schválen, v platnost vejde nejdříve příští rok. Společně se zavedením řidičáku na zkoušku navrhuje ministerstvo také změnu bodového systému.

Přísnější metr pro řidiče začátečníky, ale také pro seniory. Takový požadavek vzneslo k novele silničního zákona hlavní město Praha. Ministerstvo dopravy a experti nesouhlasí.