Pracujme méně a efektivněji
Pokud chcete dělat pro Alibabu, musíte být připraveni na dvanáctihodinovou pracovní dobu, jinak se ani nenamáhejte s ucházením o místo, prohlásil nedávno zakladatel této slavné společnosti, čínský miliardář Jack Ma. Pracovat dvanáct hodin denně šest dní v týdnu je dle jeho slov „obrovským požehnáním“. Jiný známý miliardář, Elon Musk, šéf společností Tesla a SpaceX, zase na podzim loňského roku uvedl, že nikdo pracující jen 40 hodin týdně ještě nezměnil svět. Kdo by něčeho takového chtěl dosáhnout, měl by prý odpracovat týdně alespoň 80 hodin.
S tímto postojem evidentně souzní i nastupující ministr průmyslu Karel Havlíček, který se pyšní tím, že vstává v půl páté a denně pracuje šestnáct hodin. Kdo pod ním chce pracovat na klíčové pozici, musí být prý ochoten „vypustit duši“. Soudě dle slov zmíněných pánů, oni svou duši zřejmě již dávno vypustili a s ní jim uteklo i srdce a část mozku. Jejich uvažování je k podřízeným jednak necitelné, jednak dost hloupé.
Přemíra práce je totiž nejen zdraví nebezpečná, ale i kontraproduktivní. To, že lidé pracují déle, ještě neznamená, že udělají o mnoho více. Pravděpodobně ji také udělají o dost hůře. Například budete-li
dřít jedenáct a víc hodin denně, značně se u vás zvyšuje riziko mozkové mrtvice. Příliš přesčasů způsobuje i problémy se spánkem, zapříčiňuje mentální poruchy a zvyšuje stres. A že by toho lidé udělali o tolik víc? Kdepak, podle jedné studie Stanfordovy univerzity se víc než padesát hodin práce týdně odrazilo u manuálně pracujících lidí v klesající produktivitě práce a zvýšené chybovosti. Podle jiné studie se stejný efekt projeví u „bílých límečků“po překročení týdenní hranice šedesáti pracovních hodin.
Kreativita a produktivita s počtem odpracovaných hodin prostě souviset nemusí. Své o tom věděli takoví velikáni jako Charles Darwin, Charles Dickens či Ingmar Bergman. Ti všichni svět změnili, a přitom byli známí tím, že své denní penzum práce dokázali vtěsnat do několika málo hodin. To, že jsou odpočatí lidé produktivnější, si naštěstí již před mnoha lety uvědomila velká řada společností. Jako vůbec první to v roce 1914 pochopila automobilka Ford Motor Company. Pracovní dobu zkrátila z devíti na osm hodin denně – a jak se ukázalo, lidé pracovali více a lépe. Jen během dvou let se zisková marže firmy zdvojnásobila. K podobným výsledkům se nedávno dopracovali Švédové, když experimentovali s šestihodinovou pracovní dobou. Lidé byli zdravější a produktivnější.
Vzpomeňte si na to, až po vás někdo bude v práci chtít nadměrné nasazení, a vemte nohy na ramena. Přece nebudete dělat pro někoho, kdo chce mít nemocné zaměstnance, kteří vyrábějí zmetky.
To, že lidé pracují déle, ještě neznamená, že udělají o mnoho více. Přemíra práce je nejen zdraví nebezpečná, ale i kontraproduktivní. Vzpomeňte si na to, až po vás někdo bude v práci chtít nadměrné nasazení, a vemte nohy na ramena.