Prý odplata
Mezinárodní terorismus? Ale kdež, islamismus
Je to prý odplata za masakr na Novém Zélandu. Tak se po masakru na Šrí Lance vyjadřují na webu islamisté. Vsaďte se, že se na Západě najde dost lidí, kteří na to kývnou. Či aspoň řeknou, že na tom něco je. Že kdyby v březnu Brenton Tarrant nepostřílel 50 muslimů v mešitách novozélandského Christchurche, nezavraždili by teď džihádisté přes 300 lidí, z notné části křesťanů, v kostelích či hotelech Šrí Lanky.
Jenže takové úvahy skrývají demagogii a vposledku přispívají k neblahému trendu: čím víc se západní politici, intelektuálové i média zdráhají hovořit o problému islámu, muslimů a jejich vzorců chování tolerujících různé společenské zlořády (od postavení žen až po terorismus), tím víc poroste odpor „mlčící většiny“Západu k islámu jako takovému.
Co se týče údajné odplaty, lze to říci i takhle. Dejme tomu, že na Šrí Lance šlo skutečně o odplatu za Christchurch. Ale nebyl v téže logice Christchurch odplatou za řadu předchozích islamistických útoků? I za útok z Egypta o Velikonocích 2017, kdy džihádisté zavraždili 45 křesťanů v kostele? Podíváte-li se na Wikipedii na heslo „Seznam teroristických útoků islamistů“, za 40 let od vítězství íránské islámské revoluce je jich napočteno 277. Jistě, většina jich mířila na „špatné muslimy“, jen menšina na křesťany, ale i tak – kdyby si křesťané nárokovali logiku odvety, Tarrant by byl jen jedním z mnoha odvetníků. Jenže to je logika neblahá a fakt, že nachází úrodnou půdu právě v muslimském světě, o něčem vypovídá.
Soustřeďme se raději na logiku přízemnější. Třeba: proč západní elity nálepkují útok z Christchurche jako pravicový extremismus, ale ten ze Šrí Lanky jako mezinárodní terorismus? Pachatel na Zélandu byl zatčen a zanechal manifest, kdežto na Šrí Lance se muselo pátrat, ale přesto trvalo skoro dva dny, než média užila výraz „radikálové“. Zřejmě proto, aby se vyhnula tabuizovaným slovům islám, islamismus, muslim.
Za další. Po útoku v Christchurchi v Evropě zaznělo, že na vině je islamofobie a muslimové potřebují zvláštní ochranu. Konkrétně to požadoval Aiman Mazyek, předseda Ústřední rady muslimů v Německu. Leč při pohledu na čísla i události lze říci asi tolik. Za prvé: někteří muslimové, například Salman Rushdie, již zvláštní ochranu mají, jen ironií osudu před jinými muslimy. Za druhé: nezdá se právě v poslední době, že ochranu potřebují i křesťané?