Kyberútoky mají hlídat vojenští špioni
Pět let šéfuje plánovačům ministerstva obrany. Na podzim se má stěhovat do Bruselu coby příští velvyslanec při NATO. Náměstek ministra obrany Jakub Landovský v rozhovoru pro LN uvedl, jak se uvnitř armády nahromadil vnitřní dluh půl bilionu korun. „Stát, který není ochoten živit vojáky vlastní, bude živit vojáky cizí,“dodává nekompromisně.
LN Co zajímalo partnery v USA ve vztahu k obraně při návštěvě v Bílém domě, které jste se s premiérem v březnu zúčastnil?
Akcentovalo se plnění závazků v NATO, tedy podíl našich obranných výdajů v porovnání s výdaji členů Severoatlantické aliance. To bylo jedno dominantní téma. Pak partnery zajímalo, jak budeme postupovat v otázkách energetiky. Zajímala je také oblast akvizicí.
Spočítali jsme si, kolik je vnitřní dluh ministerstva obrany, jenž vznikl tím, že se dlouhodobě neplní závazek vydávat minimálně dvě procenta HDP na obranu.
LN Co jste zjistili?
Kdybychom nepřestali dávat na obranu 2 procenta HDP, máme na období 2006–2024 k dispozici o půl bilionu korun více. Po vstupu do Aliance mělo Česko rozpočet vyšší než dvě procenta. Nějakou dobu se tato pozice držela. Vlády ODS začaly vybírat mírovou dividendu plnými hrstmi, a tak navzdory ekonomickému růstu došlo k hrubému podfinancování naší obrany. To spravila až vláda Bohuslava Sobotky a nyní v tom pokračuje premiér Andrej Babiš.
LN Půl bilionu korun je třetina státního rozpočtu. Navenek to ale nevypadá, že by tento vnitřní dluh armádu položil. Kde se nedostatek financí projevil?
Armáda se zmenšovala včetně struktury. Z klíčových schopností zbyla jen torza. Byl zrušen operační stupeň řízení a velení. Snižovaly se vojenské schopnosti a ambice. Jako příklad uvedu tankovou schopnost, ze které zůstal jeden prapor, což je nějakých 30 tanků. To je to poslední, co nám zbylo z tankového vojska 90. let, které bylo o několik řádů větší. Kdyby trend snižování rozpočtů pokračoval a nezbylo by nám ani to torzo, museli bychom tuto schopnost znovu draze budovat.
LN V jaké kondici je armáda dnes?
Jsme v období, které rozhodne o naší budoucnosti. Jde o velké armádní nákupy, které mají za sebou zdravou strukturu a určitou vojenskou logiku.
LN Jak si stojí Česko v oblasti armádních výdajů (tvoří 1,1 procenta HDP) ve srovnání s okolními zeměmi?
Naši sousedé z visegrádské čtyřky se nám začínají mílovými kroky vzdalovat. Dokázali realizovat opravdu velké armádní zakázky. Například uvedu rozhodnutí slovenské vlády pořídit letadla F-16 od USA. To Slovákům umožní dostat se na dvouprocentní hladinu výdajů již v roce 2022. Maďarsko rozhodlo o rozsáhlém modernizačním programu pozemních sil, a to včetně bojových vozidel pěchoty a tanků, převážně německé provenience. V roce 2021 dosáhnou 1,42 procenta HDP. Podařilo se jim ale dostat pod smlouvy velké zakázky.
LN A co Polsko? Při nákupu dvanácti víceúčelových vrtulníků, které by měly nahradit stroje sovětské provenience, se Česko rozhodlo využít cestu exkluzivního jednání s USA.
Americká strana nabízí české armádě stroje dvou výrobců. UH-1Y Venom
V Polsku existuje národní shoda na budování armády a objem prostředků se zcela vymyká regionálnímu kontextu. Samozřejmě to souvisí s polským vnímáním ruské hrozby. Polsko už dlouhodobě plní dvouprocentní závazek. Nyní si uzákonili 2,25 procenta. I na příkladu Polska je vidět, jak dlouho trvá, než se podfinancovaná armáda postaví znovu na nohy tak, aby došlo k viditelnému navýšení schopností.
Je navíc smutná pravda, že Česko je mezi zeměmi NATO, co se týče výdajů na obranu, páté od konce. O jedno místo jsme se dokonce propadli.
LN Američané se zajímají o kontrakt na nákup víceúčelových vrtulníků. Jak daleko je příprava této zakázky?
