Žháři útočili na židovskou školu
MOSKVA/PRAHA O sváteční noci zapálili v Rusku židovskou školu. Útočníci si počínali nenápadně, vybrali si noc na pátek, kdy v budově školy poblíž Moskvy nocovalo přes dvě stě lidí včetně rodin s malými dětmi, kteří se chystali oslavit svátek pesach.
Někteří z osazenstva školy ale požár zpozorovali, a tak se ho podařilo uhasit předtím, než se rozšířil na celou budovu. Nikomu se nic nestalo a shořel jen sklad s košer masem, škodu vyčíslila židovská obec na 2 miliony rublů (660 000 Kč). Ruské Židy ale vylekaly vzkazy, které po sobě žháři zanechali: „Smrt Židům!“, hákové kříže a číslice 88 a 130.
První z čísel symbolizuje pozdrav Heil Hitler, druhé „vůdcovy“130. narozeniny. „Budovu podle všeho zapálili neonacisti, kteří se tak rozhodli oslavit výročí narození Adolfa Hitlera,“píše izraelský ruskojazyčný web Newsru.com.il. Policie případ vyšetřuje a zatím nic bližšího neřekla. Ví se jen, že žháři znali rádius bezpečnostních kamer a jen jednou se jeden z nich dostal do záběru.
Židovská univerzita Torat Chaim je prakticky jedinou institucí svého druhu v Rusku. Vznikla v roce 1989 z iniciativy rady rabínů ze Švýcarska a za dobu její existence ji absolvovaly stovky studentů. Několikrát se stěhovala a z opatrnosti nikdy nerozhlašovala adresu, útok ale přišel až nyní.
Antisemitismus je v ruské společnosti silně zakořeněný. Za carského režimu byli Židé otevřeně diskriminováni, protižidovské nálady se periodicky objevovaly i během pozdního stalinismu a v dalších obdobích vlády Sovětů. Současný prezident Vladimir Putin udržuje přátelské vztahy s hlavním rabínem Berelem Lazarem a nikdy na strunu antisemitismu nehrál. Ruské úřady ale od 90. let nechaly rozbujet poměrně silnou extrémněnacionalistickou i neonacistickou scénu.
Ta ale podle Gabriela Feldmana, vydavatele časopisu Svět tóry a jednoho z činitelů moskevské židovské obce, v posledních letech oslabila. Může za to jak zvýšená pozornost policie v poslední době, tak i konflikt na Ukrajině, který ruské neonacisty totálně dezorientoval. Z přirozenosti je to táhlo k separatistům, ti však všude rozhlašovali, že bojují proti „banderovcům a ukrajinským náckům“. Pomáhat Ukrajině zase bylo zradou vlasteneckých ideálů, a tak vyznavači hákových křížů nakonec bojovali na obou stranách fronty proti sobě. „Útok nám připomněl, že nelze polevit v pozornosti,“komentoval pro Newsru.com.il celou událost Feldman.