Miliardář nabízí místo pro vládní čtvrť
Realitní magnát Radovan Vítek přihlásil své pozemky do výběru na nové sídlo pro tisíce úředníků
PRAHA Budou tisíce státních úředníků sídlit v objektu, který vyroste na pozemcích ve Vysočanech dnes patřících firmě Radovana Vítka? I taková možnost je ve hře. Společnost STRM Alfa, spadající do skupiny CPI, se přihlásila do průzkumu trhu, který provedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Má to ale háček. Úřednický komplex, který by mohl na vysočanských pozemcích vyrůst, by měl jen zhruba třetinovou kapacitu oproti tomu, který by mohl vzniknout v Letňanech na 354 tisících metrech čtverečních.
Premiér Andrej Babiš (ANO) prosazoval, aby se do areálu přestěhovalo deset tisíc státních úředníků z ministerstev a dalších úřadů. Historicky cenné budovy, kde resorty dosud sídlí, by se otevřely veřejnosti. Zbytek chtěl stát prodat. Požadavky magistrátu jsou ovšem vysoké. Praha za pozemky požaduje například dostavbu městského okruhu zhruba za 60 miliard korun, objekt Karlínských kasáren či výstavbu nemocnice a tisícovky bytů na pozemcích vládní čtvrti.
Majetkový úřad proto koncem února vybídl soukromé subjekty, aby státu nabídly pozemky k odprodeji. „Průzkum trhu je dobrý nápad,“uvedl již dříve pro LN Babiš.
Podle informací LN úřad obdržel tři návrhy. Dvě místa, jež leží nedaleko starého ruzyňského letiště a v městské části Praha-Újezd, doporučuje kvůli špatné dostupnosti vyřadit. Vysočany v ohledu dopravní dostupnosti vyhovují.
„Že budeme jednat s tím, kdo pozemky nabízí, neznamená, že se dohodneme. Primární jsou Letňany,“uvedl pro LN Radek Ležatka, mluvčí ÚZSVM.
Na pozemcích Radovana Vítka s rozlohou přes 106 tisíc metrů čtverečních byla již v roce 2007 plánována výstavba. Komplex měl zahrnovat hotel, osm administrativních budov a pět administrativně-skladovacích objektů. Práce ale doposud nezačaly.
Zástupci CPI se k nabídce pozemků do uzávěrky nevyjádřili. Radovan Vítek je podle posledního žebříčku Forbes třetím nejbohatším Čechem s majetkem odhadovaným na 3,5 miliardy dolarů. V byznysu platí za tvrdého hráče, v jeho ranku – což jsou hlavně reality – je označován za žraloka. V minulosti například koupil pohledávky Sazky.
V materiálu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se konstatuje, že výhodou této nabídky je dobrá dopravní dostupnost. Nová lávka by mohla spojit administrativní komplex se stanicí metra Letňany. Úředníci by se do vládní čtvrti, pokud by byla zvolena tato varianta ve Vysočanech, mohli nastěhovat dle stanoveného harmonogramu ÚZSVM, tedy do roku 2030.
Nevýhodou řešení ale je, že pod částí pozemku vede tubus metra. Navíc na parcelách se dříve nacházel areál ČSAD Klíčov, a nelze tak vyloučit případnou ekologickou zátěž. Realitní makléř, kterého oslovily LN, odhaduje, že by se cena pozemků mohla vyšplhat na jednu až jednu a půl miliardy korun.
Další vládní lokality
K dalším lokalitám možné vládní čtvrti patří i pozemky poblíž starého ruzyňského letiště. Ty patří společnosti AZA Trade. Již v roce 2009 se na nich chystal projekt Prague Airport Park s devíti administrativními budovami. I do nich by se mohli úředníci nastěhovat do roku 2030.
Nevýhodou tohoto projektu je nejen hluková zátěž z provozu letiště, ale hlavně jeho špatná dopravní dostupnost, která by, jak uvádí materiál ÚZSVM, znamenala i bezpečnostní riziko. To je důvodem pro zamítnutí této varianty. A obdobný závěr se týká i třetí nabídky, a to administrativního komplexu jih, který je plánován na zatím nezastavěných parcelách společnosti MSI Invest. Ty se nacházejí podél dálnice D1 v městské části Praha-Újezd. Nevýhodou tohoto projektu, jak zmiňuje materiál ÚZSVM, je vzdálenost od metra či nutná změna územního plánu, aby se mohlo na pozemcích začít stavět.