Máme striktní politiku, že se k akvizicím může vyjadřovat jen náměstek pro akvizice. Jediné, co tedy za sebe mohu říci, je, že jednáme exkluzivně s vládou USA. Dostaneme nabídky od dvou společností. Měly by přijít v polovině roku, protože čekáme na jejich schválení v Kongresu USA. Spojené státy berou obchod se svým vojenským materiálem skutečně strategicky, takže každou podobnou zakázku schvaluje Kongres, který partnerům v rámci programu FMS (Foreign Military Sales – pozn. red.) zajistí cenu srovnatelnou s tou, za niž materiál odebírá vláda USA.
LN Jak bude vypadat česká armáda za deset let?
Vytvořili jsme dokument Dlouhodobý výhled do roku 2035, který schválila vláda. Nyní pracujeme na koncepci výstavby armády 2030. Měli bychom mít armádu, která s co nejpřiměřenějším počtem prvků pokryje co největší množství úkolů. Základem naší armády budou i nadále dvě mechanizované brigády. První je 7. mechanizovaná brigáda, která bude modernizována podle aliančních standardů do roku 2026, a druhá, 4. mechanizovaná brigáda je naším současným příspěvkem ke společné obraně. K tomu vznikne třetí manévrový prvek v podobě výsadkového pluku, který se nám jeví jako jednotka, s níž dosáhneme lepšího poměru bojovníků vůči důstojníkům, velení a logistické podpoře. I z pohledu nákladů na její vybudování se to jeví jako rozumná alternativa. Plných operačních schopností dosáhne do roku 2026.
LN Všeobecně se má za to, že mnoho bojů se v budoucnu odehraje přes internet. Jak silně vnímáte hrozby spojené s kyberútoky?
Očekávám, že pravděpodobnost velkého konfliktu formátu světové války neporoste. Dodám ale, že je to proto, že dokážeme spolu se spojenci NATO odradit jakéhokoli útočníka. Co ale bude naší každodenní praxí, je hybridní působení v kybernetické doméně, která je už dnes doménou vojenskou. V 1. světové válce se hledalo vojenské využití pro letadla a na jejím počátku francouzský generál Foche tvrdil, že letadla jsou jen hračky, pro válčení nevhodné. Na konci války to však vypadalo úplně jinak. Sázím, že význam kybernetické, stejně jako kosmické, domény do budoucna poroste.
LN Jak umíme čelit kyberhrozbám?
Vláda už před několika lety rozhodla, že tím, kdo bude odpovědný za přípravu kybernetické obrany, bude Vojenské zpravodajství. Je to rozvědná služba, která má vnější i vnitřní působnost. Vojenské zpravodajství připravilo zásadní novelu zákona, která spadla pod stůl v minulé sněmovně. Snažíme se prosadit změny, které VZ umožní vládní zadání naplnit. S rozvojem nových technologií, jako jsou sítě 5. generace a internet věcí, se bude zvyšovat naše závislost na strojích. Zvětší se také množství transakcí stroj–stroj. Síť bude najednou obsahovat daleko méně komunikace, kterou tvoří živí lidé. Facebookové příspěvky či e-maily budou v menšině. V budoucnu by mohlo dojít k napadení, jež vyřadí naše elektrárny, semafory či nemocnice. Ze státu nelze odpovědnost za naši ochranu v kybernetickém prostoru sejmout.
LN Znamená to, že nás dnes nikdo nechrání?
Stát má dnes povinnost chránit především své systémy. Máme tu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a CSIRT. Podobné instituce jsou připraveny reagovat na hrozby od jednotlivců i skupin. Nemusí být připraveny na působení cizí moci – jiného státu. Stát má takové schopnosti a zdroje, že pokud se pustí do kybernetického útoku, bude to mnohem závažnější, než když na vás zaútočí nějaká hackerská či kriminální skupina. Na tuto situaci se musíme přichystat. Je totiž možné, že takto budou testovat své schopnosti i státy mezi sebou. Abychom byli schopni útoky v kybernetickém prostoru vůbec detekovat, mělo Vojenské zpravodajství dostat legislativní prostor pro svou práci.
LN Jak by vypadala reakce?
Kdybychom se stali terčem útoku od jiného státu, muselo by dojít k zjištění identity útočící země, a to minimálně interně. Tomuto procesu se říká atribuce. Je-li za kybernetický útok zodpovědný cizí stát, jedná se o doménu ministerstva obrany. V momentě, kdy hasíte problémy jen uvnitř státu, například cestou ministerstva vnitra, budete vždy jednat jen proti následku, a ne proti příčině. Útok bude pokračovat. Proto je také ministerstvo obrany gestorem kybernetické obrany jako resort, který odpovídá za vnější hrozby.
