Sex a láska pokusných krys
Předsedkyně poroty sekce krátkých filmů nadcházejícího festivalu v Cannes Claire Denisová natočila ve dvaasedmdesáti letech své první sci-fi, jež je zároveň jejím prvním filmem v angličtině a také prvním snímkem vytvořeným v ateliéru. Životem zkoušeným hrdinům tentokrát zajistila laboratorní podmínky.
Francouzská režisérka Claire Denisová si nepotrpí na didaktická poselství, šťastné konce ani na polopatismus. Její filmy pracují s náznaky a nedořečeností; silné obrazy mají schopnost uložit se nadlouho do paměti diváků, což nemusí platit o podrobnostech příběhů. Na druhé straně snímky Claire Denisové nejsou žádné nerozluštitelné hádanky. Jejich tajenka často skrývá věci, které je spíše nepohodlné než složité odhalit.
V dramatu Parchanti spí dobře z roku 2013 byla řeč o nejtemnějších hlubinách sexuality a závislosti, šokující vyústění tehdy představilo vskutku odpornou podobu incestu mezi otcem a dospívající dcerou. Samozřejmě se asi nabídne otázka, zda může existovat nějaká jiná než odporná podoba takového incestu (ať už v realitě, či ve fantazii). Právě takové otázky Claire Denisovou zajímají.
S jejím aktuálním výzkumem jí pomáhá pološílená vědkyně Dibsová (Juliette Binocheová), která je faktickou vůdkyní obskurní vesmírné výpravy. Byli na ni vysláni lidé s problematickou minulostí (sama Dibsová má pořádný škraloup, který navždy poznamenal její tělo i psychiku). Službou vědě se vykoupili ze žaláře, ale příliš si nepomohli: nemají šanci na návrat. Směřují k černé díře, kterou mají prozkoumat coby možný zdroj energie pro lidstvo (dokonce padne zmínka o skutečné vědecké teorii zvané Penroseův mechanismus). Druhým úkolem výpravy, kterým je Dibsová doslova posedlá, je prověřit možnosti reprodukce v nehostinných podmínkách kosmického letu. Mužským účastníkům expedice odebírá Dibsová sperma a pokouší se jím oplodnit ženy. K standardnímu sexu na lodi pravděpodobně nedochází, zato všichni (opět včetně Dibsové) pravidelně navštěvují jakousi budku slasti, která jim přinese sexuální uspokojení. Dlouhá scéna s doktorkou Dibsovou při oné proceduře se už stala pověstnou. Pokud diváky nebude rušit, že kuriózní výjev ze všeho nejvíce připomíná sokolské cvičení na kruzích, mohou v něm vidět palčivě znázorněné odštěpení vypjatého fyzického požitku od lidského citu.
Černé díry a lidská tabu
Vztah lásky a sexu je podstatným tématem snímku High Life: míjejí se tam, kde by se mohly (a podle převládajících představ měly) potkávat, a potkávají se naopak tam, kde by (podle převládajících představ) měly zůstat striktně odděleny. Mladý muž jménem Monte (Robert Pattinson) se odmítá mechanických radovánek v budce účastnit, raději se oddá askezi. Dibsová se přesto úkladně zmocní jeho spermatu a provede s ním oplodnění – jediné, které se povede a dítě přežije. Nebezpečná mise k černým dírám si však vybere svou daň a Monte se ocitne na palubě sám s miminkem. Věnuje mu dojemnou otcovskou péči, žádné miminko ovšem nezůstane navždy malé a z holčičky Willow se stává mladá žena. Výprava se blíží k překročení hranice – nekonečně přitažlivá tajuplná černá díra Willow a Monteho pravděpodobně pohltí, ale možná je také přesune do jiné dimenze, kde neplatí nám známé zákony...
Díky obsazení populárního Roberta Pattinsona a dobrodružné adjustaci svého podobenství může Claire Denisová přivést do kina i publikum, které by se jinak filozofické sci-fi spíše vyhnulo. Režisérka nicméně hru na mainstreamovou podívanou nijak usilovně nepředstírá a asi ji netrápí ani to, že předkládaná vesmírná výprava není příliš představitelná. O nějaký let do vesmíru tu nakonec nejde (ale neletíme snad všichni vesmírem?), možná ani ne o příběh, který by trval na nějaké reálné paralele. Spíše jsou tu v pomyslné Petriho misce vypěstovány emoce, pnutí a touhy, které jinak existují v zárodečné, nevědomé či potlačené podobě. Postavy jsou laboratorní zvířata a vědí o tom – připomene jim to identická loď, kterou potkají, jež je plná psů. A Monte s Willow žertuje, že má hlodavčí zuby, je malá krysa...
Věcnost a fyzičnost mnohých scén (jako je Dibsové nakládání se spermatem) kontrastuje s dlouhými podmanivými obrazy vesmírného tajemství, podkreslenými melancholickou hudbou anglické kapely Tindersticks. Výsledkem je znepokojivý a magický zážitek s možným stínem nepříjemného pocitu, že jsme byli zataženi do debaty, kterou jsme netoužili vést. Pak jsme ovšem neměli chodit na Claire Denisovou.
High Life
Režie: Claire Denisová Hrají: Robert Pattinson, Juliette Binocheová ad. Premiéra 25. 4.