Tma, strach a nejistota

Chlívek by se vlastně měl radovat. Je to jen pár dnů, co se tady podivoval nad slovy a skutky ministryně průmyslu a obchodu paní Marty Novákové: „Nevíte někdo, proč ji tam Andrej ještě trpí?“Nyní, zdá se, jsou její dny v úřadu u konce. Ale místo radosti přichází tma a nejistota. Bílá sobota.

Začněme zeširoka. Příběhem. Žil byl jakýsi pan William Barr. Tento vlivný americký právník sepsal loni v létě důležitý dokument, jmenuje se Muellerova teorie o „maření spravedlnosti“. Text je tvrdým odsudkem postupu zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který vyšetřoval prezidenta Donalda Trumpa mimo jiné právě z tohoto přečinu – maření spravedlnosti. Barr zde píše, že Mueller postupuje na základě chybného vnímání práva. Není totiž možné dle Barra vyšetřovat prezidenta za výkon jeho pravomocí (vyhození ředitele FBI), i kdyby to udělal za účelem maření vyšetřování.

Podstatné jsou dvě věci: o tomto dokumentu veřejnost netušila. Ale právní názor se velmi hodil prezidentu Trumpovi, který následně požádal ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, aby rezignoval. Ten tak v listopadu učinil a následně se stal ministrem spravedlnosti právě William

Barr. Barr byl pak tím, kdo dal veřejnosti koncem března krátký čtyřstránkový výtah ze závěrečné čtyřsetstránkové zprávy Muellerova týmu. Výtah, v němž Barr ze zprávy chytře selektivně citoval, jenž byl k prezidentu Trumpovi vstřícný a který sám prezident bouřlivě oslavoval.

Takže vlivný právník napíše článek, který vyhovuje prezidentovi (šéfovi exekutivy), následně se stane ministrem spravedlnosti se všemi personálními pravomocemi a má mimo jiné přímý vliv na to, jak bude vyšetřování prezidenta vnímáno a publikováno. A jen tak mimochodem, William Barr byl ministrem spravedlnosti už jednou, za dnes s láskou vzpomínaného George Bushe staršího.

Jak říkají špatní překladatelé: „Už vám zvoní zvoneček?“

Vlivný právník napíše text, jenž hraje do karet šéfovi exekutivy. Následně odstoupí ministr spravedlnosti a šéfem resortu se stane onen vlivný právník, se všemi personálními a exekučními pravomocemi. Stalo se v Česku, nebo v USA?

Druhý příběh. Žila byla jakási paní Marie Benešová. Tato vlivná právnička sepsala letos v zimě důležitý dokument: na žádost samotného prezidenta sepsala analýzu, která dokládá, že v České republice si lze objednat trestní stíhání. Tento dokument hraje velice do not jak prezidentovi, jehož nejbližší jsou vyšetřováni za stamilionový tunel při rekonstrukci obory v Lánech, tak premiérovi, který je vyšetřován za možný podvod v případu Čapího hnízda. Jen pár dní poté, co se o analýze dozvíme, náhle rezignuje bezproblémový ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a na jeho místo usedne Marie Benešová. Se všemi personálními pravomocemi vůči státním zástupcům a soudcům. A jen tak mimochodem, Marie Benešová už jednou ministryní spravedlnosti byla, a do funkce nejvyšší státní zástupkyně ji jmenoval dokonce dnes s láskou vzpomínaný a široce respektovaný Otakar Motejl.

To celé na Velikonoce, když národ vyrazil na výlety a grilovačky. A jako bonus byl obětován ředitel Národní galerie Jiří Fajt, aby se kulturní fronta měla nad čím rozzuřit. Z hlediska mocenské politiky sehráno naprosto brilantně.

Z hlediska nás ostatních: tma, strach a nejistota.