Čeští pivaři jsou stále víc vybíraví
Iv roce 2018 Češi zůstali největšími pijáky piva na světě, průměrný Čech, Moravan a Slezan stále vypil kolem 145 litrů piva za rok. Nutno ale podotknout, že na území Česka se zkonzumovalo zhruba o pět litrů na osobu více, o což se postarali cizinci. O druhé a třetí místo ve spotřebě pomyslně soupeří Německo společně s Rakouskem, jejichž průměrný piják ale vypije za rok jen něco málo přes 100 litrů piva. Češi tak potvrzují zcela neotřesitelnou pozici. Dokonce loni došlo v tuzemsku k velice mírnému nárůstu spotřeby o 0,6 procenta, což je velice pozitivní číslo, protože předchozí roky spotřeba v tuzemsku spíše klesala. Zřejmě
je tak u konce změna ve spotřebitelských zvyklostech, která započala před deseti lety s příchodem finanční krize. Tehdy začala spotřeba klesat i proto, že stará generace s vysokým zastoupením tzv. štamgastů a pijáků piva jedoucích na kvantitu začala odcházet na odpočinek, případně zcela na věčnost a nová generace spotřebitelů je poněkud odlišná. Je v ní více pijáků piva, jimž záleží na kvalitě, kteří mají rádi pivní pestrost a silnější piva, a tak rozhodně tato generace nezůstává u jednoho druhu piva celý večer.
Dle prvních odhadů se také zastavil pokles piva spotřebovávaného v hospodách, který v nemalé míře dopadal na pivovary. Zatímco ještě v roce 2008 se celých 60 procent veškerého piva zkonzumovalo v hospodách, loni to bylo již jen 40 procent. Jestli se ale tento odhad naplní, si ještě budeme muset počkat, než Český svaz pivovarů a sladoven zveřejní přesná čísla.
Na mírném nárůstu tuzemské spotřeby se také nepochybně podepsala extrémní a dlouhotrvající vedra v letních měsících. Je nutno ale mít na paměti, že toto pravidlo neplatí automaticky, při opravdu extrémních vedrech lidé už pak nesahají k pivu, ale spíše k něčemu nealkoholickému.
Nejvíce peněz za pivo přitéká z Německa
Z hlediska produkce piva si Česko pomohlo mnohem více, díky exportu narostl celkový výstav o úctyhodná 2,8 procenta. Drtivá většina piva končí v zemích EU, z hlediska množství se ho nejvíce vyváží na Slovensko, nicméně tam se vyvážejí levná piva s průměrnou cenou za litr něco přes osm korun. Nejvíce peněz za pivo k nám však přitéká z Německa, protože tam se vyvážejí dražší piva s průměrnou litrovou cenou něco přes 14 Kč, což je dáno vyšší koupěschopností obyvatelstva v Německu.
Roste také počet a podíl minipivovarů, na sklonku roku 2018 u nás bylo činných nějakých 430 minipivovarů, což byl meziroční nárůst bezmála o nějakých 50. Z trhu si pak minipivovary už ukrojily 2,5 procenta, jde tak o meziroční nárůst o půl procentního bodu. Stále se ale jedná kvantitativně spíš o jakýsi doplněk trhu. Minipivovary jsou pro tradiční průmyslové pivovary nebezpečné hlavně v tom, že jsou takřka neomezeným zdrojem inovací, a navíc díky nim se spotřebitelé čím dál víc vzdělávají a zajímají o to, co vlastně konzumují. Zřejmě také proto v nedávné době společnost Pivovary Staropramen přestala při výrobě piva používat maltózový sirup coby náhražku sladu. Zatímco pro tradiční průmyslový pivovar je z ekonomického hlediska nejlepší produkovat co nejméně značek kvůli co nejnižším marketingovým nákladům, minipivovary jdou zcela opačným směrem a na pivní pestrosti si zakládají. Marketingová podpora dodatečných značek, která je pro tradiční průmyslové pivovary nezbytností, stojí totiž nemalé peníze.
A ještě v jednom aspektu byl loňský rok hodně zajímavý. Poprvé došlo k oficiální spolupráci mezi minipivovarem a průmyslovým pivovarem. V červenci Budějovický Budvar ve svých hospodách pustil ze svých píp pivo ze sokolovského minipivovaru Permon, koncem října pak Plzeňský Prazdroj v některých svých vybraných hospodách točil pivo uvařené v minipivovaru Matuška. Je zřejmé, že takováto spolupráce bude i do budoucna pokračovat. Možná se i v omezené míře můžeme dočkat toho, že některé velké průmyslové pivovary budou kupovat minipivovary, jak se to již řadu let děje ve Spojených státech amerických.
Autor je členem Beeronomics Society (společnost ekonomů zabývajících se pivem a pivovarstvím)