Commerzbank má dalšího nápadníka
Z německé banky je „holka na vdávání“, u které si zájemci podávají dveře. Po Deutsche Bank a UniCredit Bank má zájem i ING
PRAHA O německou Commerzbank, kde má více než 15procentní podíl německá vláda, je nebývalý zájem. Po Deutsche Bank a italské UniCredit Bank by ji ráda koupila i nizozemská bankovní skupina ING. Informoval o tom německý Manager Magazin. Podle něj šéf ING Ralph Hamers oslovil německou vládu i svůj protějšek z Commerzbank Martina Zielkeho s cílem začít jednání.
Podle zdrojů listu Financial Times jsou „kapitáni“obou bank v neformálním kontaktu. Všechny zúčastněné strany však odmítly cokoliv komentovat.
Důvod, proč se ING, ale i skupina UniCredit, drží zatím oficiálně zpátky, je přitom jasný. Největší německá banka Deutsche Bank společně s Commerzbank v polovině března oficiálně potvrdily, že jednají o možném spojení, na jehož konci by byla třetí největší banka v Evropě. Do konce dubna by přitom měly oznámit, jestli budou v námluvách pokračovat. Toto spojení má přitom podporu německé vlády, respektive německého ministerstva financí, které by si patrně přálo mít jednu silnou německou banku. Německým politikům se rovněž moc nelíbí představa, že Commerzbank, která je v zemi největším úvěrovatelem motoru tamní ekonomiky, tedy středních a malých firem, a rovněž přes ni jde velká část exportního financování, by měla skončit v rukou zahraničního vlastníka.
Problém je, že proti fúzi se staví část akcionářů, zaměstnanců, německé odbory a pochybnosti vyjádřili i regulátoři, kteří o tom mají rozhodovat. Jednou z největších obav odpůrců fúze je propouštění. Spojení Deutsche Bank a Commerzbank, které dohromady zaměstnávají kolem 140 tisíc lidí, by ohrozilo pracovní místo asi 30 tisíc z nich.
Podle německého magazínu šéf ING německé vládě slibuje, že by v případě spojení Commerzbank s ING rozhodně nedošlo k tak masivnímu propouštění. Navíc Hamers slíbil, že by byl ochotný přesunout sídlo ING z Amsterdamu do Frankfurtu. Akcie obou zmíněných bank pak na zprávu v úterý a ve středu reagovaly výrazným růstem. To, že by ale přestěhoval sídlo ING do Německa, nemusí být jen proto, aby uchlácholil partnery. V Nizozemsku v současnosti platí přísná pravidla na bankéřské bonusy, kdy variabilní složka může dosahovat maximálně 20 procent platu manažera, zatímco jinde v Evropě je to 100 procent platu. Tuto skutečnost přitom Hamers v minulosti kritizoval. Přesunem sídla by si tak mohl polepšit i on.
ING, která je největší nizozemskou bankou s tržní kapitalizací kolem 53 miliard eur, je přitom pětkrát větší než případná „německá“nevěsta, jejíž tržní „hodnota“přesahuje 11 miliard eur.
Ústupky německé vládě nabízí ostatně podle Financial Times i UniCredit. Ta slibuje, že by Commerzbank po případné koupi spojila s HypoVereinsbank, kterou Italové v Německu vlastní. Sídlo nově vzniklé instituce by zůstalo u našich západních sousedů a její akcie by se obchodovaly na frankfurtské burze. V minulosti rovněž projevila zájem získat německou úvěrovou instituci francouzská BNP Paribas.
Z Commerzbank se přitom stává lukrativní nevěsta. Tento týden s ní uzavřela exkluzivní partnerství fintechová firma Raisin, jež nabízí lépe úročené depozitní produkty.