Český výsadek do Číny
Podnikatelská mise doprovázející prezidenta Miloše Zemana chce změnit vývozní statistiky Česka
PRAHA Železniční technika, těžké frézovací a vyvrtávací stroje, minipivovary, lékařské přístroje, kovový nábytek či – jak zjistily LN – zástupci kunovické firmy Czech Sport Aircraft, která působí v oboru výroby sportovních letadel a je velmi úspěšná na americkém trhu.
Výrobci zmíněných oborů se budou snažit prorazit na čínském trhu. Ale nejen oni. V podnikatelské misi, která má šedesát členů a doprovází prezidenta České republiky Miloše Zemana na cestě do Číny, jsou i zástupci bankovního sektoru, například z Czech Export Bank, cestovních kanceláří, mezinárodní přepravy, specialisté na estetickou medicínu a průmyslovou automatizaci a robotizaci, firmy zabývající se vývojem a výstavbou akvaponických farem, vývojem informačních systémů a optických přístrojů. Dle zjištění LN jsou v misi mimo jiné také lidé ze společnosti Kovona, Meopta–optika nebo Pars Komponenty či Škoda Machine Tool a Žďas.
Nyní už popáté navštíví Miloš Zeman nejlidnatější zemi a druhou největší ekonomiku světa – Čínu. Přestože doposud žádný z českých politiků nebyl v Číně tolikrát jako on, a zřejmě ani jeho následovníci nebudou v říši středu tak častými hosty, statistiky zatím nasvědčují tomu, že z přátelství politických špiček profitují hlavně čínští exportéři, nikoliv české firmy. „Zatímco čínský export k nám raketově roste, mezi lety 2017 a 2018 navýšila Čína prodeje o šest miliard dolarů, naše vývozy stouply jen o 160 milionů. Což se mi nelíbí,“okomentoval situaci na Twitteru premiér Andrej Babiš.
Česko nevyužívá možnosti
Jak vyplývá z dat ČS, český export do Číny loni dosáhl 56 miliard korun, což odpovídá stavu v roce 2017. Z Číny k nám doputovalo zboží za 568 miliard korun, v meziročním srovnání jde o téměř pětinový nárůst. Podle analýz Hospodářské komory se sice vývoz do Číny od roku 1999 do loňského roku zvýšil 27krát, potenciál, který čínský trh nabízí, ale české firmy nevyužívají dostatečně.
„Vývoz Česka do Číny představuje jen něco přes jedno procento celkového vývozu Česka a tento podíl zůstává prakticky neměnný od roku 2011,“upřesňuje Miroslav Diro, mluvčí komory. Dodává, že údaje o tuzemském exportu do Číny nedávají zcela komplexní obrázek. České firmy jsou totiž často subdodavatelem hlavně německých společností, které pak na čínský trh vyvážejí finální výrobky.
Více než polovina českého exportu do Číny připadá na stroje a dopravní prostředky, dále pak vyvážíme průmyslové a spotřební zboží, zejména součásti motorových vozidel, čerpadla, telefonní přístroje, hračky, kočárky či pneumatiky. Mezi české firmy, které dokázaly v Číně prorazit, patří například Škoda Machine Tool, Ravak, Preciosa či Era a Eldis. Skutečně velký byznys s Čínou ale zatím dělají pouze dvě firmy, které mají vazbu na Česko, a to Škoda Auto a PPF.
Pro značku Škoda je Čína dokonce největším trhem. V roce 2018 dosáhla Škoda v Číně nejlepšího výsledku v historii a tamním zákazníkům dodala celkem 341 tisíc vozů. A plánuje další investice. Do roku 2020 chce zdvojnásobit dodávky na 600 tisíc aut ročně. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů Home Credit, spadající do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, se v Číně dostal mezi největší hráče a má přes 14 milionů aktivních uživatelů. Navíc je čínský trh pro Home Credit stěžejním a největším – co se týče počtu aktivních klientů. Podle údajů, které má společnost uvedené na svém webu, Čína tvoří více než polovinu všech klientů po celém světě. Home Credit zde zaměstnává kolem 64 tisíc lidí.
Síť klientelismu
Zlepšit alespoň částečně všemožné komplikace rozvoje byznysu má nový zákon o zahraničních investicích, který by měl v Číně platit od začátku příštího roku. Legislativa ale nevyřeší vše. Čínský byrokratický systém totiž stojí hlavně na klientelistických vztazích protkaných politikou na všech úrovních. „Navázání stálých obchodních vztahů trvá v Číně nesrovnatelně déle než v Evropě,“říká Miroslav Diro. Často je totiž nutné nejprve navázat osobní vztahy.
Čeští podnikatelé se zde mohou obracet na zástupce agentur CzechTrade a CzechInvest, které působí v Pekingu, v Šanghaji a Čcheng–tu. Během podnikatelské mise bude podepsáno memorandum o zřízení další kanceláře agentury CzechTrade, a to v Kantonu. „Čeští výrobci a exportéři mají tradičně silnou pozici ve strojírenství, sklářství a v dalším zpracovatelském průmyslu, nově se uplatňují například v nabídce technologií a zařízení na ochranu životního prostředí, v poradenských a finančních službách,“tvrdí Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Dodává, že velký potenciál má letecký průmysl a řada dalších oborů.
Dosavadní zklamání z česko–čínských obchodních vztahů se netýká jen vývozu. Před třemi lety, když Prahu navštívil prezident Si Ťin–pching, slibovaly podepsané dohody, že do roku 2020 by do Česka mělo z Číny přitéci až 232 miliard korun. A již nyní lze tvrdit, že se nenaplní ani zlomek enormní sumy. A zklamání již neskrývá ani sám prezident Miloš Zeman. „Pokud jde o čínské investice v Česku, musím říct, že ty zůstávají stále velmi, velmi nízké. A to mne pochopitelně mrzí. Nejsou mi přitom jasné konkrétní důvody,“uvedl prezident pro čínskou televizi CCTV. „Absenci velkých čínských investorů zkrátka považuji za skvrnu na česko–čínské spolupráci,“dodal.
Turismu se daří
Zřejmě jediná oblast, která na Číně profituje, je turistický ruch. Z analýz Hospodářské komory vyplývá, že v loňském roce Česko navštívilo 618 tisíc čínských turistů, což představuje meziroční nárůst o čtvrtinu. Za posledních šest let vzrostl počet čínských turistů čtyřikrát. Jejich podíl na celkovém počtu cizinců se neustále zvyšuje. Zatímco v roce 2012 činil dvě procenta, loni to bylo již téměř šest procent. Do Prahy zatím létají čtyři pravidelné linky z Číny, a to ze Šanghaje, Pekingu, Si–anu a Čcheng–tu. Letos chystá otevření nové linky z Šen–čenu do Prahy letecká společnost Sichuan Airlines.