LN Určení útočníka bývá poměrně složitá disciplína…
Je to hlavně těžké prokázat. Působení v kyberprostoru nenese charakteristiky běžné pro normální svět. Stírají se vám vzdálenosti. Fungují tam krátké časy. Útoky nastupují rychle. Stejně tak rychle opadají. Je to velká odpovědnost. Představte si, že zareagujete špatně. Nějaký stát nařknete z kybernetického útoku, ale ona to pak není pravda. Nedej bůh, pokud vás protivník přinutí, abyste použili vlastní kybernetické prostředky, a vy tím nechtíc způsobíte nějakou škodu. Například vyřadíte nemocnici nebo školu. Na to je potřeba brát ohled. Linka mezi účinkem a příčinou není tak přímá ani zřejmá. Jde o zásadní věc. Nelze před tím strkat hlavu do písku. Reakce musí přijít z úrovně státu.
LN Jak vypadá takový útok v reálu?
V reálu o tom nikdo nemluví. Dám vám příklad, ale z hlediska únosnosti nebudu na nikoho ukazovat prstem. Íránský jaderný program byl sabotován virem zvaným Stuxnet. Virus napadal počítač, který řídil centrifugy íránského jaderného programu. Z množství využitých dosud neznámých bezpečnostních mezer, takzvaných „zero day exploits“, které byly při tomto útoku použity, za sabotáží nejspíš stál nějaký stát, já však nebudu žádný jmenovat. Je na tom krásně vidět, že díky kybernetickému útoku můžete fyzicky zničit nějaké zařízení, aniž by to poškozený včas rozpoznal.
LN Má tedy smysl investovat v příštích 30 letech 200 miliard korun na pořízení a celý životní cyklus pásových obrněnců, když nehrozí světový konflikt a incidentů bude přibývat právě na internetu?
Má to smysl. Je to minimální vojensky hodnotný příspěvek k působení proti protivníkovi, který podobnými prostředky disponuje. Pokud jde o konflikt států, je potřeba udržovat strategickou rovnováhu sil. V minulosti nás činila bezpečnější odzbrojovací architektura, ale ta dnes postupně padá. Mám na mysli vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), přičemž Česká republika plně chápe UH-60 Black Hawk, a podporuje postoj USA. Ten říká, že není možné setrvávat ve vztahu, který dodržuje jen jedna strana. Tím, kdo je poškozen vypovězením INF, nejsou dva signatářské státy, ale všechny evropské země, které se budou nacházet v dosahu ruských systémů, jež porušují dohodu. Evropa by měla tuto situaci vnímat.
LN Jak?
V 80. letech minulého století to byly ostatně evropské země, které přesvědčily USA, aby postupovaly dvojkolejně. Jednak západoevropské země souhlasily s rozmístěním raket Pershing na svém území, ale zároveň USA nabídly Moskvě možnost limitovat používání těchto prostředků pro evropské válčiště. To se povedlo. Dokázali jsme se s těmito nebezpečnými eskalačními prostředky, jejichž doba letu je v řádu desítek minut, vypořádat. Nyní budeme žít v realitě, kdy jejich vývoj a rozmístění nebudou regulovány mezinárodním závazkem.
LN Měli bychom tedy usilovat o rozmístění amerických raket v Evropě po způsobu 80. let?
Není pro to vojenská potřeba. Doktrína USA vychází z toho, že tyto prostředky umisťuje na lodích. Námořní nosiče přitom nikdy nebyly pokryté smlouvou INF. Netýkalo se to ruských střel Kalibr ani amerických střel Tomahawk. USA mají dostatek odpalovacích zařízení na lodích, aby mohly flexibilně reagovat na kroky protivníka. Medvěd prostě neumí dobře plavat, takže pro Rusko může být alternativa v podobě pozemních systémů atraktivní.
LN Naposledy zvedli otázku o potřebnosti zbrojních výdajů Piráti. Nebylo by praktičtější vzít peníze na armádu a investovat je do jiných oblastí, jak navrhli?
Stát, který není ochoten živit vojáky vlastní, bude živit vojáky cizí. V NATO pramení garance bezpečnosti z odpovědného přístupu všech členských zemí. Pokud dáváte méně na obranu a plnými hrstmi investujete na školství, drobně snížíte míru obranyschopnosti Aliance pro všechny ostatní. Je pochopitelné, že USA a Velká Británie upozorňují na to, že společně dávají 80 procent všech nákladů na zbrojení Severoatlantické aliance. Na zbytek Evropy připadá jen 20 procent. Představme si, že chceme, aby USA nesly samy dvě třetiny nákladů na ochranu zbývajících 28 členů Aliance.
LN Spekuluje se o vás jako o příštím velvyslanci ČR při NATO. Odjedete jako diplomat do Bruselu?
Každé řemeslo má jasně daná pravidla. Jakékoli diplomatické jmenování se nekomentuje před přijetím v dané zemi nebo mezinárodní organizaci. Je proto logické, že nic nebudu komentovat.