Kam se to nosí?
Čas od času na některé ze sociálních sítí narazím na pohoršenou ironií komentované fotky z nedávných přehlídek. Povětšinou se to týká pánské módy, kde defilují modelové v latexových sukýnkách, minišatech bez ramínek, topech s volánky… doplňte si, co libo. Doprovodný text bývá ve smyslu: Jo, tak takhle si představuju pravého chlapa! Pokud jde o dámské kolekce, většinou jsou reakce o poznání méně uštěpačné a omezují se na pouhé: Proboha, kam se to nosí? To se týká většinou kreací, kde je látky taková záplava, že to spíš vypadá jako ta hromada prádla, co se kupí v kdekteré ložnici na židli nebo rotopedu.
Vysvětlení jsou k tomu vlastně dvě. Jedno, které je léta platné. A stejně dlouho nezabírá. Ne vždy návrhář chce říct: „Noste to!“Jde o umění. Výtrysk inspirace a jakýsi umělecký pohled na realitu. Je to možná nadnesené srovnání, ale taky nečekáte, že potkáte někoho, kdo vypadá jako Picassovy portréty z kubistického období.
na hlavě! (Moc tam nedrží, takže musíte fotit rychle.)
Mistrem nápadů, které se přetaví ve vtípky na internetu a tím posilují každým sdílením jméno značky, je kreativní šéf domu Balenciaga, návrhář Demna Gvasalia. V jedné kolekci okouzlil internetové posměváčky trikem s logem přepravní společnosti DHL, jindy zase obří kabelou, která přesně kopírovala oblíbenou „nákladní“modrou tašku IKEA. Úsměv pak trochu mrznul u cenovek. Triko vyšlo na 185 dolarů. Kabela z luxusní kůže na 2000 dolarů. A obojí kupce našlo.
Taky zřejmě nečekáte, že na ulici potkáte někoho, kdo vypadá jako Picassovy portréty z kubistického období
Autor je redaktorem Televize Seznam