Fajt: Na mé odvolání tlačil Hrad
Jiří Fajt (58)
Argumenty, na základě kterých jsem byl odvolán, považuji za zástupné věci. Je to politicky motivovaná akce, říká Jiří Fajt. Toho ministr kultury sesadil z postu šéfa Národní galerie.
LN Cítil jste dlouhodobý tlak, že jste někomu v té pozici nepohodlný?
To jsem samozřejmě cítil. Pokud vstoupíte do takto vysokých bot, cítíte nejrůznější tlaky. Všem jsem nevyhovoval. A to od samého začátku, dokonce v nejvyšších patrech celorepublikové politiky. Můj příběh s panem prezidentem je ostatně dostatečně známý. Nevím, jestli je mnoho lidí, kteří se s ním soudí. Já se s ním soudím, a to docela vehementně. A naprosto si stojím za tím, proč.
LN Tím máte na mysli fakt, že vás prezident nejmenoval profesorem. Jaké další tlaky to jsou?
Z nejrůznějších částí společnosti. Je několik ohnisek, odkud jsem to cítil od samého začátku.
LN Bývalý ministr kultury Daniel Herman na svém Twitteru uvedl, že ho prezident Zeman už v roce 2014 žádal, aby vás vůbec neuváděl do funkce. Věděl jste o tom?
Velice otevřeně jsme se o tom s panem ministrem Hermanem bavili. Za tu jeho otevřenost si ho velice vážím. Informoval mě průběžně. Když měl nějakou možnost se s panem prezidentem setkat, bylo téma mého odvolání na stole poměrně často.
LN Největší tlak šel tedy z Hradu?
Hrad v tom byl velice aktivní. Už jsem o tom otevřeně mluvil v lednu, kdy se objevila informace, že se měl pan ministr Staněk domluvit s panem prezidentem na tom, že ho podpoří za mé odvolání. Hrad je v tom velmi aktivní a to nemám na mysli jen pana prezidenta, ale i jeho okolí.
LN Dovedete si vysvětlit proč?
Důvodů je celá řada. Mohu zmínit to, že hlavní dodavatel právnických služeb pro pana prezidenta je advokát, který byl před mým nástupem dlouholetým advokátem Národní galerie (Marek Nespala – pozn. red.). Rozloučil jsem se s ním, protože jsem nebyl spokojený s jeho prací. To je jedna trajektorie zla, respektive problémů.
Pak jsou lidé, kteří po mém nástupu přišli v instituci o pozice. Zejména pak bývalý vrcholový management, pan Vlnas nebo Savický. Na pozadí toho všeho je Milan Knížák (předchůdce Jiřího Fajta ve funkci – pozn. red.), který mě soustavně napadal a kritizoval. Jakkoli si nemyslím, že by byl hybatelem současných událostí.
LN Domníváte se, že lidé z okolí prezidenta Zemana měli v minulosti vliv na vaše nejmenování profesorem?
O tom jsem naprosto přesvědčený.
LN Je nějaké pochybení z uplynulých let, kdy jste Národní galerii řídil, kterého byste si byl vědom?
To je strašně široká otázka. Když vedete obrovskou instituci, jakou Národní galerie je, stane se vám, že při nějakém úřadování vypadne papír nebo nemáte nějaký podpis. Běžně se to stává. Jde spíš o to, jak s tím naloží kontrolor. Nemůžu říct, že by vše bylo v naprostém pořádku, ale to nemůže říct nikdo. V takových pozicích se chyby dělají. Ale jsem si naprosto jistý, že tam nejsou žádné ekonomické chyby, žádná defraudace. O takových věcech nemůže být řeč. LN Ministr kultury uvedl, že vás odvolal na základě právního rozboru výsledku kontroly. Ztratil jste prý jeho důvěru v to, že jste schopen hospodárně vést tak významnou instituci. Jedním z důvodů je autorská smlouva na 1,2 milionu korun, které vám byly vyplaceny. Na kolik jsou autorské smlouvy standardní?
Pokrývají uměleckou, tvůrčí a koncepční činnost. Jako ředitel je člověk odpovědný za manažerské řízení instituce, což je něco jiného než autorská činnost. Takovýchto smluv je v resortu kultury celá řada. V tomto smyslu je to standardní a ministerstvo to samozřejmě dobře ví, protože jsou uzavírány běžně. Ale pokud chcete psa bít, hůl si vždycky najdete.
LN Běžné je to v Národní galerii, nebo i v dalších institucích?
Jsou běžné pro příspěvkové organizace a další, které spadají pod ministerstvo kultury. Je to naprosto běžný smluvní vztah s lidmi, kteří vykonávají ojedinělou tvůrčí uměleckou činnost.
LN Snažím se spíš dobrat toho, na kolik je běžné, že tu tvůrčí činnost vykonává ředitel.