V materiálu Vyhodnocení průzkumu realitního trhu v Praze v oblasti administrativního komplexu se konstatuje, že „se nepodařilo najít velikostně plnohodnotnou alternativu k záměru výstavby administrativního komplexu v lokalitě u stanice metra Letňany“. V Letňanech by mohlo pracovat až deset tisíc úředníků, pokud jde o nabídku Radovana Vítka, je její kapacita zhruba třetinová. V zadávacích podmínkách průzkumu trhu se nicméně konstatuje, že optimální kapacita je 10 tisíc pracovních míst, minimální ale byla stanovena na 2500 míst. ÚZSVM hodlá jednat o návrhu firmy STRM Alfa. Detailní informace, včetně ceny pozemků, by chtěl úřad mít do konce června. „Přípravné práce jsou v gesci ÚZSVM,“tvrdí mluvčí Radek Ležatka. Vláda bude rozhodovat až o případném návrhu řešení, kam úředníky umístit.
Majetkový úřad v minulosti analyzoval více než 100 tisíc státních a městských parcel v Praze, na nichž by mohla vyrůst vládní čtvrť. Jako jediná vhodná lokalita s dostatečnou kapacitou se ukázaly právě Letňany.
Pozemky pro výstavbu areálu – jde o 354 tisíc metrů čtverečních – však vlastní Praha. Ta chce za jejich výměnu od státu dokončení městského okruhu za 60 miliard korun, odprodat kasárny v Karlíně a převést budovy Nemocnice 106 552 metrů čtverečních Na Bulovce. Finální dohoda mezi pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) uzavřena zatím nebyla. „O žádném posunu v jednání nemám informace,“sdělil LN mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Platby za úřady budou růst Podle majetkového úřadu hrozí, že v příštích deseti letech zaplatí stát za kanceláře v hlavním městě kolem 25 miliard korun. Přibližně
Realitní magnát, který ovládá ■ skupinu CPI. Ta spravuje majetek přesahující 90 miliard korun.
Dle časopisu Forbes je
■ s majetkem 3,5 miliardy dolarů
třetím nejbohatším Čechem.
Čelí v USA žalobě fondu
■
Kingstown a společnosti Investhold Marka Čmejly a Jiřího Diviše v přepočtu téměř za 70 miliard korun. Vítek je měl s pomocí J&T Banky údajně připravit o peníze při převzetí skupiny Orco.
polovinu této částky budou tvořit výdaje na provoz a údržbu. Investice do energeticky náročných kanceláří dosáhnou podle ÚZSVM 7,6 miliardy a za nájemné stát vydá 4,5 miliardy korun. „Tato situace není řešitelná jinak než pořízením nových administrativních budov, nejlépe souboru budov v jedné lokalitě jako administrativní komplex,“je přesvědčen ÚZSVM. Dle něho nový komplex zabrání zbytečnému plýtvání peněz, sníží výdaje na nájem, výdaje na provoz a údržbu i investice do energeticky náročných budov, v nichž nyní úřady sídlí. O vybudování vládní čtvrti se pojednává i v programovém prohlášení vlády.
Ještě před rokem a půl se hovořilo o tom, že by vládní čtvrť mohla vzniknout v oblasti Bubny-Zátory v městské části Praha 7. Tato lokalita, ohraničená stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, patří mezi velká rozvojová území metropole. Institut plánování a rozvoje (IPR) byl přesvědčen, že v Praze není vhodnější umístění pro vládní čtvrť, než jsou právě Holešovice. „Jde o výborně dostupné místo v širším centru Prahy, vede tam metro, tramvaj i mezinárodní železniční trať,“vypočítával přednosti Adam Švejda z IPR. Dodal, že v budoucnosti tam povede i rychlodráha na letiště. Později se ale ukázalo, že postavit v lokalitě Bubny-Zátory vládní čtvrť by bylo složité. Dle ÚZSVM tam pozemky vlastní zhruba čtyřicet různých subjektů a oblast je z větší části pod stavební uzávěrou.