114 hlasů prosadilo církevní daň
Sněmovna přehlasovala senátní veto a potvrdila zdanění náhrad restitucí. Odpůrci novely se obrátí na Ústavní soud
PRAHA Do tří dnů se ve své cílové rovince rozvinula debata poslanců nad komunistickou novelou, která dodatečně nasazuje devatenáctiprocentní srážku na finanční náhrady za ten majetek, jejž církve nemohly dostat zpátky. Hutná přehlídka argumentů a emocí se dovršila bez překvapení. Koalice ANO s ČSSD ve spojení s klubem KSČM a většinou osazenstva SPD stvrdila vůli, aby se náhrady v rámci restitucí zdanily. Pravicově-středový zbytek dolní komory je prostřednictvím svých senátorů i poslanců přichystán k podání stížnosti na Ústavní soud.
Poslední překážku v rámci legislativního terénu vztyčili senátoři, kteří dodatečnou daň z příjmu odmítli silou 64 hlasů, což o patnáctku překonává ústavní většinu. Na překonání veta horní komory je třeba stojedničkové síly. I ta se včera pohodlně našla, byť oranžový ministr kultury Antonín Staněk raději oželel zahraniční cestu, aby hlasy nechyběly.
Novele, která má podle propočtu komunistických předkladatelů přinést státní kase celkově jedenáct miliard, teď chybí jen podpis prezidenta, aby mohla do Sbírky, a v ten moment přijde na řadu Ústavní soud. Nelze předjímat, jak se k problému postaví, ale na rozdíl od většiny jiných zákonů je ten o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vyztužen smlouvami, které vláda Petra Nečase (ODS) jednotlivě uzavřela s každým ze čtrnácti předmětných restituentů. Smlouva je aktem oboustranné vůle a část odborných posudků, jimiž se obě komory při projednávání vybavily, seznala, že takové ujednání nelze jednostranně měnit.
Ostatně ke stejnému závěru dospěla speciální komise, kterou po svém nástupu ustavila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) – jako jediné ústavně komfortní východisko se ukázala vzájemná dohoda s církvemi: pokud by se měly zákonem dané a zasmluvněné peníze snižovat, tak leda se souhlasem náboženských předáků. Protože souhlas není, téma potichoučku vyšumělo, ale do prostoru ho pak vrhlo znovu hnutí ANO a komunisté. Aktuální premiér Andrej Babiš (ANO), tehdy ještě v roli ministra financí, převzal staré propočty exposlance ČSSD Michala Haška a spolu s nimi i argument, že restituce byly předražené, pročež je jedině fér, když z nich aspoň daň kousek ukrojí.
Takový postoj nezohledňuje, že součástí restitucí je pozvolná, ale ve výsledku absolutní majetková odluka státu a církve. Erární kasa postupně, až k nule v roce 2030, snižuje příspěvek na platy duchovních. Podle včera stvrzeného komunistického návrhu se budou náhrady danit od příštího roku. Celkem činí 59 miliard bez započtení inflace a jejich výplata je rozložená až do konce roku 2043. Pak už to bude výhradně na katolících, židovské obci, protestantech a dalších, aby si v mezičase zabezpečili, že s penězi vystačí. Nejen na svůj chod, ale i na opravy památek, které se jim často vrátily značně zpustlé, na školní a charitní zařízení.
Vedle části zákonodárců se hodlají v Brně hlásit o zastání také katolíci, svůj úmysl avizovali, když sněmovna novelu schválila napoprvé. „Chci říci jediné: zvítězil populismus nad zdravým rozumem a právním státem,“sdělil tehdy v lednu generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.
Spory, jestli je míra odluky státu od církve odpovídající, se vedou od chvíle, kdy se Nečasova vláda rozhodla starý rest splnit a v roce 2013 tak učinila. Hlavním představitelem tábora odpůrců byla v té době dominantní opoziční síla, sociální demokracie. Tehdy také vzniklo tvrzení, že náhrady jsou nadsazené o 54 miliard.
Na spočítání výše náhrady se uplatnil vzorec, který zohlednil typ pozemku – jestli je to zemědělská půda, les, nebo stavební parcela, protože každý má jinou hodnotu. Nepracovalo se s čistě průměrnou cenou, ale ani se neoceňoval každý jednotlivý pozemek. Při množství dotčených položek, jichž je mezi 40 a 50 tisíci, by se náklady vyšplhaly do výšin, které s péčí řádného hospodáře nemají nic společného. Proto se náhrada spočetla jako to, co zbude, když se od hodnoty původního církevního majetku odečte to, co mohlo být vydáno.
Otázkou legitimní výše náhrad už se Ústavní soud zabýval v roce 2013, když ČSSD žádala zrušení celého zákona. Výrok v této části verdiktu zněl, že ani brněnští strážci ústavnosti se nemohou pídit po ocenění každého jednoho pozemku, ale že při použitém výpočtu nevidí „libovůli či omyl zákonodárce“, naopak zmínili rozumnou a přiměřenou vazbu na historické údaje.
Novele, která má podle propočtu předkladatelů přinést státní kase jedenáct miliard, teď chybí jen podpis prezidenta, aby mohla do Sbírky, a pak přijde na řadu Ústavní soud