Záleží na tom, jací ředitelé jsou v čele institucí. Když je to technokrat, který jen kontroluje čísla, nevykonává autorskou činnost. Pakliže je tam někdo, kdo je od fochu, pak uměleckou činnost vykonává a měl by za ni být placený.
A zpravidla to tak i bývá. V mém případě to nebyla první věc, za kterou bych byl takto honorován. Je to druhá smlouva, první byla k výstavě Karla IV. I za ni jsem byl placen.
LN Těch 1,2 milionu korun bylo vyplacených za šest projektů. Karel IV. k nim nepatřil?
Ne. Za Karla IV. se jednalo o částku 75 tisíc korun za měsíc, v tomto případě to bylo 70 tisíc korun za měsíc. Ta, kterou mi teď ministerstvo vyčítá, se přitom opírá o vládní usnesení k dramaturgii výročí osmičkového roku. Někdo musí dát celý ten rok dohromady. Navíc jsou k tomu další dvě výstavy a jedna kniha, což jsou projekty, do kterých jsem byl bezprostředně zapojený jako kurátor.
LN O co se jednalo?
Z těch velkých aktivit je to třeba Salmovský palác. To, co je v něm k vidění, vzniklo na základě mojí koncepce a mého autorského vstupu. Někdo musí říct, co na výstavě bude, v jakých místnostech, jak to má na sebe navazovat. V tom je moje stopa velmi znatelná.
LN Tím pádem považujete za standardní i cenu za odvedené projekty?
Existuje srovnání, které vychází z vládního usnesení ke Karlu IV. V podkladech byla uvedená sedmdesátitisícová částka pro člověka, který je za to odpovědný. Považuji ji za naprosto obvyklou. Spíš nižší než přehnanou.
LN Poslední dobou se v mediálním prostoru objevovaly zprávy o výběrovém řízení na ostrahu. I to bylo jedním z témat vašeho odvolání.
Objevuje se celá řada témat, která jsou ale prezentovaná v takové mlhovině, že se z toho nedá ani usoudit, co tím má kdo na mysli. Díval jsem se na brífink pana ministra a pana kontrolora. Byl jsem docela v rozpacích, o čem to vlastně mluví. Naráželi na situaci, kdy nám bezpečnostní firma v okamžiku, v pátek odpoledne, vypověděla smlouvu. Přes víkend jsme museli zavřít. Rychle jsme našli řešení, takže hned v úterý nato jsme zase otevřeli.
Pokud je tohle výtka ministerstva, je třeba říct, že tato firma nám byla vnucená právě ministerstvem
Ředitelem Národní galerie se
■
stal v červenci 2014.
V Národní galerii působil už
■ dříve. Odešel po nástupu Milana Knížáka, který začal instituci řídit v roce 1999. Vrátil se o 14 let později.
V roce 2014 úspěšně zakončil
■
jmenovací řízení profesorem na Karlově univerzitě v Praze.
Udělení titulu doporučila hodnotící komise a obě vědecké rady. S Fajtovým jmenováním profesorem souhlasila i vláda. Prezident Miloš Zeman ale odmítl podepsat jmenovací dekret. Fajt podle něj univerzitě v řízení předložil nepravdivé a také zavádějící informace.
Fajt vystudoval Vysokou školu
■
zemědělskou v Praze a dějiny umění na Filozofické fakultě UK.
V 80. letech se Fajt živil mytím
■
oken. Hrával basketbal. Ke svému zaměření se dostal v roce 1988, kdy začal pracovat v Lapidáriu
Národního muzea v Praze. V roce 1993 zahájil práci v Národní galerii.
Jako kunsthistorik se
■
specializuje na středověké umění. Je autorem řady publikací a úspěšných mezinárodních výstav. Přednášel na univerzitách v Berlíně i Praze.
kultury, které soutěží ostrahu jako centrální komoditu. Byl jsem vždycky proti tomu, abychom s touto firmou uzavřeli smlouvu, ale bylo nám to dáno více méně rozkazem. Nebyl jsem si tehdy jistý kvalitou služeb této firmy, což se také záhy ukázalo. Prokazatelně se nám začaly zvyšovat počty poškozených exponátů, protože ostraha nefungovala.
To vše je dokladované na ministerstvu kultury, kde probíhaly obrovské diskuse, aby se to vyřešilo. Firma nám dala výpověď ze smlouvy a to jsme následně vyřešili. Nemám dojem, že by došlo k nějakému pochybení, spíš jsme ministerstvu vytrhli trn z paty.
LN Máte dojem, že by vaše odvolání bylo z toho důvodu, že by se na tu pozici chystal někdo jiný?
Myslím, že moje odvolání bylo připravováno a mám k tomu silné indicie. Probíhalo testování lidí, kteří by mě mohli nahradit. Nevím, jestli v dlouhodobém režimu, nebo spíš dočasném. Jsem přesvědčený, že to není náhoda a že to je akce, která je politicky motivovaná. Všechny argumenty, jež se teď objevují, hnus, který je na mě házen, považuji za zástupně věci a za absurdní.