Hranice malby

Kateřina Štenclová patří k umělkyním, které tvůrčím způsobem rozvíjejí možnosti abstraktní malby. Vychází z odkazu expresivní i geometrické abstrakce poválečného období, nachází však stále nové možnosti vyjádření i vlastní technické postupy výtvarné práce. Zabývá se barevnými vztahy, strukturami i geometrickými tvary. Důležitý je pro ni typ prostoru, ve kterém instaluje. Vytváří totiž na jeho základě z obrazů soustavy, které mají určitý rytmus vycházející z komplikovaných vztahů.

Vzniká tak celkový koncept, který respektuje charakter výstavních sálů. Kateřina Štenclová má vždycky promyšlený systém, i když využívá i náhodu. Ve svém projevu uplatňuje střídmou geometrii a zároveň důrazné gesto i ostré barevné kontrasty. Má za sebou řadu výstav, které vypovídají o vývoji její tvorby. V Topičově salonu nyní představuje obrazy posledního období, v nichž využívá jemné přechody barevných tónů i strukturu zmačkaného a znovu narovnaného plátna.

Jiří Machalický

Kateřina Štenclová: Hranice mé řeči, Topičův salon, Praha, do 3. 5.